Ostravské taneční mládí aneb Kdo je nezažil, ten je asi nepochopí

Ostravské taneční mládí aneb Kdo je nezažil, ten je asi nepochopí

Ostravské taneční mládí aneb Kdo je nezažil, ten je asi nepochopí

Už téměř tradiční akce na ostravské taneční scéně Etudy těla dává příležitost mladým tanečníkům a choreografům. Také letos na jaře se těšila skutečně velkému zájmu publika a přilákala taneční profesionály i laiky. Hostovskou scénou se opět stalo Multižánrové centrum současného umění Cooltour, které zajistilo nejen technické zázemí a kvalitní jeviště, ale také tolik potřebnou propagaci. Program šestadvacátého březnového večera byl rozdělen do tří částí – v první jsme mohli zhlédnout kratší vystoupení studentů různých oborů a ročníků Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě (se zaměřením na současný i klasický tanec); druhá část večera patřila zcela choreografii Eduarda Adama Orszulíka, letošního absolventa na JKGO a nadějného choreografa; o náplň třetí a závěrečné části se postarali maturanti oboru gymnázia s tanečním zaměřením a host večera, ostravská skupina The JazzCake. Etudy těla zahájila choreografie Kristýny Slezákové Nad propastí, v níž spojily síly posluchačky druhého ročníku oboru současný tanec. Tato taneční kreace si pohrávala s prvky partneřiny, akrobacie i nového cirkusu. Šlo především o zkoušku vzájemné důvěry, o vztah jednotlivce a skupiny, sílu davu a sílu vzepřít se. Tanečnice tvořily propletence těl nebo se pohybovaly v synchronních pasážích. Po celou dobu dokázaly na sebe dobře reagovat a ještě umocnit pocit vzájemného spojení, akce a reakce. Následovala choreografie aSH,y? Jakuba Sotorníka, na níž spolupracoval s Barborou Onderkovou. Jejich duet byl malou sondou do světa introvertů, do vztahu poznamenaného studem, ale i schopností ho překonat. Technicky velmi podařený duet zaujal publikum díky zjevné energii mezi oběma tanečníky, skvělým synchronem a střídáním dynamických částí se statickými, ale výrazem naplněnými pasážemi. V Okamžiku rozhodnutí Miroslavy Mechelové studenti 6. ročníku konzervatoře museli zvládnout náročné dynamické změny a variace na podlaze. Plynulost pohybu nebyla vždy ideální, ale přesto tanečníci dosáhli kýženého efektu. Někteří studenti dostali příležitost dát sami dohromady krátké taneční číslo. Kateřina Nepovímová využila této možnosti v etudě Neustále k vyjádření pocitů, které zůstávají v běžném životě skryté. Zvolila velmi efektní přepady z horních poloh k podlaze, bohužel, lepší artikulaci pohybů vadila dlouhá sukně, která více zakrývala, než zvýrazňovala. Sólo Jakuba Sotorníka, které vytvořila Kristýna Slezáková, bylo asi nejniternější zpovědí celého večer. Název Queer napovídal, jak citlivé téma bude pohybem ztvárněno. Nejvýraznějším prvkem scénografie byla skříň s mužským i ženským oblečením. Po začátku, během kterého jsme mohli sledovat jen vyjádření tichého utrpění, se tanečník zbavil šatů a téměř nahé tělo symbolizovalo nesmírnou pravdivost, ale zároveň zranitelnost. Skříň pak sloužila i jako taneční prostor, stísněný, ale přece nabízející různé nové pohybové variace. Závěr choreografie odhalil bolestnou realitu – návrat ke konformitě a snášení tlaku většiny. Zakončením první třetiny Etud se stalo číslo autorky Miroslavy Mechelové. Titul SvobodapouTaRizikonostAlgiepoCHopení má shrnovat všechno, co nabízí a vyžaduje náročná