Cirkopolis se ve své dramaturgii zaměřuje na inovativní projekty pohybového divadla, zejména z oblasti komorního nového cirkusu s přesahem do tance, klaunérie a audiovizuálního umění. Tento dlouhodobý trend potvrdil i velmi očekávaný první celovečerní projekt Filipa Zahradnického. V Collection of Sceptical Pleasures sjednotil jak své žonglérské dovednosti vysoké úrovně, tak osobitý pohled na performativitu objektů. Svému osobitému uměleckému vidění podrobil řadu předmětů, které včlenil do zátiší – scénické kompozice sestavené ze tří barevných odstínů, volně odkazující na práci surrealistů. Například výjev s hlavami (bustami) potaženými tkaninou indigové barvy evokoval obrazy René Magritta. Performer se ke scénografii vztahoval průběžně, sám se dokonce stával jedním z řady objektů s jejich využitím coby masky zakrývající část těla.
První, co divák na úvod spatřil, byla vysoká čtyřstěnná látková ohrada, nad jejíž hranou se objevila kmitající svázaná stébla rákosu. Travnatá maska omotaná okolo hlavy prodlužovala tělo žongléra a evokovala první asociativní otázky, zda je okrasnou květinou pro dekorovaný interiér, či obrostlým sběratelem, jenž se sám včlenil do své expozice, anebo zda jej jednoduše baví skrývat se za rekvizitou a zkoumat atmosféru jinými čidly, smysly, z perspektivy objektu. Od rostliny přestoupil k manipulaci s květináčem, inspirované starou čínskou artistickou disciplínou. Tzv. pot juggling autorsky rozvinul nejen jako žonglér, ale i jako způsob dalšího zahalení hlavy. Řadu maskujících materiálů pak rozšířil také klobouk nebo otočná krychle. Dramaturgie vyvažovala originální nápady, mezi které patřila například manipulace s hlavou figuríny nebo balanční triky s tyčí a míčkem, vkusnou exhibicí žonglérského řemesla. Sekvence manipulací či žonglování se střídaly s časem motivovaných úprav prostředí, ke kterým využíval zejména tyčky a jemnou tkaninu, jimiž si prostor miniaturizoval. Sled výstupů a posloupnost jednotlivých objektů byly nepředvídatelné a stejně tak nečekané momenty přicházely uvnitř etud samotných. Díky těmto překvapením udržovaly i chvílemi zdlouhavé přestavby lehké napětí a zvědavost, co bude následovat. Nevtíravý narativ doprovázela hudba, která naváděla pozornost k jevištní akci, na choreografie a symboliku gest a pozic v prostoru. Komorní projekt Collection of Sceptical Pleasures se oprostil od tlaku „wow“ efektů, a přesto výrazovými prostředky nového cirkusu vzniklo plnohodnotné umělecké dílo examinující efekt a zbytečnost, efektivitu a nezbytnost. Filip Zahradnický se svým počinem zařadil ke vzácné menšině mladých tvůrců, která se nespokojuje s prvoplánově projektovanou estetičností, ale zcela prokazatelně pracuje s řemeslnou precizností v návaznosti na scelující rámcový koncept.
Restriktivní hygienická opatření a nástup mrazivého počasí naštěstí neodradil jak pořadatele, tak zájemce o živou kulturu, byť ta se odehrávala ve zhruba patnácti- až dvacetiminutových blocích za sklem. Atypický prostor kobky u Vltavy dopřál všem třem vystupujícím možnost zadaptovat si alternativní jeviště tematicky ke své site specific performanci. Jen čtvrtá z plánovaných večerních smyček v podání Cécile Da Costa se z meteorologických důvodů neuskutečnila.
Vzdušná akrobatka Eliška Brtnická představením Fish Eye volně navázala na svou inscenaci Opticon. Bíle laděné prostředí doplnila o koupací čepici a dlouhou ohebnou trubku s kloubky, uzpůsobenou k flexibilnímu pohybu a úchytu na rameni. Pružná tělesnost performerky vydatně využívala celý prostor a hrou s objektem tvarovala tělo do atypických skulptur naznačujících například podvodní bytosti či jiné fantaskní tvory. Pohybovala se u země, visela na hrazdě upevněné na zadní zdi, ale zmocnila se i pevného skla kobky, po kterém se pohybovala kolmo k zemi díky nemnoha úchytům. V performanci Fish Eye se zdařile potkal výtečně naplněný obsah pojmu site-specific v souvislosti s umístěním u Vltavy, brilantní fyzické nasazení a citlivá hudební atmosféra Stanislava Abrháma.
Druhý večer patřil klauniádě Lukáše Karáska, který dokonce využil okolní prostranství a navzdory minusovým teplotám neochvějně zahajoval svou dvacetiminutovou seanci s nábytkem nad schody z Rašínova nábřeží. V kobce se následně snažil zabydlet s dvojdveřovou skříní a zásuvkovým dílem na hlavě, židlí a stolem o třech nohách. Další hra s objekty – tentokrát s kusy nábytku –, jenž svou podstatou mohla evokovat celoroční lockdown a frustraci z domácího prostředí či home office, ale i mnohem širší záběr poukazující na osamělost v obecném časoprostoru. Do třetice kobku opanoval Filip Zahradnický, který tak mohl naživo uvést výseky ze svého streamovaného představení Collection of Sceptical Pleasures.
Centrum pro nový cirkus Cirqueon si letošní zimní edicí festivalu potvrdil, že dlouhodobě podporovat české performery na cestě za cirkusem má smysl. Pražský Cirkopolis uvedením světové premiéry Filipa Zahradnického, prvního Čecha, který nejenže postoupil na světovou soutěž Cirque du Demain v Paříži, ale navíc získal speciální cenu poroty a cenu Akademie Fratellini, velmi jemně načechral kulturní odstávku a ochutnávkami z tvorby našich předních novocirkusových performerů povzbudil dlouhodobě separované umělce a diváky.
Psáno z festivalu Cirkopolis, konaném 8.–11. února 2021.
Collection of Sceptical Pleasures
Námět, režie, scénografie: Filip Zahradnický
Supervize: Petter Wadsten
Pohybová spolupráce: Michaela Stará
Light design: Karel Šimek
Hudba: Vojtěch Bor
Technická spolupráce: Olin Procházka
Koprodukce: CIRQUEON – Centrum pro nový cirkus / Cirkopolis
Za podpory: Ministerstvo kultury ČR
Premiéra: 8. 2. 2021, Palác Akropolis (online přenos)
Fish Eye
Koncept, performer: Eliška Brtnická
Sound design: Stanislav Abrahám
Light design, technika: Vlado Peleta, Prokop Vondruška
Premiéra: 9. 2. 2021
Obývací pokoj v Kobce
Autor, performer: Lukáš Karásek
Dramaturgie: Viktor Černický
Scénografie, výroba masek: Lukáš Urbanec
Světelný design: Zuzana Režná
Kostýmy: Hynek Petrželka
Produkce: tYhle, Studio ALTA
Partneři projektu: Terén, Cooltour, CIRQUEON, Kredance, Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec
Premiéra: 10. 2. 2021
Kata Zagorski
Neprávem? Tak to som sa chvíľu snažila zistiť, či právem alebo neprávem, aj či bola právem alebo neprávem vrátená späť,…Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero