Místo Velkého třesku menší zemětřesení

Velký třesk. Foto: Jakub Červenka.

Autor Tereza Blažková

Koncert uvádí skladby z nové desky Tata Bojs Jedna nula, ale i ze staršího Nanoalba. Písně zavádí diváka do budoucnosti, minulosti i do vesmíru, což je ozřejměno doprovodnými texty na projekci a ilustrováno tanečními, až hereckými výkony tanečníků. Celý koncert je plný symboliky, setkáme se zde například s odkazy na genetické manipulace, lékařské zásahy, lidskou komunikaci v budoucnosti apod. Představení má tak vést k zamyšlení nad směřováním lidstva jako takového.

Ve středu scény se nachází kapela, za ní pak mírně vyvýšené pódium pro tanečníky, jehož zadní stěnu tvoří tři panely, kde se promítá projekce. Neznamená to však, že by se tanečníci pohybovali jen na pódiu, vstupují totiž i do prostoru kapely. Jednotlivé choreografie souzní se skladbami a jsou různorodé, stejně jako si kapela hraje s melodičností a se slovy. Některé písně doprovází sólové výstupy tanečníků, jiné tančící páry nebo celou skupinu. V některých momentech tanečníci hravě dokreslují děj a smysl písní, například při snaze pohnout velkým lodním kufrem při skladbě Zavazadlo. Z něho následně vystoupí dívka v zeleném v podání Kristiny Kornové, která zatančí sólo na skladbu Holka z plakátu. Jindy tanečníci jen dotváří atmosféru, jako například při sugestivním monologu frontmana kapely Milana Caise coby docenta Tečky z centra CVAN.

Význam tanečního projevu podporují kostýmy, ve kterých se na scéně již před začátkem představení roboticky pohybují tanečníci oblečeni do černých overalů, s černými krabicemi s hledím na hlavách. Maska odkazuje na budoucno, stejně jako šaty Dívky z plakátu nebo Nemocné Elišky, kde jsou sukně efektně opatřeny obručemi. Tanečníci využívají také mnohé rekvizity, jako je například již výše zmíněný kufr, laboratorní vybavení, nebo dokonce loutky, které v jedné skladbě odehrají příběh přímo na zádech tanečnice odpočívající na zemi.

Atmosféra vážných témat a filozofických zamyšlení první části vystoupení byla v té druhé odlehčena a vystřídána i humornými kusy. Došlo na skladby jako Spolek holek, kde se utkala skupina tanečnic s košťaty se stejně vybavenými tanečníky převlečených za ženy. Celá show vyvrcholila oslavou tance a radosti z pohybu, kterou již tradičně nezapře baskytarista kapely Mardoša. I když se během vyprodaného koncertu venkovní teplota pohybovala kolem 30 °C, ve stanu bylo příjemně, což mnohým divákům dovolilo tančit spolu s kapelou, především během přídavků, které si jásající publikum vyžádalo, a to dokonce i na pódiu při závěrečné skladbě 220 Travoltů.

Ten, kdo obvykle jako já sleduje představení Dekkadancers se zatajeným dechem od začátku do konce, bude nejspíše zklamán, že uskupení ve Velkém Třesku! působí jen jako doprovod. Přestože choreografie Dekkadancers jsou během koncertu jako vždy perfektně provedené, nemůže naplno vyniknout um interpretů. Atmosféra v šapitó však byla i tak naplněna radostí ze znovuoživené kultury.

Psáno z představení 16. června 2021, Azyl78.

Velký třesk

Choreografie: Tomáš Rychetský, Viktor Konvalinka, Marek Svobodník
Tanečníci: Kristina Kornová, Kristina Němečková, Tereza Kučerová, Lucie Drábková, Tomáš Červinka, Jonáš Dolník, Mathias Deneux, Mirek Kosík
Hudba: Tata Bojs
Scéna: Milan Cajs