Sluha dvou pánů sází na humor a herectví

Sluha dvou pánů (Rory Ferguson). Foto: Michal Hančovský.

Autor Monika Štúrová

Dílo Sluha dvou pánů vzniklo dle stejnojmenné předlohy, divadelní hry typu commedie dell’arte italského dramatika Carla Goldoniho z roku 1745. Alena Pešková se literární předlohy striktně nedržela, pohrála si s postavami a jejich důkladně vykresleným charakterem. Místo Doktora se zde například objevila rozverná vdova Doktorka, která se ráda nakrucovala (nejen) před pány. Choreografka děj rozdělila do osmi obrazů, přenesla jej z 18. století do blíže neurčených let 20. století, a nazvala dílo „jazzovým tanečním divadlem“ či „komiksovým baletem“. Hudbu v rytmu jazzu připravil skladatel Michal Vejskal, obohatil ji i o skladby například Duka Ellingtona, Franka Sinatry nebo Elly Fitzgeraldové.

Pohybový slovník je směsicí různých stylů. Primárně vychází z klasického tance, zahrnuje ale také prvky neoklasiky, jazzu, contemporary i akrobacie. Tanečnice se objevují jak sur les pointes, tak v charakterní obuvi.

Největší hvězdou večera byl představitel sluhy Truffaldina, australský tanečník Rory Ferguson. Role mu byla šitá na tělo, v inscenaci dostal mnoho prostoru, jen zřídkakdy scénu opustil. Kromě skvělé klasické techniky a bravurního provedení všech prvků předvedl také stepové sólo. Role Sluhy se ukázala jako velmi náročná nejenom fyzicky, ale také herecky. Titulní postava ve výsledku vyzněla překvapivě celkem moudře, atraktivně a šikovně, ač v původní předloze se jedná spíše o prostoduchého člověka.

V malém libereckém baletním souboru dostal každý tanečník možnost vyniknout. Pešková pro všechny našla jim blízký naturel. Představení sázelo na komičnost, humor a nadsázku, kladlo velké nároky na interprety zejména po herecké stránce. Jednotlivé postavy několikrát „komunikovaly“ s diváky, na jevišti se kouřilo, žvýkalo, mluvilo i zpívalo.

Ve Sluhovi dvou pánů sledujeme humorné scénky, souboje s revolvery za použití stroboskopu, romantické duety i několik bujarých večírků (je jich však až příliš mnoho). Za jeden z pěkných momentů představení bych jmenovala duet Beatrice a Klárky ve třetím obraze v podání Rie Mority a Annabel Pierce (Klárka zjistila, že muž, za kterého ji proti její vůli chtějí provdat, je vlastně převlečená dívka, a stávají se z nich přítelkyně). Zaujaly plynulostí, něžností a upřímností.

Sluha dvou pánů místy osciloval nad propastí přílišného komična, ale nikdy tam naštěstí úplně nesklouzl. Vždy se objevila další nečekaná situace, která upoutala divákovu pozornost. Spletitý děj plný zmatků a nedorozumění ze strany Truffaldina je ale lepší znát předem, nebo si alespoň přečíst před představením program. Jde o hru postav a charakterů, každý je jiný, každý originální. A to libereckému souboru sluší.

Psáno z premiéry 15. listopadu 2019, Divadlo F. X. Šaldy v Liberci.

Sluha dvou pánů
Libreto, režie, choreografie: Alena Pešková
Hudba: Michal Vejskal, koláž
Scéna: Luděk Hora
Kostýmy: Monika Kletečková
Choreografie stepu: Rory Ferguson
Asistenti choreografie: Marika Mikanová, Anna Ščekaleva
Asistent režie: Vlasta Vindušková
Dramaturgie: Marie Pencová
Premiéra: 15. 11. 2019

Video trailer k baletu ZDE.