You Are Not The One Who Shall Live Long – Nic nového pod sluncem

You Are Not The One Who Shall Live Long – Nic nového pod sluncem

You Are Not The One Who Shall Live Long – Nic nového pod sluncem

Podzim je v současném tanci vždy perným obdobím, čemuž nasvědčuje i letošní sezona; jen během října byly uvedeny premiéry čtyř našich předních souborů, z toho tři v devítidenním časovém rozmezí. Tato bohatá taneční úroda skýtá možnost k pozorování, propojování i případnému srovnávání; diváci tak mohou sledovat jisté leitmotivy české scény. Soubor VerTeDance se přenesl do roviny spíše lyrické, jeho nová premiéra Flow nás provokuje odlišným, možná až cizím vnímáním a myšlením; formou i strukturou se odkazuje na americkou postmodernu druhé poloviny 20. století, pohybem na asijské pojetí času i tělesné energie a mezi těmito dvěma vzdálenými světy klene myšlenkový, symbolický most nad Evropou a jejím uspěchaným životem. Vedle toho soubor DOT504, vedený svou zakladatelkou a uměleckou ředitelkou Lenkou Ottovou, uchovává krystalicky čistý odkaz fyzického divadla se středoevropským nádechem. Nová inscenace You Are Not The One Who Shall Live Long je prototypem tohoto žánru; o to více se rys dere na světlo, když následující den uvedlo Divadlo Archa dílo pocházející z nizozemské kolébky fyzického divadla, ikonické a opojné In Spite of Wishing and Wanting Wima Vandekeybuse a jeho skupiny Ultima Vez. DOT504 již dlouhodobě pěstuje vlastní vyjadřovací jazyk, specifickou poetiku, kterou pro něj tvoří slovensko-řecké režijní a choreografické duo Jozef Fruček a Linda Kapetanea z RootLessRoot Company. Ti pod značkou souboru vytvořili několik cenami ověnčených produkcí: Holdin’ Fast, 100 Wounded Tears a Collective Loss of Memory. Jejich nová inscenace se však musí nechat „rozležet v hlavě“. Obsahuje silná a znepokojivá sdělení o špatných rozhodnutích, nesvobodě, bezpráví, krutosti i smrti. Vše ale zůstává zahaleno rouškou tajemství, dostatečně nevyřčeno, neartikulováno, neobnaženo; jako bychom se dívali skrze zamlženou čočku fotoaparátu a nemohli zaostřit na detaily. Čitelná je pouze úloha jediné ženy v souboru, korejské tanečnice Hyaejin Lee, která je symbolem nemohoucího, obětovaného a na závěr i zničeného. Ve scéně, kdy z jejích úst vychází mužský hlas, působí jako vláčená temnou silou, posedlá ďáblem, hýbající svými údy bez vědomí sebe sama, zkrátka bez duše. Později ji vidíme jako loutku pod nadvládou tří mužských tanečníků (Nathan Jardin, Pavel Mašek, Knut Vikstrøm Precht). Ve společném tanečním kvartetu si s Lee pohazují, jak se jim zlíbí, předávají si ji jeden druhému a různě si ji přetáčí a otáčí, jako by ona sama neměla možnost rozhodnutí. Vše pak podtrhne závěrečná scéna, kdy ji jeden z mužů svlékne do kalhotek a ona se zjeví před námi ve své plné kráse, jako Eva právě vyhnaná z ráje. Její nahé, křehké tělo bezvládně ležící na chladné zemi je jako rukavice hozená do ringu. Přicházející muž si doslova s jejím tělem dělá, co chce; bez jakéhokoli pocitu viny či ostýchavosti válí její tělo po svém. Otázkou zůstává, zda se v ten moment nachází tanečnice ještě při vědomí. Vypadá to totiž, že ji ty dravé hyeny uštvaly k smrti. Tvůrci skrze své nejnovější dílo promlouvají o bezpráví konaném na lidském jedinci. Lee může zobrazovat neštěstí jednotlivce, stejně tak ale může být parafrází pro celé lidstvo. Inscenace se však po celou dobu vznáší v abstraktním světě a nepříliš vydařené monology paradoxně na srozumitelnosti nepřidávají, ba naopak. Kromě výše zmíněné linky v inscenaci cosi vře a bublá, snaží se vyvěrat na povrch, ale, bohužel, se to nepodaří. Celková struktura působí spíše rozklíženě nežli kompaktně. Kusu schází kontakt se zemí (pevný stoj nohama na zemi) a jasnější, konkrétnější a explicitnější odkazy. Snad tvůrce dohnal jejich vlastní název: RootLessRoot – kořeny bez kořenů.   Psáno z premiéry 23. října 2016, Jatka78.     You Are Not The One Who Shall Live Long
Koncept a choreografie:Jozef Fruček a Linda Kapetanea (RootLessRoot Company)
Scénický design:
Jozef Fruček
Světelný design:
Periklis Mathiellis
Hudba a zvukový design:
mastroKristo
Kostýmní koncept:
Linda Kapetanea
Design a realizace kostýmů:
Kristina Nováková Záveská
Umělecký ředitel DOT504:
Mgr. Lenka Ottová

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: