Dynamo aneb cirkem ku zdraví
Klub Mlejn nabízí stále další novocirkusová představení, a na české poměry zvládá držet slušnou laťku. Tu si chce, zdá se, podržet i mezinárodní spoluprací v premiérové inscenaci Dynamo.
„Momenty příprav, nekonečné zkoušky a všechno tisíckrát dokola.“ – tak komentují autoři obsah Dynama. Má reflektovat sport – sportovní disciplíny, přípravu a tréninky, náročné podobně jako cirkusová ekvilibristika… Série scének nepostrádá lyriku Malého prince, když se akrobat v bílém rozcvičuje na pozadí hvězd, těšit se můžete i ze závodů ve stojkách, milostné hry kolem lampy, hrazdy, šál, salt a dalšího.
Vše se nese v duchu citlivosti a nápadů – jemný neprvoplánový humor doprovází momenty, kdy opravdu zapomenete na čas a těšíte se z předložené estetiky. Téma je zpracováno poctivě a večer má opravdu až cirkusové vyznění, kdy akrobaticko-taneční čísla jsou proložena klaunskými výstupy. Ty často fungují, ale i tak není každý přechod ušetřen delšího čekání a tmy.
Skupinka artistů z Česka, Švýcarska a Finska totiž nesjednotila impulsy z jednotlivých disciplín do většího dramatického celku – obrazy většinou nejsou významově propojené a jde spíše o ukázky jednotlivých cirkusově-sportovních směrů a možností, než o dějovou inscenaci. Postavy zde nemají osudy, žijí spíš přítomností při vykonávání různých cviků a tance. Vzhl
edem k neucelené dramaturgii pak napětí před koncem spíše upadá, než graduje, a tak by představení prospělo jisté zkrácení.
Resumé? V Dynamu se dá najít poetika, která vytrhne z pocitu všednosti, měli byste na něj však jít s vědomím, že jdete na večer podobnější cirkusovému programu, než divadelnímu představení. Pak vás může zasáhnout, a třeba se i rozhodnete dát na nějakou tu disciplínu – když ne sebe, tak alespoň své děti.
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?