The Elephant in the Room, Edgar’s Echo – Sloni pod šapitó a Alenka v říši Krepska

Jednou z hvězd letošní Letní Letné byl bezesporu Cirk Le Roux, který přivezl představení The Elephant in the Room. Název odhaluje hlavní pointu celého představení. Mít slona v pokoji znamená něco skrývat jako nějaké tajemství, nebýt úplně fér… A v tomto případě není fér jediná žena čtyřčlenného týmu, která je čerstvou novomanželkou, a přesto se již ve svatební den snaží svého muže otrávit. Za celých pětasedmdesát minut se jí to nepodaří, jak už to v tragikomických příbězích chodí, omylem sprovodí ze světa někoho jiného. 


The Elephant in the room. Foto: Francesca Torracchi.

The Elephant in the room. Foto: Francesca Torracchi.

Představení se rozvíjí relativně pomalu, a protože je inspirované filmem noir, vše je laděno do poetiky třicátých let: kostýmy, nábytek i doplňky – ocitáme se v slavnostním salonku a za zavřenými dveřmi je slyšet ruch z velkého sálu, kde se bujaře oslavuje svatba. Aby byla navozena patřičná atmosféra filmového snímku, nechybí počáteční ani závěrečné titulky. K filmu odkazují také svižné přechody, jakoby střihy. Ty jsou, bohužel, někdy tak strašně rychlé, že v některých momentech budí dojem zmatenosti a až přílišné překombinovanosti, takže je opravdu velmi náročné sledovat jednotlivé nuance příběhu.

Charaktery postav jsou jasné. Novomanželka (Lolita Costet) chce svého partnera (trošku naivního siláka v podání Yannicka Thomase) otrávit, neschopný, až komický sluha (Gregory Arsenal) se snaží zalíbit svému pánovi i nové paní a malý elegán se nebojí lovit jak v ženských, tak mužských řadách. Své povahy si jednotlivé postavy udržují, i když dělají těžkou akrobacii. Nejdřív to vypadá, že kromě nošení se na ramenou a několika rafinovaně provedených stojek a přemetů nic moc jiného neuvidíme, ale Cirk Le Roux vše dávkuje postupně a polehoučku tak odkrývá, co vše má ve své pohybové zásobě.

Nejpoutavější je scéna odehrávající se pod asi dvaceti stínítky, která jsou snesena na lankách půl metru nad zem a mezi nimiž tančí trojice mužů s rozdílnými povahami. Zde však fungují jako jeden celek. Tento výjev v sobě nese jemnost i mužnost zároveň, kde performeři dokázali, že jsou i velmi dobrými tanečníky.

Finále tohoto představení pak tvořily neuvěřitelné artistické kousky na tyči. Spouštění se dolů, šplhání nahoru (jeden přes druhého), seskoky a vruty. Báječná podívaná.

Ačkoli jsou aktéři skupiny Cirk Le Roux bezesporu skvělí akrobati, tanečníci i herci, jejich představení obsahující koláž filmu, divadla, cirkusu i výtvarné složky chvilkami působilo nepřehledně. Na druhou stranu, pokud jste se nesnažili přesně sledovat danou linii, mohli jste si užít nádherný poetický cirkus plný skvělých nápadů a výkonů. A kdo nakonec omylem vypil ten pohárek sektu s příchutí jedu? Elegán usilující za každou cenu o lásku. 

Letošní Letní Letná nabízela ve svém programu také inscenaci Edgar’s Echo souboru Krepsko, který se v dramaturgii festivalu neobjevuje poprvé. Krepsko je známé především svojí poetikou, která je vytvářena kompilací různých jevištních forem, jako je loutkové divadlo, akrobacie, pohybové a taneční divadlo a autorská hudební produkce.

Nejinak je tomu i v tomto představení, které je volně inspirováno jak životem Lewise Carrolla (původním jménem Charles Lutwidge Dodgson), tak samozřejmě i jeho nejslavnějším dílem Alenka v říši divů. Vzniká tak vtipná a poutavá koláž, kde hlavními postavami jsou holčička Alenka, muž Charles, tedy Lewis Carroll a králík – ať už jako velká loutka lidských rozměrů, nebo plyšová hračka sedící na polici u dveří do domu.

Je to vlastně takový pokus toho, jak by to vypadalo, kdyby se autor potkal se svojí vymyšlenou pohádkovou postavou, a tak trochu určoval směr v jejím bájném putování. Proto se do snové krajiny dostává i velmi podivný léčitel koktavosti (Lewis Carroll trpěl koktavostí) a Charlese vyléčí vytažením dlouhé nitě z jeho hrdla, kterou pak sám sní. Stejně tak se do příběhu Alenky promítá Carrollova záliba ve fotografování a v četbě. Nejsilnějším motivem jsou Carrollovy záchvaty migrény s aurou, což přesně odpovídá syndromu, kdy malé předměty se při jejich pozorování několikanásobně zvětšují. A tak se zde objevuje malý i velký králík, přerostlá žába, květina expanzivně se plazící do všech míst vytvořené scény, do toho se mísí další zápletky, například královny i jistého fousáče, kteří v závěru rozjíždějí na jevišti vtipnou a bláznivou show a pak také uvězní Alenku na houpajícím se zavěšeném stole.

Edgar's Echo.

Jakkoli se může zdát, že představení je plné roztodivných a nesourodých symbolů, a i když nejste obeznámeni s příhodami Alenky a životem Lewise Carrolla, stejně jste uneseni z reality do snového světa plného iluzí a bláznivých činů. Inscenace má totiž smysl, je vizuálně i pohybově originální a zajímavou podívanou.

Krepsko je opravdu mistrem skloubení všech možných prostředků. Dokonce umí vyčarovat mračna a oblohu, do které si Alenka vylézá pro svůj očekávaný dopis. Klobouk dolů.  

Psáno z představení 23. srpna 2016, festival Letní Letná, a z pražské premiéry 25. srpna 2016, Divadlo Archa.    

Letní Letná
18. srpna–4. září 2016
Praha – Letenské sady, Divadlo Archa
 

The Elephant in the Room
Koncept: Cirque Le Roux
Režie: Charlotte Saliou
Choreografie: Brad Musgrove
Hudba: Alexandra Steliski
Kostýmy: Chamone Productions – Emily Ockenfels, Clarisse Baudiere
Světla: Herve Dile
Premiéra: 2014
 

Edgar’s Echo
Režie: Linnea Happonen
Light design: Kauri Klemelä
Hudba: Mayim Alpert
Scéna a masky: Kristel Maamägi
Výroba loutek: Roman Chauzov a Laura Hallantie
Česká premiéra: 25. srpna 2016

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 0x

Témata článku

Brad MusgroveLinnea Happonen

Cirk Le RouxKrepsko

Divadlo Archa

Nový cirkus

Letní Letná

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

listopad 2020

Po Út St Čt So Ne
26
27
28
29
30
31
1
2 3 4 5
6
7
8
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23 24
25
26
27
28
29
30 1
2
3
4
5
6
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: