YUTORI – Tancem o minimalismu, respektu a pokoře

Díky programu Nová krev na scéně v produkci Nové sítě dostala choreografka a umělkyně Natalie Tun příležitost vytvořit vlastní divadelní projekt. Výsledkem její práce, s převážně ženským mezinárodním týmem nově vznikajícího souboru LUSK, se stala taneční inscenace YUTORI. Ta vychází ze stejnojmenného japonského konceptu, který volá po zvolnění v jinak hektickém způsobu života. 

Yotori (foto archiv souboru)

Yotori (foto archiv souboru)

Název se dá přeložit jako „prostornost” či jako pauza, v níž můžeme reflektovat dění okolo nás.  Už když přicházím do Venuše ve Švehlovce, vstupuji s ostatními diváky na příjemné a bezpečně působící území. V dýmu se jemně přelévá žluté hřejivé světlo a v zadním plánu jeviště se pohupují kusy bílých látek zavěšených na šňůrách. Scéna mi připomíná jarní zahradu, na níž se v teplém večeru suší voňavé ložní prádlo. 

Sál následně pohasíná a v černočerné tmě se začnou ozývat sotva slyšitelné, jemné a táhlé smyčce, které vzápětí tlumeně doprovodí ambientní elektronická hudba. Když zesílí, v novém přívalu světla najednou tušíme obrysy tří přicházejících postav. Na jevišti se mezi kusy látek objeví ženy v bílých tunikách a volných černých kalhotách. Agáta JarošováAudrey Kristine Wangle a Marialena Souli našlapují sice opatrně, ale s odhodlanou jistotou objevují prostor, v němž se právě ocitly. Pohledem prozkoumávají každý kout a každý záhyb látky. Ve svých pohybech jsou úsporné – pomalou chůzi doprovází jen jemnými a éterickými gesty. Vzniká tak dojem plynulé ladnosti, s níž performerky opanují celé jeviště. 

Ladný tok měkkých pohybů doprovázejících harmonickou smyčcovou skladbu přeruší až Audrey Wangle, když předstoupí před první řadu hlediště a zvídavý pohled do publika doprovodí tázavým povzdechem. Působí, jako kdyby si až po několika minutách plně uvědomila vlastní přítomnost na zdánlivě neznámém místě. Ať už její údiv pramení z přítomnosti diváků, z naší vzájemné interakce nebo z faktu, že se najednou sama ocitá v záři reflektorů a je jen pár centimetrů od publika, vytváří Wangle jakousi pauzu v reálném čase inscenace. To pak přímo může souviset s poetikou celého tanečního projektu volajícím po zklidnění a vystoupení z toku času všedního dne. 

Yutori (foto archiv souboru)

Harmonickou hudbu najednou střídá bzukot, jemné pohyby nahrazují trhané a sekané. Wangle rychlými kroky a přísuny kmitá po jevišti, lomí paže v loktech, hází je za hlavu a trupem zmítá do všech možných směrů. Nepůsobí to ale úzkostně a nepříjemně, naopak. Zdá se spíše, že tanečnice objevuje pohybové možnosti vlastního těla a to, že s ním lze dělat vlastně cokoliv. Ostatní protagonistky ji s klidem a zaujetím pozorují a Wangle se k nim celá udýchaná po pár minutách přidává a sedá si k nim na podlahu, aby společně pokračovaly ve svém počínání – tedy pohybovém prozkoumávání svého okolí. 

Ostatně protikladné polohy naprostého až zenového klidu a zběsilejšího toku pohybů se v inscenaci střídají často. Vytváření určité škály intenzity tance či hudby je pro YUTORI příznačné a tanečnicím nabízí možnost vyhrát si s každým svalem těla a s každým tónem elektronického doprovodu. Pomalou sekvenci, při níž trio žen leží ve světelné diagonále a pažemi hladí odlesky světla na zemi, střídá část, kdy tanečnice téměř až nezkrotně poletují po jevišti, končetinami házejí kolem sebe a nepravidelně víří mezi zavěšenými látkami. Tu zase jen sedí na zemi a v záplavě epické smyčcové a syntetické skladby pozorují s úsměvy na tvářích diváky, stěny sálu a jedna druhou. Pohybové sekvence se tak v různých dynamikách střídají a atraktivně proměňují intenzitu tanečního díla. 

Pohyb v YUTORI vychází především z pohledů žen, v nichž se střídá úcta, radost, překvapení, zájem i energie. Pohled tak v pohybu tria kopíruje nejprve hlava a šíje, následně trup a paže, k nímž se vzápětí přidávají i nohy a kroky. Taneční textura je tvořena vlnovitými pohyby, které vždy iniciuje právě pohled očí, jenž k plynulé a plastické nebo naopak k trhané a sekané lokomoci postupně strhává i zbytek těla. 

Yutori (foto archiv souboru)

Domnívám se, že choreografka Natalie Tun dává najevo sympatickou myšlenku, že projevit úctu k prostoru, lidskému tělu a pohybu lze i využitím minima scénických prostředků. Rozvolněný pohyb tanečnic ve mně rovněž vzbuzuje otázku, zda není většina choreografie založena na dílčí improvizaci a nevychází z touhy svobodně a bez pravidel prozkoumat před zraky publika na jevišti vytvářenou krajinu – fyzickou i mentální. 

Choreografie využívá pádů těla a různých přesunů těžiště. Každá z umělkyň v rámci takto nastaveného pohybového slovníku svébytně víří hudbou a prostorem, jen občas se všechny nečekaně synchronizují v perfektně jednolitý pohyb. Takové chvíle působí vždy esteticky poutavě, neboť tanečnice musí být celou dobu perfektně synchronizovány. Dávají tušit nejen o dokonalé soustředěnosti tanečnic, ale i o určitém vývoji v dramaturgii pohybu. Působí to totiž tak, že se ženy rozhodly zakoušet prostor po jeho opatrném a postupném prozkoumávání plnými doušky. 

Natalie Tun se svým týmem vytvořila kraťoučkou a jednoduchou inscenaci. Působí ale jako vydařená a sympatická pohybová esej, která si předsevzala oslavovat spolubytí, respekt k prostoru a sdílenému objevování vlastního bytí. YUTORI navíc pracuje s atraktivní pohybovou i hudební dynamikou a náznaky improvizace v tanci. Stává se pro mě osobně tedy produkcí, kterou stojí za to zhlédnout vícekrát a všímat si, jakými proměnami může projít během svého dalšího uvádění. 

 

Psáno z premiéry 8. září 2024, Divadlo Venuše ve Švehlovce.

YUTORI
Choreografie/koncept: Natalie Tun
Performerky: Agáta Jarošová, Audrey Kristine Wangle, Marialena Souli
Hudba: Tomáš Urík
Kostým: Emma Fiala
Světlo: Judita Mejstříková
Dramaturgická konzultace: Carolina Arandia 

 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 3x


Fotogalerie

Yutori (foto archiv souboru)

Yutori (foto archiv souboru)

Yutori (foto archiv souboru)

Yutori (foto archiv souboru)

Témata článku

LUSKYutori

Venuše ve Švehlovce

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: