Americký profesor filozofie Aaron James se v publikaci Assholes: A Theory soustředí na chování jedinců, které anglický jazyk označuje jako „assholes”. Čeština k tomuto slovu úplně nedokáže nabídnout adekvátní český protějšek, který by přesně vystihl to, co cítíme, když o někom řekneme, že se zachoval jako „asshole“. Všichni ale máme představu o lidech, kterým záleží pouze na jejich vlastních intencích a kteří se ke svému cíli vždy doberou za naprosté ignorace potřeb a přehlížení námitek ostatních.
Studio Maiselovka, působiště 420PEOPLE, má určitý genius loci či „vibe“, chcete-li. Za performancí diváci sestupují po schůdkách do komorního prostoru, který dýchá specifickou atmosférou. Abychom se mohli usadit na jedné straně sálu, přecházíme přes část jeviště, v jehož zadní části již před začátkem představení upoutá pozornost mělká obdélníková prohlubeň, naplněná po okraj zlatavými flitry. Prostor taktéž rámuje nakloněné zrcadlo, visící nad jevištěm. Uvaděčky poté odstraní schůdky a zaklapnou se dveře. Jsme uzavřeni ve světě dvou mužských postav, které se náhle v dálce zjevují. Volbou oblečení trochu připomínají typické mužské „assholes“, na které je možné narazit v business světě – mají kalhoty i sako, vypadají lehce formálně. Jejich pohyb iniciuje voiceover, nahrávka hlubokého hlasu, který s těžkým americkým přízvukem čte pasáže z knihy Aarona Jamese. V podstatě odtažitě a informativně začíná vysvětlovat různé aspekty nesnesitelného chování bezohledných lidí a dvě postavy na jeviště noří bosé nohy do zlatavého jezírka, aby pažemi, hlavou a torzem rozehrály přesnou sekvenci rytmických pohybů, které jsou precizně akcentovány, podobně jako zvuk slov valících se prostorem.
Viktor Konvalinka i Michal Heriban jsou zkušenými a silnými tanečními osobnostmi, čehož choreografie využívá do maxima. Mužský duet mívá vždy potenciál nabídnout fascinující momenty a oba pánové výzvu přijímají. Střet energií těl dvou tanečníků při partnerském tanci i jejich sólové akce drží napětí a tah představení, které je segmentováno „komentovanými“ pasážemi a epizodami doprovázenými hudební koláží. Tím vzniká kontrast mezi vnímáním samotného tance a tance, jež je doprovázen narativem, který nutně zkonkrétňuje počínání tanečníků. Pohybové vyjádření tanečníků při voiceoveru zde však nemá za úkol být v přesné symbióze s pronášenými větami, jako tomu je třeba u Crystal Pite a její The Statement. Můžeme nechat slova jen plynout a soustředit se na energii tanečníků, čemuž pomáhá intimita prostoru, který s diváky sdílí.
Je možné v nich vidět „assholes“? Dá se říci, že celkově nepůsobí tak odpudivě, jako srážka s opravdovým hajzlem. Co s ním ale mají společného, je jistota, se kterou jsou přesvědčení o své (taneční) pravdě. Duet očekávatelně kulminuje ponořením celých těl do třpytkových závějí, které se lepí a obalují protagonisty jako jakési zlaté chlapce, kteří si myslí, že všechno můžou a jde vždy jen o ně.
V tomto duetu však o ně opravdu jde a oba podávají pod vedením Šafkové skvělý výkon. Sonda do světa „assholes“ nabízí zamyšlení nad typem osobností, se kterými se jistě setkal každý z nás. Není ani nutné jít na dřeň a otázka z názvu představení je spíše řečnická, to ovšem diváky nepřipraví o silný zážitek a zároveň i ambivalentní pocit po skončení, zda přece jen některým „assholes“ nedat ještě druhou šanci.
Psáno z reprízy 25. 3. 2023, Studio Maiselovka.
WHY THINGS GO WRONG
Choreografie: Sylva Šafková
Text: Jiří Šafka
Účinkují: Michal Heriban, Viktor Konvalinka
Hudba: hudební koláž
Voiceover: Host 420PEOPLE
Zvukový editing: Golden Hive Studio & Amak Golden
Scénografie, kostýmy: Jiří Šafka, Sylva Šafková
Světelný design: Martin Špetlík
Premiéra 11. března 2023
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 1x
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí