Miniatury 2014

Miniatury 2014

Miniatury 2014

Miniatury jsou každý rok příležitostí pro členy nebo spolupracovníky baletu Národního divadla k tomu, aby si mohli vyzkoušet své síly jako choreografové. Projekt se stal trvalou součástí repertoáru – někteří tanečníci se jako autoři zapojují už celá léta, jiní zkoušejí štěstí poprvé. Letos se konal už desátý ročník, a to 8. ledna 2014 na jevišti Stavovského divadla, kde jsou Miniatury uváděny každoročně, s výjimkou minulé sezony, kdy se přesunuly na Novou scénu. Letošní program sestával z deseti choreografií rozličné délky, stylu i nálady. Večer zahájila prvotina Matěje Šusta, spíš herecká a pohybová nežli taneční hříčka s názvem Problém2, v níž jeden z protagonistů řešil zapeklitý problém, jak se zbavit nechtěné partnerky. Kromě vyhlédnutého ženicha mají na jevišti drobné výstupy ještě další dva tanečníci, přátelé hlavního hrdiny. Mikrodramatický příběh plný pohybové nadsázky příjemně překvapil uceleností a posloužil jako svěží rozjezd večera. Choreografie Cauêa Friase Duarta s názvem Caminhos Cruzados byla naopak zcela abstraktní. Autor vytvořil na hudbu skupiny Apocalyptica čistou sérii variací postavenou především na neoklasickém až moderním tvarosloví. Choreografie byla poměrně nápaditá, koncipovaná pro dva taneční páry, kdy dívky tančily na špičkách. Chvílemi jen nebylo zcela zřejmé, jestli mají tanečníci nastupovat synchronně, nebo kanonicky, a zda jsou tedy drobná zpoždění úmyslem, anebo náhodou. Jan Adam byl jedním ze dvou tvůrců, které inspirovalo tango. Jeho Apasionado tango bylo výjevem z tančírny, setkání tří párů, které rozehrávají svůdný i bravurní tanec vášnivého jihu. Choreografie využila lákavé spojení společenského tance s prvky tance klasického, zejména ve variacích tanečníků, kteří si zřejmě pro své party sami vybrali skoky, jež jim nejvíce vyhovují (nejsebejistějším dojmem působil Veaceslav Burlac). Z tanečnic nechal Adam vyniknout protagonistku v rudých šatech, která vstoupila do pomyslné společnosti jako poslední, ale nejvýraznější host. Dvě spoluautorky i interpretky Alice Petitová a Morgane Lanoueová vytvořily duet v duchu moderního tance s názvem Finding Common Ground. Křehké tanečnice si jako hudební doprovod vybraly árii z jedné nepříliš známé opery Emmanuela Chabriera z roku 1887. Oděné v přiléhavých topech a dlouhých sukních využívaly především pohybu paží a podřepů, v sekvencích, jež se vyloženě nekopírovaly, ale přesto si byly podobné. Tančící dívky tak vytvořily dojem dvou stránek téže osobnosti nebo nerozlučných spřízněných duší. Jednu z nejdelších prací představila Zuzana Šimáková spolu s Jonášem Dolníkem. Choreografie Zoom byla inspirována pohledem do zrcadla a komunikací, kterou tak člověk může vést se sebou samým. Dva páry, vždy identicky oblečené tanečnice a tanečníci, se ocitly na scéně, jíž dominovaly dvojice elegantních úzkých zrcadel. A zrcadlení či zrcadlový pohyb byl také hlavním kompozičním prvkem, který tato moderní etuda využila. V hudebním podkladu se podařilo vkusně propojit minimalistickou skladbu Philipa Glasse s písněmi z filmu Velký Gatsby, kdy mužský či ženský hlas provázely na jevišti své tančící protějšky. Každý byl v kontaktu především se svým alter egem, se svým pomyslným odrazem. Chvíli jednota, chvíli spíše soupeření, tak jako když sami někdy hovoříme se svým vnitřním já. Po přestávce pokračoval program opět humornou notou: choreografie ND3 „Petite Cord“, pod kterou se podepsali „ND3, všichni okradení a Marek Svobodník“, se přihlásila ke krádeži Jiřího Kyliána, jehož dílo tanečníci s chutí parodovali. Kromě toho, že originální inspiraci lze lehce odhalit z názvu, tanečníci dokonce použili i jednu z pojízdných krinolín a kord, aby nikdo nezůstal na pochybách, cože vlastně vykradli. Hlavními rekvizitami se zde staly skleničky a lahve od sektu, aby výtržníci mohli zapít svůj lup (a možná i začátek nového roku), ale největší ohlas měl bezpochyby číšník na kolečkových bruslích. Ačkoli šlo tak trochu o úlet, měl v sobě skrytý satirický podtón. Štěpán Pechar, tanečník Laterny magiky, přispěl do programu morbidním sólovým výstupem Dead Skin, který odkrýval svědomí vraha po dokonaném zločinu. Depresivní náladu umocnily smyčky pro oběšence spuštěné nad tanečníkovou hlavou. Choreografie Jiřího Horáka Tango de deux pak diváky přenesla do zcela jiného stylu. Kombinace klasického tance s tangem působila více jako hra s technickými finesami než s ohnivým duchem tance jako takového. Jak název napovídá, i strukturu si vypůjčila z podoby pas de deux, a zazněly tak čtyři písně, aby mohly být vystavěny všechny části. Tanečníci provedli číslo precizně, přesto se domnívám, že má-li být tanec skutečně prodchnut vnitřním nábojem tanga symbolizujícího vášeň, měl by pro něj být důležitější prožitek než předvedení fyzických dispozic. Sólo s názvem Sololiquy vytvořil Lionel de Bayser pro jednoho ze svých kolegů na těžkou hudbu Alfreda Schnittkeho. Výstup tanečníka v princovském kostýmu měl zřejmě zobrazit tragiku rozporuplné osobnosti mladého vládce, který ví, že je obklopen intrikami a nepřáteli, ale současně je vázán povinnostmi. Takový výjev by bylo možné si představit jako součást dramatického dějového baletu zakořeněného v historických reáliích. Nakonec předvedl svou choreografii Ondřej Vinklát. Jeho Jakoby bylo spolu se Zoomem Zuzany Šimákové nejkompaktnějším dílem večera. Autor jej vytvořil pro čtyři tanečníky, kteří se během variací pohybovali směrem od horizontu k publiku jakoby na cestě za nějakým neurčeným cílem. Spojení s počátkem, který interpreti zanechávají za sebou, představovaly pružné pruhy látky či gumy, které je brzdily jako myšlenky či vzpomínky, od nichž je třeba se osvobodit. Za zády účinkujících bylo umístěno velké zrcadlo, takže divák získal netušenou perspektivu jiného pohledu na tanec na jevišti (scénické řešení, i samotné zrcadlo, pocházejí vlastně z inscenace Laterny magiky Casanova). I to nepochybně dodalo choreografii, která se jinak zřekla děje, na působivosti. Program letošních Miniatur byl stylově pestrý, ale vcelku vyvážený. Téměř vyprodané Stavovské divadlo svědčí o zájmu, kterému se tato akce právem těší. Miniatury skutečně za dobu své existence posloužily jako startovací můstek několika mladým choreografům, kteří dospěli k vlastní tvorbě (více méně díky nim vzniklo uskupení DekkaDancers) a každý rok také nabídnou několik dobrých choreografických kusů, které stojí za vidění. Psáno z premiéry 8. ledna 2014, Stavovské divadlo. Foto: Pavel Hejný Miniatury 2014 Problém2
Choreografie: Matěj Šust
Hudba: Afroman, Underground, Aram Chačaturjan (Šavlový tanec)
Tančí: Ivana Mikešová, Mathias Deneux, Jonáš Dolník, Marek Svobodník, Karel Audy

Caminhos Cruzados
Choreografie: Cauê Frias Duarte
Hudba: Apocalyptica (Fade to Black)
Tančí: Louise Corpechotová, Sophie Fletcherová, Francesco Scarpato, Cauê Frias Duarte

Apasionado tango
Choreografie: Jan Adam
Hudba: John Powell, Gotan Project
Tančí: Jan Adam, Irina Burduja, Sergej Gherciu, Veaceslav Burlac, Zuzana Příhodová, Natálie Stejskalová j. h.

Finding Common Ground
Choreografie: Alice Petitová, Morgane Lanoueová
Hudba: Emmanuel Chabrier (Le Roi malgré tui – Nocturne à deux voix, Acte III)
Tančí: Alice Petitová, Morgane Lanoueová

Zoom
Choreografie: Zuzana Šimáková, Jonáš Dolník
Hudba: Philip Glass, The Great Gatsby soundtrack
Tančí: Monika Hejduková, Mathias Deneux, Zuzana Šimáková, Jonáš Dolník

ND3 „Petite Cord“
Choreografie: ND3, všichni okradení a Marek Svobodník
Hudba: Wolfgang Amadeus Mozart (Koncert pro klavír č. 21, Andante)
Tančí: Lenka Hrabovská, Ivana Mikešová, Radka Slatinská, Vlastimil Hradil, Marek Kašparovský, Matěj Šust, Mathias Deneux, Tomáš Kopecký, Marek Svobodník

Dead Skin
Choreografie: Štěpán Pechar j. h.
Hudba: Clint Mansell
Tančí: Štěpán Pechar

Tango de deux
Choreografie: Jiří Horák
Hudba: Juan D´Arienzo y su Orquesta típica
Tančí: Sophie Benoitová, Cauê Frias Duarte

Sololiquy
Choreografie: Lionel de Bayser
Hudba: Alfred Schnittke ((K)ein Sommernachtstraum)
Tančí: Sergi Nicolau

Jakoby
Choreografie: Ondřej Vinklát
Hudba: Max Richter
Tančí: Kristýna Němečková, Aya Watanabe, Viktor Konvalinka, Kryštof Šimek

Premiéra: 8. 1. 2014

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: