Růžový samuraj (Hanna Nussbaumer, Viktor Konvalinka, Michal Toman, Adam Eduard Orszulik). Foto: Vojtěch Brtnický.
Inscenaci Jany Burkiewiczové uvádí bicí sólo Jiřího Konvalinky v zadním plánu a melancholický text o hejnu ptáků promítaný na polopropustné fólii, která jej odděluje. Do ní postupně vpadne „Fantastická čtyřka“ (jak čteme z plátna) tanečníků v teplákách a mikinách. Úvodní pohybová nálož připomíná pouliční battle i přehled postaviček z videoher. Akční hrdinové se předvádí v rolích drsňáků: Viktor Konvalinka působí svým zjevem jako boss, Adam Eduard Orszulik vyzařuje klidnou sílu bez viditelných kapek potu, Michal Toman se mrštně vrhá do každého pohybu jako neřízená střela. Všechny machos však hravě strčí do kapsy o hlavu menší, jen zdánlivě něžná Hanna Nussbaumer. Na scéně působí dojmem, že byste se s ní rozhodně nechtěli dostat do křížku. V kapitole O obrovi se na ramenech svých kolegů vznáší jako královna, silná a nezlomná, zároveň svrchovaně pokojná.
Třetí část, nazvanou Sen, uvádí poetická klavírní melodie a čtyři protagonisté nás seznamují se svými vlastními vzory. Radost a štěstí z toho, že v životě nějakého mají, se rychle přenese do publika. Chtě nechtě se i sledující divák začne zamýšlet nad hrdiny ve svém okolí, nad jejich činy a sílou lásky. Po písňových vsuvkách Dominika Zezuly dostává také živý hudební doprovod specifický zlom: se svítícím lustrem na hlavě se v zadním plánu objevuje operní zpěvák Libor Kasík, aby přednesl zhudebněnou historku o Šavaršovi Karapetjanovi – arménském plavci a zachránci mnoha lidských životů. Tento hudební vstup je silným zastavením jak pro svůj obsah, tak formu.
Nadpřirozené schopnosti i onu avizovanou sílu zuřivého větru lze zažít v následující sekvenci Síla přichází, kdy tanečníci uskakují jako kočky před roztočenou koulí. Maximální koncentrace, síla a víra ve fyzické schopnosti působí až hypnoticky. Meditativní ráz asijských bojových sportů připomíná tanec s činely, který rozeznívá moc přesnosti, maximálního soustředění a rozhodnost okamžiku – další tolik potřebné vlastnosti hrdinů. Útržky videozáznamů dětských výpovědí dokazují, jak moc záleží na fyzických, ale i etických aspektech našich idolů. Mohli bychom je vypočítávat donekonečna – a právě nekonečnost vesmíru je pomyslnou pointou inscenace.
Seskupení Burki&com přináší taneční i hudební koncert, jehož jednotlivé náměty jsou založeny na podrobném hledání obsahu i formy – pohybové, textové, scénické i dramaturgické. Po trochu zdlouhavém začátku začne dílo nabírat na tempu, vrství nečekané a nové podněty, a tak nevadí, že se konec trochu rozpouští ve vesmírné prázdnotě.
Práce s četnými stereotypy i klišé nepostrádá důvtip a lehkost, hodí se tedy jako odpočinkový žánr pro dospívající i dospělé. Největším vkladem jsou však bravurní výkony tanečníků, kteří jedou na doraz a dávají publiku vše. Jsou skvělým týmem a pro choreografku jistě obrovskou inspirací. Především v maličké Australance Hanně Nussbaumer spatřuji velký přínos pro českou taneční scénu.
Psáno z představení 7. září 2020, La Fabrika, Praha.
Růžový samuraj: Příběh zuřivého větru
Námět, choreografie, režie: Jana Burkiewiczová
Spolupráce na scénáři: Jiří Macek
Performeři: Hanna Nussbaumer, Viktor Konvalinka, Michal Toman, Adam Eduard Orszulik, Michal Budinský, Dominik Zezula
Produkce: Petra Hanzlíková
Akrobatická spolupráce: Jindřich Panský
Scénografie: Maxim Velčovský
Kostýmy: Petra Ptáčková
Světelný design: Robert Palkovič
Fotografie, video: Vojtěch Veškrna
Grafický design: Martina Černá / Imagery
Scénická hudba: Jiří Konvalinka (Mutanti hledaj východisko, Vložte Kočku)
Písně: Dominik Zezula
Premiéra: 7.9. 2020
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Jana Bohutínská
Děkuji za moc pěkný text a rekapitulaci. Považuji za štěstí, že jsem mohla Děrevo a TNF v Praze zažít. Byla jsem…Odešla statečná Sibiřanka, Irina Andreeva