Letní Letná Light II – Navzdory rozmarům počasí (i koronaviru)

Indický běžec. Foto: František Ortmann.

Autor: Hana Strejčková

Déšť, vítr i bouřlivé ovace

Soubor AirGym Art Company odehrál pod širým nebem představení Létací sen č. 245 v plné délce včetně závěsných pasáží na šále a strapsech i navzdory proudům deště, stejně tak se nenechali odradit ani diváci premiéry kuchařské road-fire show Indický běžec. Triptych mimů pod názvem Fireducks sice statečně klouzal po mokré trávě, ale naštěstí nic neubralo na humorném zážitku z osobitě pojaté pouliční komedie završené bravurní ohňovou show.

Bouřlivých ovací vestoje se každý večer dočkal Lucho Smit, holandský akrobat aktuálně spolupracující s francouzským souborem Cirkus Galapiat. Stan číslo dvě patřil po celou dobu trvání festivalu jeho autorskému představení L‘âne & la carotte (Osel a mrkev), které bylo v Praze uvedeno ve světové premiéře.

Sedmatřicetiletý Smit se v Praze na Letné objevil poprvé před osmi lety v rámci poněkud dravějšího projektu Risque ZérO. Oběma představením byl ale společný specifický smysl pro nadsázku a drsnější humor, současně v podtextu zněla i kritika cirkusu coby místa pro trhání rekordů a vybičovaných výkonů. Akrobat, jenž v minulosti absolvoval École Nationale des Arts du Cirque, se v L‘âne & la carotte pustil do retrospektivní úvahy nad inovativními postupy současného cirkusu. Názorně a s důvtipem podrobil zkoušce mnohá klišé „nového“ cirkusu a historické trendy, kdysi populární a přebírané mezi artisty, nyní skrze sama sebe poukazoval na jejich omšelost až prázdnotu. Ať už šlo o nekonečně dlouhou řadu variací při žonglování s kruhy ve druhé části, nebo bleskové střídání snad všech základních disciplín v té první. Všechny výstupy vypointoval gagem nebo je zakončil ironickou tečkou.

Nechyběli asistenti v rolích cirkusových zřízenců v livrejích ani ochranné mříže okolo manéže při krocení lvů, v tomto případě podstavců nebo židlí. Ke každému triku – metafoře bylo zároveň možné nalézt další paralely, například balancování na kuchyňském pultu postaveném na plynové bombě na principu rolla bolla odkazovalo na francouzský provokativní Cirque Inextrémiste (na LL hrál naposledy v r. 2018).

Smit své konání za pomoci nahrávek komentoval a vnášel opravdu hodně otázek včetně takových, které se ptaly na smysl cirkusu. A nakonec, poté co Smit zdolal mnohapatrovou věž ze židlí, akrobacii na hrazdě, provazochodectví, žonglování se zapálenými kužely na jednokolce, průskok ohněm a mnohé další disciplíny, vběhl na scénu s tyčí upevněnou za zády, na jejímž konci se houpala mrkev a běžel a běžel…

Je dnešní cirkus opravdu o překonávání již dosaženého a může cirkus zachránit svět? Hlavní a jediný aktér, brilantní artista, zkušený žonglér i vtipný krotitel židlí Lucho Smit byl současně i filozofujícím klaunem, přeneseně šaškem cirkusového rynku.

Retrospektivy a úryvky

Jedním z nejvíce euforických zážitků letošní Letné, kdy se bez přehánění divákům tajil dech nebo se vyprodané hlediště smálo, až slzelo, byla Speciální edice souboru Losers Cirque Company. Do posledního místa obsazený český stan zažil sedmdesátiminutovou přehlídku všech „lůzrovských nej“. Program byl retrospektivou repertoáru posledních sedmi let od nejnovějšího po historicky první představení The Loser(s), vystoupení skvěle doplňovaly projekce záznamů ze zkoušení nebo trailery. Akrobatická čísla patřila mezi pomyslná TOP TEN, dobře vybrané ukázky z Heroes, Ega, Vzduchem, Kolapsu, Beach Boy(s), Walls & Handbags odměňovalo publikum hlasitým nadšením. Výjimečnost večera podtrhl i moderátor, průvodce v roli letušky, beatboxer a herec Ondřej Havlík, známý pod uměleckým pseudonymem EnDru. Energickou exhibicí nadělili Losers Cirque Company svým fanouškům nezapomenutelný zážitek.

Zeštíhlená Letná se díky absenci mezinárodních těles vrhla i na prezentaci nastupující generace českých cirkusáků. Příslib kvalitní budoucnosti přinesl i komponovaný večer s názvem Cirkusové miniatury, který dal prostor mladé krvi, absolventům zahraničních cirkusových škol a HAMU.

Čtveřice mladých profesionálů představila úryvky z rozpracovaných projektů. Collection of Sceptical Pleasures, ve kterém žonglér objevuje principy masky z každodenních předmětů a zkoumá vztahy mezi manipulovanými předměty, je nejnovějším sólem Filipa Zahradnického, letošního držitele dvou ocenění z prestižní přehlídky Festival Mondial du Cirque de Demain. Další z vystupujících, Jan Jirák, se za živého doprovodu japonské flétny shakuhachi vydal na pomyslnou cestu bojovníka, do své choreografie zakomponoval prvky bojového umění, kontorsionistiky a akrobacie na stálkách.

Absolventka novocirkusového oboru na Univerzitě Codarts Bětka Tichá uvedla číslo na závěsném vertikálním laně ze svého budoucího představení Stav. A závěr večera patřil aerialistce Veronice Smolkové, která si pro svůj výstup s názvem Nepatrně zvolila hrazdu a princip hraničního zpomalení.

Jaké to je utéct k cirkusu a pomalu procitat ze svého romantického snu zpracovala zpěvačka a tanečnice Rozálie Havelková ve spolupráci s Anežkou Hessovou a početným týmem v komediálním představení Rozladěné držky. Scénická koláž o ztrátě iluzí z cirkusového světa se opírala o životní zkušenosti obou tanečnic, které si za základ zvolily indický tanec kathak a španělské flamenco, hru na akordeon a klaunérii.

Letošní 17. ročník festivalu Letní Letná, ochuzený o světové hvězdy a tradiční délku, vynesl díky tomu do světla reflektorů tuzemskou scénu, jednotlivce a soubory, jejich debuty, či projekty ve fázi work-in-progress, ale také odvážné pokusy a čísla v rámci společných programů. Osm dnů ukázalo cirkus jako platformu, ve které je zcela stěžejní spolupráce a komunikace, energie na obou stranách rampy a touha být spolu – jak už nastínily dva nejvýznamnější české soubory Cirk La Putyka a Losers Cirque Company: Be Together/ Buďme spolu.

Psáno z festivalu Letní Letná Light, který se konal 18 –25. 8. 2020, Praha.

Indický běžec

Hrají: Michaela Hradecká, Ondřej Holba, Jakub Urban
Za podpory: hlavní město Praha a Ministerstvo kultury ČR

Galapiat Cirque
Autor a v hlavní roli: Lucho Smit
Technika: Frédéric Vetel
Scéna: Loïc Chauloux
Světelný design: Gautier Gravelle
Kostýmy: Héloïse Calmet
Umělecká spolupráce: Harm van der Laan, Émilie Bonnafous
Konstrukce: Guillaume Roudot
Produkce a touring: Camille Rondeau
Administrativa: Yvain Lemattre a Camille Rondeau
Poděkování: Danielle Le Pierrès, Federico Robledo, Lucce, Olivier Antoine

Cirkusové miniatury
Účinkující: Filip Zahradnický, Bětka Tichá, Jan Jirák, Veronika Smolková, Hudba živě: Vít Rozkovec, Ester Valtrová
Moderátor: Lukáš Houdek

Rozladěné držky
Námět: Rozálie Havelková
Tvůrčí tým: Anežka Hessová, Rozálie Havelková, Roman Poliak
Hrají: Anežka Hessová, Rozálie Havelková
Režijní supervize: Ondřej Havelka
Autor českých písní a textů: Rozálie Havelková
Dramaturgická spolupráce: Roman Poliak
Pohybová spolupráce: Lukáš Šimon
Hudební spolupráce: Michal Mihok
Kostýmy: Jitka Nejedlá
Produkce: Kristýna Milaberská