disciplína akrobacie na šálách, která tvořila základ této choreografie. Kombinace závěsné akrobacie s prvky současného tance přinesla více tanečnosti a celkové efektnosti. „STRACH“ z létání a přistávání neměli třída 4.G, maturitní ročník tanečního gymnázia, a především pak Jakub Jursa a Lucie Kovářová, kteří vysoko nad hlavami diváků předvedli svůj duet. Večer se přehoupl do druhé třetiny choreografií 7z11. Eduard Adam Orszulík do ní obsadil všechny své spolužáky z absolventského ročníku, kteří ho inspirovali svými pocity z osmi let studia klasického tance na konzervatoři. Každý z nich měl v choreografii svůj sólový part, který byl pro něj něčím typický. Název 7z11, symbol pro sedm „přeživších“ studentů klasiky z původních 11, připomínal mozaiku a jeho jednotlivé, zdánlivě nesourodé, dílky – třeba kostýmy poskládané z absolutně neladících kousků; živá improvizovaná hudba houslí, jež se zpomalovala a náhle zrychlovala, klouzala nahoru a dolů; proměnlivé nálady, styly; anebo nahé figuríny, které tvořily jediné kulisy – se nakonec spojily, aby vytvořily celkový, jasnější obraz. Střídaly se vážné momenty s těmi komickými, absurdními, ironickými. V některých pasážích fungoval choreografický záměr lépe, v některých spíš rozpačitě, ale nejdůležitější byla odvaha – odvaha zkusit a zakomponovat do choreografie nové pohyby, neokoukané, neprvoplánové, bizarní… A právě tato odvaha dala 7z11 šmrnc, originalitu a schopnost stáhnout publikum na svou stranu. Prostě a jednoduše: Muselo se vám to líbit, i kdybyste nechtěli. Po krátké přestávce se dění přesunulo z New stage do prostor Cooltour kavárny, ideálního místa pro Tančírnu, složenou choreografii z dílny Kristýny Slezákové a Evy Vajsové. Tady měli někteří z letošních maturantů možnost předvést taneční styly, ke kterým mají blízko – latinskoamerické tance, street dance, lidový tanec. Všechna čísla tančírny propojila atmosféra příjemného baru a hlavně hudba skupiny JazzCake, která naživo doprovodila některé části choreografie, a jeden ze členů, Radek Melša, se postaral i o vtipný komentář. Choreografii Tančírna jsme mohli vidět i v rámci EXITU – závěrečného koncertu ročníku 4.G (recenze na http://www.tanecniaktuality.cz/pozitivni-energie-mladych-tanecniku/, pozn. red.). Jak tedy shrnout Etudy těla? Jednoduše jako důkaz, že tanec v Ostravě má budoucnost. Ti, kdo se Etud nemohli zúčastnit, budou mít příležitost zase na podzim.
Psáno z představení 26. března 2015, Multižánrové centrum současného umění Cooltour Ostrava.
Etudy těla + 7z11 Nad propastí
Choreografie: Kristýna Slezáková
Hudba: Hans Zimmer

aSH,y? 
Choreografie: Jakub Sotorník
Hudba: Imogen Heap – Hide and Seek

Okamžik rozhodnutí
Choreografie: Miroslava Mechelová
Hudba: Apparat

Neustále
Choreografie a interpretace: Kateřina Nepovímová
Hudba: Nicholas Hooper
Queer
Choreografie: Kristýna Slezáková
Hudba: Anthony and the Johnsons

SvobodapouTaRizikonostAlgiepoCHopení
Choreografie: Miroslava Mechelová
Hudba: René Dupéré a Benoit Jutras

7z11
Choreografie: Eduard Adam Orszulik
Režijní spolupráce: Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR)
Hudba: metronomy, The Knife, housle: Eva Rokoszová. Jana Krzizova a Adam Škandera

Tančírna
Choreografie: Kristýna Slezáková a studenti
Hudba: The JazzCake LIVE! a výběr z populární a swingové hudby

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: