(Studio) Balet Praha – O zlatých šedesátých fundovaně a čtivě

V září 2021 byla v nově otevřeném Domě tanečního umění Praha slavnostně pokřtěna publikace (Studio) Balet Praha. Knihu s podtitulem Nová vlna československé choreografie napsala publicistka, taneční kritička a historička Lucie Kocourková, která spolupracuje s Pražským komorním baletem, respektive Institutem Pavla Šmoka, vydavatelem knihy.

(Studio) Balet Praha, Nová vlna československé choreografie.

(Studio) Balet Praha, Nová vlna československé choreografie.

Výpravná obrazová publikace představuje dějiny a význam tanečního souboru Balet Praha (či Studio Balet Praha, jak se nazýval ve svých počátcích) v letech 1964–1973. Za vznikem tohoto uskupení stáli na počátku 60. let čeští choreografové Pavel Šmok a Luboš Ogoun.

Populárně naučná kniha přibližuje živým stylem jednu kapitolu dějin českého baletního umění. Celou publikaci prokládají vzpomínky tanečníků, kteří tuto dobu „zlatých šedesátých“ zažili a v Baletu Praha tančili. Mozaiku vzpomínek doplňují také programy, dobové články, české i zahraniční odborné recenze. Kniha líčí podmínky, v nichž soubor ve své době fungoval, tvůrčí kořeny obou významných choreografů a jejich děl, která vznikla pro soubor Balet Praha (Ticho a hluk – L. Ogoun, Ze studentského života, Nedbalky, Pražská symfonie – P. Šmok). Důležitou součástí je obrazová dokumentace, která dokresluje zmiňovaná fakta. Nechybí ani příběhy známých osobností ze světa baletu a pohled do zákulisí s řadou barvitých příhod a zajímavostí.

Autorka popisuje na začátku dobu už po 2. světové válce, jak se formoval vývoj kultury a umění před vznikem Baletu Praha. Po válce se v lidech rozhořela touha všechno dohnat – studium, tvorbu. Velký význam pro mezinárodní uměleckou spolupráci mělo založení mezinárodní organizace UNESCO.

Luboš Ogoun a Pavel Šmok se seznámili v Armádním uměleckém souboru. Poté začala jejich vzájemná umělecká spolupráce. Na přelomu 50. a 60. let se projevovala generační změna. Klasický romantický balet se mladým divákům vzdaloval. Rozvířila se diskuse o tom, kam má baletní dramaturgie směřovat, zvláště po Festivalu současného baletu v Brně. Bylo to období vzniku „nové vlny“ v tanci.

Luboš Ogoun komentoval tyto potřeby v Tanečních listech: „Technika a forma klasického baletu plně vyhovuje romantické hudbě… Balet zůstává v zajetí konvence století minulého. Není možné stavět tance na moderní hudbu (...) – prostředky klasického baletu… Nejdůležitější je vyhmátnout pro celistvé dílo jednotný styl.“

Termín „nová vlna československého baletu“ použil poprvé Vladimír Vašut jako dramaturg a jeden ze zakladatelů Baletu Praha. Choreografové Luboš Ogoun a Pavel Šmok byli v době vzniku studia Balet Praha hotovými tvůrci se zkušenostmi z několika souborových divadel a dali souboru svou tvář. Ogoun působil v prvních letech v roli uměleckého šéfa.

Oba choreografové si přivedli tanečníky, kteří souhlasili, že odejdou ze stálého angažmá kamenných divadel a přestěhují se do Prahy. Balet Praha byl založen pro sezónu 1964/65. Účastníci se sešli poprvé na zkoušení 17. srpna 1964 v Hudebním divadle v Nuslích, kde začali trénovat. Představení byla dvakrát týdně. Někteří tanečníci se nikdy nesžili s tím, že Balet Praha nebude mít nikdy svou stálou scénu. Soubor nadále uváděl v Praze jen premiéry a poté vyjížděl na zahraniční zájezdy. 

Za významnou etapu je považována éra basilejská z počátku 70. let. Šmok vzal s sebou polovinu souboru, druhou polovinu souboru tvořili Švýcaři. Autorka poutavě podala nástup Jaroslava Slavického, který po strastiplné cestě dojel do Basileje na Šmokovo pozvání. Tam se mimo jiné seznámil se svou budoucí manželkou Kateřinou. Šmok uvedl v Basileji neoklasickou Šeherezádu. V knize se píše o tom, že nemohl dlouho nechat repertoár bez novinky. Napsal například parodii na Labutí jezero (Brainticket), s níž měl u diváků úspěch zaručen. Ve Švýcarsku pak soubor působil ještě do roku 1973.

Kromě několika baletů nastudoval Šmok choreografie do několika oper. Pak mu byla nabídnuta smlouva na dalších pět let, kterou nepodepsal. V Československu v té době přituhovala normalizace. Po návratu do Prahy byla nouze o svobodnou uměleckou tvorbu, nebylo možné pomyslet na obnovení souboru. Experimenty 60. let se staly minulostí a další umělecké snahy Pavla Šmoka byly přerušeny.

Kniha je napsaná čtivou formou, aby zaujala odborníky i milovníky baletu. Nejedná se tedy o vědeckou publikaci, ale obsah stojí na pomezí literatury faktu a memoárů. Zaměřuje se spíše na subjektivní dimenzi dějin, při její četbě můžeme dobře vnímat, jak vzpomínky pamětníků odrážejí jejich zkušenosti a zvraty. Autorce se podařilo čerpat z cenných memoárů, které by se jinak nedochovaly. Jejich poselství tlumočí velmi citlivým a důstojným způsobem.

 

(Studio) Balet Praha, Nová vlna československé choreografie   
Nakladatelství: Balet Praha
Datum vydání: 18. 11. 2021
ISBN: 978-80-908294-0-4
Jazyk: čeština
Počet stran: 237

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 1x

Témata článku

Lucie KocourkováNová vlna československé choreografieStudio Balet Praha

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: