Již tradičně po tři roky letní Praha ožívá díky dvěma sesterským festivalům: Nultý bod a Za dveřmi. Zatímco Za dveřmi hýří pouličním divadlem a kejklemi, Nultý bod se soustředí spíše na tanec a pohybové divadlo. Jeho hlavní scénou se stalo Divadlo v Celetné a festival dále využil netradiční prostor Divus Vltavská.
Nultý bod dramaturgicky koordinuje Petr Boháč, umělecký šéf Spitfire company, není tedy divu, že velkou část programu tvoří právě díla této skupiny. Jelikož se letos nepovedlo uvést v rámci tohoto festivalu žádnou českou premiéru, mohli diváci vybírat pouze z představení, která již během sezóny měli možnost zhlédnout. To však není nic špatného, dobrá představení potřebují čas, aby uzrála, navíc ta, která Petr Boháč pro tento ročník vybral, patří k nejúspěšnějším představením sezóny. Například One step before the fall je jedno z nejpůsobivějších představení, které bylo v letošním roce taneční obci nabídnuto, ne nadarmo za něj Markéta Vacovská v rámci hodnocení České taneční platformy dostala cenu Tanečnice roku. Je to představení plné napětí a silných emocí. (O inscenaci si můžete více přečíst v recenzi ZDE )
Nechybělo také představení Lenky Vágnerové, úspěšné a tvůrčí mladé tanečnice a choreografky (její choreografie Jezdci byla letos na České taneční platformě oceněna jako nejlepší inscenace roku). V rámci Nultého bodu však Vágnerová uvedla inscenaci La Loba, která aspiruje na velký úspěch. Je vyvážena dramaturgicky, choreograficky, hýří originálními nápady, mystikou… Vrývá se pod kůži. (Recenzi na premiéru představení si můžete přečíst ZDE )
Na programu byla také představení polské, maďarské a dánské produkce, work in progress v izraelské koprodukci anebo choreografie Andrey Miltnerové Tanec magnetické balerínky.
Zakončení festivalu bylo letos bláznivé. Postarala se o to skupina TRAPART s představením Žité trapno, které sestávalo z několika živých obrazů. Díky koncepci tohoto kusu diváci poznali jinak pro veřejnost uzavřený prostor Divus Vltavská, kde se celý závěrečný večer odehrál. Procházelo se barem, sprchou, směr a rytmus udávala hra na různé nástroje, popřípadě zpěv. Mladá čtyřčlenná společnost performerů TRAPART to opravdu uměla.
Prostor během večera dostali také frekventanti kurzu s názvem PAFF – Mladá krev v pohybu, kteří během celého festivalu pracovali s mimy Miřenkou Čechovou a Radimem Vizvárym na svém jevištním výrazu. Velmi se jim to vyplatilo, jelikož za deset minut svého vystoupení dokázaly diváky pobavit. Sice se nejednalo o "celovečerák", ale potvrdilo se, že poctivá práce je vidět i na tak kratičké ukázce. Být jako jedno tělo, komunikovat na jevišti, naslouchat si, umět se otevřít a reagovat, to je to, co si frekventanti tohoto kurzu jistě odnášejí - a to není vůbec málo.
O závěrečnou tečku se postaralo představení Krevety à la Indigo – koketní, vyzývavé, laškovné, zcela uvolněné a velmi nablýskané. Při příjemném rozpoložení, které v Divus Vltavská po předchozích výstupech panovalo a skleničce vína, se toto zakončení zkrátka hodilo a podtrhlo skvěle zorganizovaný festival. (Recenzi na představení Krevety à la Indigo si můžete přečíst ZDE a na inscenaci Žité trapno ZDE )
Mezinárodní festival Nultý bod 2013 15. – 20. července 2013 Divadlo v Celetné, Divus Vltavská
Již tradičně po tři roky letní Praha ožívá díky dvěma sesterským festivalům: Nultý bod a Za dveřmi. Zatímco Za dveřmi hýří pouličním divadlem a kejklemi, Nultý bod se soustředí spíše na tanec a pohybové divadlo. Jeho hlavní scénou se stalo Divadlo v Celetné a festival dále využil netradiční prostor Divus Vltavská.
Nultý bod dramaturgicky koordinuje Petr Boháč, umělecký šéf Spitfire company, není tedy divu, že velkou část programu tvoří právě díla této skupiny. Jelikož se letos nepovedlo uvést v rámci tohoto festivalu žádnou českou premiéru, mohli diváci vybírat pouze z představení, která již během sezóny měli možnost zhlédnout. To však není nic špatného, dobrá představení potřebují čas, aby uzrála, navíc ta, která Petr Boháč pro tento ročník vybral, patří k nejúspěšnějším představením sezóny. Například One step before the fall je jedno z nejpůsobivějších představení, které bylo v letošním roce taneční obci nabídnuto, ne nadarmo za něj Markéta Vacovská v rámci hodnocení České taneční platformy dostala cenu Tanečnice roku. Je to představení plné napětí a silných emocí. (O inscenaci si můžete více přečíst v recenzi ZDE )
Nechybělo také představení Lenky Vágnerové, úspěšné a tvůrčí mladé tanečnice a ch
oreografky (její choreografie Jezdci byla letos na České taneční platformě oceněna jako nejlepší inscenace roku). V rámci Nultého bodu však Vágnerová uvedla inscenaci La Loba, která aspiruje na velký úspěch. Je vyvážena dramaturgicky, choreograficky, hýří originálními nápady, mystikou… Vrývá se pod kůži. (Recenzi na premiéru představení si můžete přečíst ZDE )
Na programu byla také představení polské, maďarské a dánské produkce, work in progress v izraelské koprodukci anebo choreografie Andrey Miltnerové Tanec magnetické balerínky.
Zakončení festivalu bylo letos bláznivé. Postarala se o to skupina TRAPART s představením Žité trapno, které sestávalo z několika živých obrazů. Díky koncepci tohoto kusu diváci poznali jinak pro veřejnost uzavřený prostor Divus Vltavská, kde se celý závěrečný večer odehrál. Procházelo se barem, sprchou, směr a rytmus udávala hra na různé nástroje, popřípadě zpěv. Mladá čtyřčlenná společnost performerů TRAPART to opravdu uměla.
Prostor během večera dos
tali také frekventanti kurzu s názvem PAFF – Mladá krev v pohybu, kteří během celého festivalu pracovali s mimy Miřenkou Čechovou a Radimem Vizvárym na svém jevištním výrazu. Velmi se jim to vyplatilo, jelikož za deset minut svého vystoupení dokázaly diváky pobavit. Sice se nejednalo o "celovečerák", ale potvrdilo se, že poctivá práce je vidět i na tak kratičké ukázce. Být jako jedno tělo, komunikovat na jevišti, naslouchat si, umět se otevřít a reagovat, to je to, co si frekventanti tohoto kurzu jistě odnášejí - a to není vůbec málo.
O závěrečnou tečku se postaralo představení Krevety à la Indigo – koketní, vyzývavé, laškovné, zcela uvolněné a velmi nablýskané. Při příjemném rozpoložení, které v Divus Vltavská po předchozích výstupech panovalo a skleničce vína, se toto zakončení zkrátka hodilo a podtrhlo skvěle zorganizovaný festival. (Recenzi na představení Krevety à la Indigo si můžete přečíst ZDE a na inscenaci Žité trapno ZDE )
Mezinárodní festival Nultý bod 2013
Petra Dotlacilova
Milá Hanko, děkuji za zajímavé zamyšlení! Definice "alterny" je skutečně složitá otázka, a nerada bych výše zmíněné…Puppet, Dos soles solos – Dvojitá sázka na jistotu?