Score #44 nebo Score #00?

Score #44 (David Sportelli a Justyna Kalbarczyk). Foto: Vojtěch Brtnický.

Score #44 (David Sportelli a Justyna Kalbarczyk). Foto: Vojtěch Brtnický.

Divadlo Ponec zažilo v uplynulých týdnech hned dvě premiéry. První z nich Progres choreografky Dory Hoštové se s ironickým humorem dívá na vznik současného uměleckého tanečního díla. A právě nový projekt souboru DOT504 Score #44. Methods of excavation v choreografii Thomase Steyaerta by mohl být jejím předobrazem. Je to klasický případ do sebe zahleděného umění, laboratoř tance, která nepočítá s divákem.

Duet tanečníků Davida Sportelliho Justyny Kalbarczyk je studií. Tanečníci zkoumají v pomalém tempu variace pohybů s bezvýrazným pohledem zahleděným do dáli. Většinu času tančí bez kontaktu, jako by každý přinášel sólo zaměřené na testování možností svého těla. Tu rozhoupou ruku dokola do obrovské rychlosti, tu tělo na moment zamrzne, tu rukou ohledávají prostor, tu pohyb zpomalí, zrychlí, zmnoží. Nevytváří však žádnou konstantní kvalitu pohybu, která by se jevila jako výsledná. Stále jsou ve stavu hledání.

Spojení, které se mezi performery výjimečně objeví, je maximálně chladné. Opírají se o sebe hlavami nebo se drží za ruce a těla vyvěšují do prostoru, jako by však znovu jen probádávali tělesný materiál v sepjetí s partnerem, totálně odcizeni, vzdálení emocím. K jejich improvizaci pravděpodobně existuje nějaký klíč. Divák ho ale neodhalí, což by ho nemuselo mrzet. Koneckonců i kvalitní jazz je jen nepřipravenou, i když mistrnou hrou s tóny. U Score #44 se však nepodařilo vytvořit ani atmosféru.

Scéna je minimalistická. Tvoří ji všeho všudy jedna svítící krychle, která visí na stropě. Hudba je ve stylu alternativních kusů shlukem zvuků, skřípání, vrtačky, činelů, klavíru, jazzové skladby i melodie. Kostýmy připomínají tréninkové oblečení – tepláky, triko a mikina. A jako na tréninku to také vypadá. Jako bychom se téměř hodinu dívali na vznikající materiál, ze kterého bychom do té opravdové choreografie vybrali jen jednu desetinu.

A mě u takového díla znovu napadá otázka: Jaký smysl má umění, u kterého se divák cítí jako páté kolo u vozu? To už by bylo víc fér, kdyby ho performeři vzali mezi sebe a nechali ho zkoušet s nimi. Možná by pak zažil stejné hlubinné ponoření jako oni… 

 

Psáno z premiéry 12. března 2019, Divadlo Ponec.

 

Score #44. Methods of excavation
Koncept, choreografie: Thomas Steyaert
Účinkující: DOT504 – Davide Sportelli, Justyna Kalbarczyk
Hudba: Raul Maia, Thomas Steyaert
Světelný design: Martin Hamouz
Zvuk: Tomáš Novotný
Premiéra: 12. 3. 2019

 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Fotogalerie

Score #44 (Justyna Kalbarczyk). Foto: Vojtěch Brtnický.

Score #44 (Justyna Kalbarczyk). Foto: Vojtěch Brtnický.

Score #44 (David Sportelli a Justyna Kalbarczyk). Foto: Vojtěch Brtnický.

Score #44 (David Sportelli a Justyna Kalbarczyk). Foto: Vojtěch Brtnický.

Témata článku

Davide SportelliDOT504Justyna KalbarczykThomas Steyaert

Divadlo Ponec

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

SOUVISEJÍCÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: