White Piece – Ženy v bílém a jejich barevný vnitřní svět

V rámci festivalu Dny Jeruzaléma do České republiky pravidelně cestují izraelští umělci, aby zde prezentovali svou kulturu. Zatímco obvykle přijedou s hotovým dílem, letos se podařilo – především díky partnerství s Plzní 2015 – vytvořit skutečnou spolupráci a kulturní výměnu. Mladá izraelská choreografka Sofia Krantz mohla společně s devíti českými tanečnicemi nastudovat svou choreografii White Piece. Toto dílo bylo z poloviny hotové již dříve, druhou část ale vytvořila přímo během několikatýdenní rezidence v Plzni na základě vzájemné inspirace a poznávání se s tanečnicemi. Po premiéře v Plzni dílo zavítalo i do Prahy, poprvé měli pražští diváci možnost je zhlédnout 22. června ve Studiu Alta. 

Monika Částková, Jitka Čechová, Tereza Indráková, Adéla Judasová, Alica Minárová, Adéla Petáková, Sylva Šafková, Kateřina Šírková, Radka Štiková, Foto: Ofir Barak.

Monika Částková, Jitka Čechová, Tereza Indráková, Adéla Judasová, Alica Minárová, Adéla Petáková, Sylva Šafková, Kateřina Šírková, Radka Štiková, Foto: Ofir Barak.

České a slovenské interpretky pocházely z různých tanečních škol, byly mezi nimi profesionálky i studentky. Jejich věková i fyzická různorodost kontrastovaly s jednotným oblečením a účesem, což byl jistě jeden z cílů choreografie, divácky dost zajímavý. Různorodost také evokovala určitý rys izraelského tance, kde se rozhodně nehraje na „dokonalé taneční tělo“. Každý je svůj a podstatnější je obsah než forma.

První, co diváky při vstupu do sálu upoutalo, byla – ne zcela překvapivě – bílá scéna. Tu brzy doplnilo devět tanečnic v bílých šatech a teniskách, s rudě namalovanými rty. Pohybovaly se striktně v řadě: nejprve několikrát obešly jeviště kolem dokola, v různém tempu: zprvu rychle a pak čím dál pomaleji, postupně se zase rozeběhly, skákaly, poskakovaly a dupaly. Složitý rytmický vzorec si vyžadoval hluboké soustředění a někdy i hlasité počítání. Rytmus chůze a skoků diváky natolik pohltil, že jim skoro ani nedošlo, že je nedoprovází žádná hudba. Pohyb tanečnic vytvářel svébytnou zvukovou kulisu. O to překvapivěji vstoupila do choreografie Beethovenova Óda na radost, znějící z reproduktorů v provedení velkého orchestru a sboru, tak, jak to má být.

Monika Částková, Jitka Čechová, Tereza Indráková, Adéla Judasová, Alica Minárová, Adéla Petáková, Sylva Šafková, Kateřina Šírková, Radka Štiková. Foto: Ofir Barak.

Klasiku vystřídala tradiční arabská hudba, do jejíhož rytmu tančily interpretky se sukněmi vyhrnutými až po nos, takže byla vidět jejich vlnící se bříška a zadečky, ale pak až oči – tento kontrast provokativního odhalení a plachého skrytí obličeje vedl k zamyšlení. Je odhalování holé kůže projevem svobody, nebo ženu naopak oslabuje? Symbolizuje zakrytý obličej strach, nebo hrdost? Po velmi ženském břišním tanci následoval další kontrast – vojenský pochod za zvuku píšťalky. Choreografie se začala rozmělňovat na individuální výstupy, které byly výrazem osobnosti jednotlivých tanečnic. Závěrečná část vygradovala hlasitou elektronickou hudbou a dýmem, což evokovalo atmosféru party v nočním klubu. Dívky poskakovaly v divokém rytmu, stavěly se před diváky do svůdných póz, některé grimasy přecházely až v obscénní gesta. Neutrální výraz střídal smích nebo křik, každá z interpretek ukázala během chvíle celou škálu emocí. Na úplném konci choreografie se vrátila melodie Ódy na radost, kterou tentokrát zpívaly (beze slov) samotné tanečnice – čím více se zrychloval jejich pohyb po jevišti, tím zoufaleji tato melodie zněla, až z ní zbyl jen hlasitý křik. A pak tma a ticho.

Choreografka si dala za cíl zobrazit ženský svět a povahu v celé své komplexnosti. Pod čistým bílým povrchem se skutečně skrývalo mnoho vrstev i symbolů. Ženy vyjadřovaly své emoce tu pouhým pohledem, jindy hlasitým křikem. Složitost ženské povahy mohla být metaforicky ukryta i v komplikovaném rytmu, podle kterého se interpretky pohybovaly a jejich síla se projevila výdrží a sebeovládáním.Inspirace domácím prostředím choreografky v první polovině díla byla více než jasná: motiv pochodu a drilu připomněl vojnu, jež je v Izraeli povinná i pro ženy, břišní tanec a zahalený obličej zase blízkost arabského světa. Druhá část choreografie, v níž měla tvorba vycházet z tanečnic samotných, byla o něco méně zřetelná. Snad je to i proto, že v Česku je individualita (dokonce i u mladých lidí) stále ještě dost potlačovaná, a proto je pro cizince těžké proniknout pod povrch. Sofia Krantz intuitivně formulovala prvek naší povahy v rozhovoru pro Taneční zónu: „Cítím tady v Čechách velmi silně, že si lidé nechávají něco pro sebe a je těžké se dostat dovnitř, poznat, co je zatím. Není to přetvářka, ale setrvávání v bezpečném místě.“ Lidé zde prý umí pracovat spolu, ale netouží po tom projevit se jako individuality, což může být projevem slušnosti a skromnosti.

 Monika Částková, Jitka Čechová, Tereza Indráková, Adéla Judasová, Alica Minárová, Adéla Petáková, Sylva Šafková, Kateřina Šírková, Radka Štiková. Foto: Ofir Barak.

I proto považuji za obzvlášť náročné umístění monotónního pohybu, jako je chůze, běh nebo skákání (což samo o sobě jistě kladlo velké nároky na výdrž interpretek), tváří v tvář k publiku. V dlouhých pasážích přímé konfrontace s diváky musely tanečnice udržet klid a neutrální pohled – takové okamžiky se staly důkladnou sondou do nitra každé z nich. Člověk měl skutečně pocit, že je o něco lépe poznal.

Psáno z představení 22. června 2015, Studio Alta.

White Piece
Choreografie: Sofia Krantz
Foto: Ofir Barak
Premiéra: 19. června 2015, DEPO 15, Plzeň

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 0x

Témata článku

Sofia Krantz

Studio ALTA

Tanec

Re: Comment

vložil Redakce TA

IP: 94.112.101.34
Reaguje na: Comment
Please provide a refrance in the article to the pictures provided by the photographer- ofir barak.
If you go across the picture with a mouse pointer, the whole title appears and the name is included.

Comment

vložil Ofir barak

IP: 94.112.101.34
Reaguje na:
Please provide a refrance in the article to the pictures provided by the photographer- ofir barak.

Zobrazit další komentáře 2

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

listopad 2020

Po Út St Čt So Ne
26
27
28
29
30
31
1
2 3 4 5
6
7
8
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23 24
25
26
27
28
29
30 1
2
3
4
5
6
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: