Konverzační hra zahájila pražský festival tance

Konverzační hra zahájila pražský festival tance

Konverzační hra zahájila pražský festival tance

Dvacátý šestý ročník festivalu Tanec Praha překvapivě odstartovala inscenace nazvaná Conversation Piece (Konverzační hra) australské choreografky Lucy Guerin v podání souborů Lucy Guerin Inc a Belvoir. To, že tato pocta byla svěřena žánru, který má do tanečního představení daleko, symbolicky naznačuje směřování současného světového tance dále a dále za hranice svého oboru. Lucy Guerin vycházela v tvorbě tohoto díla ze zkušeností ze společného workshopu s herci a tanečníky, z odlišností způsobu jejich komunikace, tvorby a improvizace. Jak sama říká, pokusila se herce oprostit od pevně daného scénáře a dát jim ke zpracování text, který je náhodný. Celé představení se tedy nese v duchu improvizace: tři tanečníci jej začnou asi pětiminutovou nezávaznou konverzací, kterou nahrávají na mobilní telefony, a ty poté předají hercům. Nahrávka se stane osou celé devadesátiminutové produkce. Herci i tanečníci v jejím průběhu různě interpretují zaznamenané slovo – úryvky vytržené z kontextu a přenesené do jiného komunikačního prostředí, a především pohybového doprovodu, způsobují mnoho podivných i humorných situací. Prostředníky komunikace tvoří šest iPhonů se sluchátky, které umožňují jak propojení performerů mezi sebou či s diváky, tak únik do svého osobního prostoru mimo vnější dění. Herci mluví, tanečníci tančí – na hlasovou a textovou interakci herců odpovídají tanečníci interakcí tělesnou, přičemž snaha o nalezení společné řeči naráží na komunikační bariéru, kterou marně zachraňují technické vymoženosti moderní doby. Ale… Celá tato hra má jedno velké „ale“. Jak už to u představení založených na improvizaci mnohdy bývá, účinkující se častokrát baví více než diváci. Potenciál toho, že vznikne zajímavá situace, je vyvážen momenty, kdy prostě nic pozoruhodného nenastane a herci „trapně“ přejdou k dalšímu bodu struktury. Přechody mezi jednotlivými improvizačními schématy jsou řízeny pouze časově, takže je na účinkujících často vidět usilovné přemýšlení, jak ještě zbývající čas naplnit, když momentální nápady už došly. Tři řady červených plastových židlí, připomínající různá veřejná místa, čekárny, zastávky, dopravní prostředky, jsou během nich s lhostejnými výrazy herců přesouvány do nových formací, takže divák ví přesně, kdy začne nová situace řízená novým hercem a novým schématem. A spolu s performery se toho mnohdy nemůže dočkat. Námět, který je snadno pochopitelný diváky v globálním měřítku, spolu se slibným materiálem, jenž z tvůrčího procesu vznikl, by byly bezpochyby divácky zajímavější, pokud by byly improvizačním procesem nalezené gagy a vyhrocené situace sestaveny do plynulejšího obrazu, pokud by představení mělo dynamičtější dramaturgickou linku končící vyvrcholením a pointou. Jinak je devadesát minut improvizace založené na pětiminutové konverzaci pro diváky opravdu velké sousto. A to nemluvím o těch, kteří nerozumí australské angličtině natolik, aby si dokázali vychutnat humorné scény, které vznikají při práci s textem. Protože Conversation Piece je opravdu konverzační hra, do níž jsou náhodou zapojeni také tanečníci a trocha pohybu. Psáno z představení 2. června 2014 v divadle Ponec. Conversation Piece Choreografie a režie: Lucy Guerin 
Scéna, kostýmy a světelný design: Damien Cooper 
Hudba a zvukový design: Robin Fox
Manažer produkce: Gene Hedley pro Megafun
Manažer scény: Melanie Stanton
Zvuk: Nick Roux
Produkce: Annette Vieusseux
Poradce produkce: Chris Mercer
Koprodukce: Belvoir & Lucy Guerin Inc

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červenec 2019

Po Út St Čt So Ne
1
2
3
4
5
6
7
8 9 10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22 23
24
25
26
27
28
29
30
31
1 2 3 4
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: