V inscenaci pro osm tanečníků je tanec a pohyb jako zábava synonymem života, který je potřeba za každou cenu zachovat v módu radostného užívání.
Již z data premiéry je jasné, že představení částečně vzniklo jako reakce na covidovou izolaci, v níž se na úkor radosti, zábavy a optimismu daleko snadněji prosazoval smutek, rezignace, nečinnost, jak dokládá tvůrčí vyznání k představení: „Věci se musí neustále hýbat. V pohybu už žádná stagnace, té jsme už měli víc než dost.“
Díky svému scénografickému zpracování a citování některých motivů se také dílo bezpochyby stalo jakýmsi volným pokračováním choreografie Creating Joy z roku 2021. V té Ann Van den Broek odstoupila od své záliby v tématech zaměřených na psychologii temnějších stránek našich životů a nechala prostor lehkosti a přirozené jednoduchosti jako základu své tvorby. Vzhledem k situaci se zároveň otevřel potenciál pro hlubší propojování tance s dalšími uměleckými disciplínami (hudbou, textem, videem), což vytvořilo dokonalou synkrezi současného tanečního divadla, propojujícího aktuální současnost s tvorbou z minulosti i vizemi budoucnosti.
Na jednom ze šesti chirurgických vozíků je umístěna kamera, dále je na jevišti nainstalováno masážní lehátko a samostatný mikrofon a tak je zajištěno osm stanovišť pro osm tanečníků, které odlišuje nejen jejich osobitost, ale i pastelové barvy kostýmů. Ty se během představení neustále proměňují a převlékání je neoddělitelnou součástí dění na jevišti. Inscenace nemá narativní děj, jedná se spíše o shluk scén evokujících radost ze života a k radosti ze života vybízejících. Zpěv, otázky na tělo, fokus kamery mimo dohled diváků, flitry na kostýmech, lodičky na vysokých podpatcích, synchronizovaný playback, extrovertně povzbudivá gesta, rytmizace tanečního pohybu, odkazy na požití drog i alkoholu – vše tu pulzuje.
Někdy se až zdá, že jde o radost za každou cenu, že důvod k ní vlastně ani není, ale roztočená kola rozjetých vozíků skoro nelze zastavit. Nekonečný koloběh zábavy je jako potrava showbyznysu. Extrémní rychlost, extrémní prožitek, extrémní mantinely. Vytvořený adrenalin se stává jakýmsi spotřebním zbožím pro ty, kteří zajišťují jeho vznik, a vlastně i přes přeplněné jeviště jako by byla cítit nejistota smutku a prázdnoty.
Jako by všechna ta radost byla jen diktátem produkce ovládající životy tanečníků na základě divákům neviditelných aspektů, podobně jako je náš svět ovládán uměle vytvořenými stereotypy, které nás nutí k určitému způsobu života. Ale co, vždyť není nutné se přímo bavit, stačí zábavu ostatním nekazit.
Psáno z představení 1. června 2022, TANEC PRAHA, divadlo Ponec.
Joy Enjoy Joy
Koncept a choreografie: Ann Van den Broek
Performeři: Frauke Mariën, Louis Combeaud, Nik Rajšek, Jean-Gabriel Maury, Marion Bosetti, Carla Guerra, Kamil Pilarski, Isaiah Selleslaghs
Stážisté: Beatriz Baptista, Karolina Krynicka
Hudba: Nicolas Rombouts
Nahrané hlasy: Gregory Frateur
Části rozhovorů: Tom Barman
Video a světelný design: Bernie van Velzen
Scénografie: Niek Kortekaas
Kostýmy: Ann Van den Broek ve spolupráci s Marielle Vos
Premiéra: 13. ledna 2022, Mylhúzy.
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 2x
Marie Puchernová
Milý Romane, děkuji za Vaši reakci na mou recenzi i debatu, která kolem ní vznikla pod Vaším facebookovým příspěvkem.…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr