Liberecká Marná opatrnost

Druhou baletní premiérou této sezóny v libereckém Divadle F. X. Šaldy byl balet opravdu klasický, a to Marná opatrnost v choreografii Daniela Wiesnera. Tento tradiční titul, jehož původní premiéra se datuje do konce 18. století a v Liberci nyní proběhla 14. listopadu 2008, je velmi oblíbený pro svou jednoduchost a zároveň vtipnost příběhu o neuhlídané dívce a zároveň nabízí široký rejstřík rolí komických i lyrických, ve kterých se může uplatnit téměř každý člen menšího baletního souboru, tak jak je tomu i v Liberci.
  Liberecká inscenace je pojata jako celovečerní balet o třech jednáních (dvě přestávky), což je velice ambiciózní. Je použita dnes již tradiční hudební verze  L. J. F. Hérolda  a J. Lanchberyho. Režie a choreografie Daniela Wiesnera nijak zvlášť nezasahuje do původní linie příběhu. Naopak by možná dnešní době neuškodilo, kdyby některé situace byly více rozvedené (např. scéna s máselnicí) či vypointované (scéna se snopy), tak aby působily více komičtěji (scény s Matkou Simonou), věrohodněji (symbolika Velikonoc - vejce, pomlázka v době sklizně) a nepřeskakovaly kostrbatě od obrazu k obrazu. Stejně tak by jistá inovativnost slušela tanečnímu slovníku, který se až křečovitě drží klasické techniky a chybí mu spontánnost a plynulost tanečnosti, které se dá v klasice přirozeně dosáhnout. Přesto si s ním sólisté i soubor baletu libereckého divadla vědí rady. Tančí čistě bez jakýchkoliv technických problémů. Lisetta Marie Gornalovové je velmi roztomilá, i když je znát, že její doménou jsou více lyrické role. Colas Alexeye Yurakova odpovídá představám milovníka. Asi výrazově nejpřesvědčivější postavou celého baletu je Alan v podání Jaroslava Koláře.

Jeho nejen vtipný, ale zároveň i technicky poměrně vyspělý projev dodává baletu jiskru. Stejně tak Vinař Thomas v podání Vjačeslava Ivanova. Nijak tanečně náročná role, nicméně výrazově bohatá baletnímu mistru sedne jak ulitá. Méně povedená je travesti role Simony, kterou ztvárnil Andrey Bayniyazov a nepřesvědčil ani v známém dřeváčkovém tanci. Možná to však bylo způsobeno robustním kostýmem, ve kterém se jinak vysoký tanečník pomalu ztrácel. Vůbec výprava a kostýmy patří mezi slabší články celé inscenace. Pro nijak velké jeviště libereckého divadla je scéna Josefa Jelínka zbytečně předimenzovaná a krade požitek z krásy pohybu. Horizont hemžící se všemi možnými náměty v koláži například v 2. obraze vůbec nenechá vyniknout jinak velmi důmyslné pas de deux  (prezentováno jako tradiční pas de deux Fanny Elssler),

 doplněné obrazci ze stuh, jež vytvářejí sborové tanečnice. Stejně tak kostýmy působí někdy až kýčovitě (slepice a kohout) a volba barev např. Lisettina kostýmu není příliš šťastná. Liberecká Marná opatrnost by si zasloužila větší pozornost tak významného výtvarníka anebo invečnost nového myšlení mladých talentů.
Marná opatrnost se snaží nalákat diváka na tradiční titul v tradiční formě. Snad se jí to povedlo, ale přesto by stálo za to více než na kostýmovanou podívanou zvát diváky na pěkný tanec, který baletní soubor Divadla F. X. Šaldy jistě produkuje. Psáno z preprízy 7. března 2009

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: