Pátek byl na banskobystrickém festivalu odlehčenější, a to co do počtu děl, tak do počtu diváků. Večer zahájila Improvizační skupina NA:U pod vedením Markéty Vackové. Jak název uskupení napovídá, většina produkcí vzniká přímo v přítomném okamžiku před očima diváků. To částečně platilo také o představení nazvaném Ticho na stanici Bezpeří. Tentokrát měl ale večer pevně danou strukturu jednotlivých obrazů a principů, nicméně jejich naplnění stále zůstalo dílem improvizace, jejíž kouzlo spočívá v napjatém pocitu „uvidíme, jak to tady dneska dopadne, zafunguje či nezafunguje“. Bylo použito kombinace několika výrazových prostředků – pohybu (tanečního i civilnějšího), hlasu, živé hudby kontrabasisty George Cremaschiho a videa. Jednotlivé složky se místy střídaly a přebíraly slovo, místy se prolínaly a více či méně vzájemně podporovaly a inspirovaly.  Celé představení odkazovalo na specifickou atmosféru opuštěné anebo přeplněné stanice metra. Nejkonkrétněji tomu napomáhala projekce videí přímo ze zkoumaného prostoru. Avšak i zvuk a pohyb bral inspiraci z proudů chůze v dlouhých koridorech, z překrývajících se hlasů, z postav zaměřených na svůj cíl, ačkoliv se jejich osobní zóny protínají. Hluk metra rezonoval a gradoval v hudbě basy. Nástrojem pro vytváření zvuku se staly i noviny, předmět typický pro městskou hromadnou dopravu, které posloužily jako rekvizita, scénografie i objekt, z něhož přebrala tanečnice kvalitu polétavého pohybu do svého těla, a tak souzněla s promítaným videem.  Představení tvořil sled jednotlivých událostí, které odkazovaly na proměnlivé nálady stanice metra. Struktura a téma představení byly v celkovém dojmu opatrně, avšak smysluplně, naplněny. Stanice Bezpeří se v Banské Bystrici oproti pražské premiéře hodně ztišila, a tak mohla srozumitelněji vyprávět. Po skupině NA:U rozjel Tomáš Krivošík alias Arnošt Krysařík ve foyer divadla svoji Velmi rizikovou show neboli Pohybovo-poetickou performanci spolu s vydatným hudebním doprovodem Davida Vrbíka. Vtipná rekapitulace celého dosavadního průběhu festivalu parodující nejvýraznější momenty všech představení, recenze i odezvy diváků. Text deklamovaný i promítaný a jednoduché fyzické akce zlehčující vše, co se dá. A na závěr si Arnošt Krysařík zapěl moderní verzi lidové písně o kohoutkovi… Je příjemné, brát všechno s humorem. A pobaveni míříme do sobotního festivalového finále. Ticho na stanici Bezpeří
Koncept: Markéta Vacková a NA:U
Hudba: Georgie Cremaschi
Kostýmy: Há Thanh Nguyen
Tanec: Markéta Vacková, Veronika Beňová, Radim Klásek, George Cremaschi 19. října 2012, Divadlo Štúdio tanca, Banská Bystrica