I wonder where the dreams I don’t remember go – levitující a surrealistický projekt NDT 1

Počátkem ledna bylo možné zhlédnout na stránkách Nederlands Dans Theater novou práci I wonder where the dreams I don’t remember go francouzského choreografa a akrobata Yoanna Bourgeoise. Jedná se o jeho první spolupráci s tanečníky NDT 1, významného holandského souboru současného tance (již dříve vytvořil Little Song pro NDT 2). Dílo mělo online světovou premiéru počátkem prosince loňského roku. Yoann Bourgeois není neznámý ani českému publiku – roce 2019 byl hostem 31. ročníku festivalu Tanec Praha.

I wonder where the dreams I don’t remember go. Foto: Rahi Rezvani.

I wonder where the dreams I don’t remember go. Foto: Rahi Rezvani.

Vlastní stream začíná netradičně pohledem do kuchyně vznikajícího představení. Vidíme záběry ze zkoušek, práci s nakloněnou plochou, rolující a visící tanečníky, proces otevřenosti, hledání, a také si lépe uvědomíme, jaká síla v pažích a celém těle je potřebná pro všechny akrobatické kousky, které během procesu tvorby vznikaly.

Když se zvedne kovová opona, objeví se před námi velmi minimalistická scénografie. Podlahou a dvěma dřevěnými stěnami uzavřený prostor, stůl, dvě židle a dva tanečníci – muž a žena, každý ponořený do vlastních myšlenek. Muž usíná a svět kolem se proměňuje v sen, plný nevšedních pohledů a zvratů.

Představení jako takové stojí na pomezí performance, nového cirkusu a výtvarné instalace. Je to cirkus, tanec, akrobacie, dětská hra? Je to dávka poezie a metafyziky, která se stává magickým lektvarem jedinečného umělce. Celý „příběh“ můžeme chápat jako konflikt dvou lidí, ale i jako obecnější úvahu nad smyslem životní cesty, která se i přes zlomy a neporozumění vine stále dál a nabízí různé perspektivy pohledu.

I wonder where the dreams I don’t remember go. Foto: Rahi Rezvani.

Sám Yoann v předmluvě uvádí: „Co je vlevo, když se probudíme? Co je ta věc, kterou bychom mohli nazvat ‚realitou‘, které se přizpůsobujeme? Podle jakých nařízení je tvořeno naše vnímání reality? Věci nejsou pouze tím, čím jsou, i když časy jsou bouřlivé. To je důvod, proč musím strhávat stěny.“ Jak lépe vyjádřit současný vykolejený svět?

Pro Bourgeoise je klíčový vztah k času, prostoru, hmotě a gravitaci. Jeho pohybové vyjádření často narušuje rovnováhu, navozuje pocit závrati. Ve svém choreografickém jazyce využívá nejzákladnější gesta našeho každodenního života. Jeho pohyby jsou vláčné, precizní, ale i dynamické, výbušné, vyžadující od interpretů velkou fyzickou sílu.

Základ všeho kouzelného však spočívá hlavně v pohyblivé scénografii a geniálně využité projekci. Yoann o ní říká: „Myslím, že pokud se pokusíme převést živé umění do videa, mohou se objevit věci, které v reálném životě není možné vidět.“ A tak se na proměnlivé scéně, která nabízí plochy naklánějící se v nekompromisních úhlech, vznášejí tanečníci spolu s nábytkem nohama vzhůru. Díky projekci zase dole sedí ti, kterým vlasy letí nahoru.

Tato různá prostředí se vzájemně doplňují, prolínají nebo obyčejně natáčí vzhůru nohama. A když máte pocit, že už některou scénu tzv. přečtete, dochází ke střihu, ostrému a nečekanému „škrábnutí“ a totálnímu kolapsu tanečníků, kteří visí na konstrukci jako bez života. A pak se odehraje silná, nepříjemná hádka s dusnou atmosférou. Nakonec přichází další bláznivý sen. Projekce nabízí i zmnožování tanečníků, kteří zde vystupují jako jejich znásobené klony. Vše je neskutečné, surreálné, levitující.

Jednoduché kostýmy jsou pohodlné a díky nim zjistíme, že jsou vlastně variací dvou hlavních hrdinů – dívky v džínsech s blůzou a muže také v džínsech a jednoduchém triku. Všichni ostatní tanečníci jsou pouhým zmnožením a variacemi ústředního páru jak v kostýmu, tak v pohybovém jednání. Performanci provází univerzální hudba Maxe Richtera, která absolutně souzní s tématem metafyziky i romantismu, i když se Bourgeois pro ni rozhodl až uprostřed tvůrčího procesu.

Přemýšlím, proč právě tento akrobatický sen ztělesňují ti nejlepší tanečníci z NDT 1, když by ho jistě s přehledem zvládli i novocirkusoví akrobaté a možná ještě s náročnějšími a krkolomnějšími výkony. Avšak v jemných a citlivých pasážích je to právě jejich přirozená elegance, která dodává dílu křehkost a tu pravou magickou atmosféru.

 

Psáno ze streamu uvedeném 7. a 8. ledna 2021.

 

I wonder where the dreams I don’t remember go
Choreografie: Yoann Bourgeois
Asistent choreografie: Marie Bourgeois
NDT asistenti: Lucas Crandall, Tamako Akiyama, Ralitza Malehounova
Hudba: Max Richter
Světlo: Yoann Bourgeois, realizace Barry van Oosten
Scéna: Yoann Bourgeois
Kostýmy: Yoann Bourgeois, realizace Yolanda Klompstra
Tančí: Chloé Albaret, Fay van Baar, Donnie Duncan Jr., Paxton Richetts, Yukino Takaura, Luca Tessarini, Jianhui Wang, Nicole Ward
Světová premiéra: 3. 12. 2020, Lucent Danstheater (livestream)

 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 0x


Fotogalerie

I wonder where the dreams I don’t remember go. Foto: Rahi Rezvani.

I wonder where the dreams I don’t remember go. Foto: Rahi Rezvani.

I wonder where the dreams I don’t remember go. Foto: Rahi Rezvani.

I wonder where the dreams I don’t remember go. Foto: Rahi Rezvani.

Témata článku

Yoann Bourgeois

NDT I

MultižánrovéNový cirkusTanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

březen 2021

Po Út St Čt So Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1 2 3 4
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: