Ondina aneb O lidskosti a bolesti

Ondina (Lucie Hrochová a Martin Dvořák). Foto: Tereza Sikorová.

Hrochová je Ondinou, která reprezentuje spíše činoherní složku inscenace. Celý projekt těží z odlišných zkušeností tvůrců a interpretů. Tím druhým se jménem Hans je známý tanečník a choreograf, zakladatel a hlavní hybatel ProART Company Martin Dvořák. Ten je spolu s Hrochovou podepsán pod režií a dramaturgií a samozřejmě mu přísluší choreografie díla reflektujícího odvěký a stále poutavý námět o vodní víle zamilované do člověka, který zlákal nespočet autorů k osobitému zpracování.

Tím prvním byla povídka německého romantického básníka Friedricha de la Motte Fouqué. Známý příběh o rusalce a její lásce ke smrtelníkovi zpracoval ve své opeře Antonín Dvořák. Kdo by neznal slavnou pohádku Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla? Téma Ondiny se objevuje i v dramatické literatuře Jeana Giraudouxe, jehož krédo vystihuje citát: „Lidskost je nad lidské síly.“ Tematicky je mu blízká i skotská autorka Sue Glover a její Tulení žena.

Podobenství o nenaplněných touhách

Ústředním tématem nové produkce ProArt Company je kontrast a konflikt dvou interpretů, muže a ženy, smrtelníka a nesmrtelné bytosti, člověka a přírody, ega a duše. Přináší nám podobenství o touhách, které nosíme hluboko v sobě a kterým se zoufale a marně bojíme podlehnout.

Ondina sedící v železné vaničce v nadýchané bílé říze si plave ve vodě a rodí se z mořské pěny. Velké taneční sólo Hanse je vyjádřením jeho ega, trápení a hledání. On uloví Ondinu a za pomoci šály ji učí chodit. Láska přichází jako úder z čistého nebe a je vyjádřena velkým tanečním duetem. I když Hrochová nemá ve svém pohybu Dvořákovu estetiku a propracovanost, je opravdová, živočišná, ovíjí se kolem milovaného člověka s absolutní oddaností. V jednom duetu je obsaženo vše – zvědavost, vášeň, lyrika i humor. Po milostném odevzdání následuje zklidnění a první spor. Dva principy se nepochopí, trápí se a osočují. Je v nich tolik lidského i bolestného. Cesty se rozchází, ona nesmrtelná téměř nepřežije a on se topí pod vědrem plným vody.

Hlavní představitelé jsou samozřejmě oba silnější v disciplínách, které jsou jim vlastní. Dvořák je skvělým tanečníkem, který však má i uvěřitelnou schopnost herectví. Jen jeho jevištní mluva není nejdokonalejší. Hrochová naopak suverénně prožívá i deklamuje text, ale dokáže být i barevná a výrazová v pohybovém materiálu.

Stejně jako text motivicky odkazuje na slavná literární díla, vychází i hudba z odkazů na známé autory. Cituje skladby s podobnou tematikou (elektronický remix děl Antonína Dvořáka, Clauda Debussyho a Maurice Ravela), ale přináší i zcela původní autorskou hudbu skladatele a DJe Sonority (Jana Hanáka). Kostymérka Jindra Rychlá oblékla Ondinu zpočátku do lehounkého řeckého chitonu a se změnou prostředí do Hansovy bílé pánské košile. Hans je jednoduchý v černých kalhotách a nátělníku. Scénografie si vystačí s několika kbelíky, které jsou využívány na mnoho způsobů, vaničkou, vodou a pěnou. Atmosféru tajemna přidává i mlha a svícení.

Jedním z typických znaků ProART Company je nadžánrové propojování a hledání nových konceptů pro již existující hudební či literární zadání a tento princip byl v Ondině vrchovatě naplněn.                                              

Psáno z představení 6. prosince 2019, Buranteatr, Brno.

ONDINA – Malá mořská milovaná
Napsala: Lucie Hrochová
Režie, dramaturgie: Martin Dvořák, Lucie Hrochová
Choreografie: Martin Dvořák
Hudba: Jan Hanák alias Sonority
Kostýmy: Jindra Rychlá
Účinkují: Lucie Hrochová a Martin Dvořák
Premiéra: 30. 11. 2019