Značení povědomého – Útok na vaše smysly

Značení povědomého (V. Kolečkářová, E. Navrátilová, M. Ondrašinová, B. Parmová, M. Zadražilová). Foto: Helena Svobodová

Diváci vcházeli na jeviště, kde seděli ve dvojicích na speciálně vyrobených pojízdných bednách. Při vstupu se přivítali s tvůrci představení (včetně osvětlovače a zvukaře), kteří se ještě rozcvičovali a prohlíželi si příchozí. S usednutím desátého návštěvníka se zatáhla opona, uzavřel se prostor na jevišti a protagonisté jej opustili. Diváci tak osaměli a s napětím očekávali, co se bude dít. S prvními údernými tóny Stravinského Svěcení jara se objevily i tanečnice. Šusťákové kalhoty, které měly na sobě ještě před začátkem představení, si nesvlékly, ale odložily svetry, pod kterými skrývaly třpytivé korzety. V tomto oděvu pak absolvovaly celou inscenaci.

Kdo si vybaví Stravinského Svěcení jara, ví, že se jedná o dynamickou skladbu s obrovskou energií. Jelikož šlo o komorní představení, napětí a udržení tempa byla jedna z nejdůležitějších podmínek. Tanečnice opravdu udržely rytmus po celou dobu, dokonce ho dokázaly přenést i na diváka. Blízkost žen vyvolala maximálně silný dojem. Když se k tomu přičte uzavřenost prostoru, která nedovolila nikomu ani na vteřinu polevit v koncentraci, zážitek byl opravdu nadprůměrně působivý. Významnou roli hrála také světla, která se musela rozsvítit v ten pravý okamžik, abyste zůstali v napětí a očekávání. Jelikož celý prostor se uzavřel a osvětlovač neviděl, co se na jevišti právě děje, šlo o přesné načasování v souladu s hudbou, která byla směrodatná.

Sledovala jsem typicky filigránovský pohybový slovník, tedy zaměřený na detail, vycházející z civilních pohybů, hudby i tanečnic samotných. Velmi výrazně se pracovalo s dechem, mnohdy s hodně úsečnými a fyzicky náročnými pohyby. První část představení respektovala rozdělení na hlediště a jeviště (i když se vše odehrávalo na něm), což neznamená, že tanečnice neinteragovaly s diváky. S pojízdnými bednami se pohybovalo až zhruba v poslední třetině inscenace. Vznikaly tak miniaturní prostory, ve kterých tančila vždy jedna tanečnice pro dva diváky. Dalším posunutím vznikl ohraničený kruh, přihlížející se stali součástí živého prostoru a zůstávali v maximálním kontaktu s tanečnicemi.

V tomto energickém a logicky vystavěném díle Filigrán opět ukázal, jak vyspělým souborem je, jak profesionálně a originálně umí zpracovat i tak těžký hudební opus, jakým Stravinského skladba bezesporu je. Značení povědomého je komorním dílem probouzejícím vaše smysly. Vtáhne vás a nepustí do posledního tónu. Bravo!

Psáno z reprízy 11. listopadu 2017, divadlo Barka, Brno.  

Značení povědomého
Choreografie a tanec: Veronika Kolečkářová, Eva Navrátilová, Michaela Ondrašinová, Barbora Parmová, Mirka Zadražilová
Hudba: Igor Fjodorovič Stravinskij
Světla: Petr Kačírek
Premiéra: 31. května, 2017