MIME FEST v Poličce je inspirujícím setkáním. Jak pro umělce, tak diváky
Letošní již čtrnáctý ročník mezinárodního festivalu pantomimy MIME FEST nabídl jako vždy pestrý program. Do Poličky se sjeli umělci z dalekých koutů světa – Red Bastard z USA, House of Mask and Mime z Thajska nebo německý mim Silent Rocco. Nechybělo ani zastoupení tuzemských inscenací, kterými letos byly Pluto Laterny Magiky, Pépe v kabátu Pala Seriše, a pro nejmenší Klaun Bailo.
Letošní ročník se konal od 17. září do 20. září 2025 a na čtyři dny znovu naplnil domácí atmosférou Divadelní klub v Poličce. Kromě inscenací na festivalu probíhaly i dva workshopy, a to právě od zahraničních hostů Red Bastarda a House of Mask and Mime. Umělci se sjeli z různých zemí a stejně tomu bylo i u dalších účastníků. Festival navštívili například mladí zájemci z Itálie nebo Polska. I letos byl MIME FEST velmi inspirujícím pro návštěvníky i pro zahraniční hosty. Jelikož každý den se vedly dlouhé debaty o současné pantomimě a klaunství. A tak odjíždíme nejen s hlavou plnou nových myšlenek a vjemů, ale i s novými kontakty a přátelstvím.
Festival zahájil s velkou dávkou humoru i filozofických otázek Red Bastard, alter ego Erica Davise z USA. Na festivalu nebyl poprvé a znovu diváky ohromil svým způsobem interaktivního divadla. Jeho postava Red Bastard je opravdu nepřehlédnutelná, vysoký muž v rudě červeném oblečku s velmi objemným pasem a upřeným pohledem. Jako červ, který nás navštívil z podsvětí a přišel nám připomenout všechny naše problémy i sny. Je to bouffon, je to pes a je mu jedno, co si o něm lidé myslí. Inscenaci si vytváříme sami a on nám tak dává klíček pro naše jednání v životě. Jeho představení je zprvu divadelní lekcí, jejímž hlavním pravidlem je, že každých deset vteřin se musí stát něco zajímavého. A tak nás diváky lehce rozehřívá počítáním, které se následně proměňuje do akce samotné. Máme něčím překvapit sami sebe. Velmi jemně se rozrůstá interakce i mezi diváky navzájem a končí až u našich známých na telefonu, kterým už dlouho něco chceme říct. Red Bastard vytvořil velmi bezpečné prostředí a diváci se tak nebáli otevřít se svými tajnými touhami, byl naším Sisyfem, přítelem i psychologem. Každý ze sálu odešel proměněn. Z původně divadelní lekce se stala lekce života. Nebát se a činit!
Další dávkou nekonečného humoru bylo představení Pluto z Laterny Magiky Národního divadla pod taktovkou novozélandského režiséra Thomase Moncktona. Čtyři nadšenci do béčkových sci-fi filmů nás baví svou absolutní neschopností cokoli udělat, a tak se celým příběhem řetězí jeden gag za druhým. V představení exceluje Trygve Wakenshaw spolu s Radimem Vizvárym, kteří tvoří fantastickou dvojku nešikovných herců. Dále Vanda Hybnerová jakožto upatlaný, neustále zvracející technik Max a Anna Polívková, která svým copem udává režisérský rytmus celému filmu. Prostě absurdita, hravost a green screen.
Dalším, kdo se znovu vrátil na festival, je Palo Seriš, absolvent doktorského programu Ateliéru fyzického divadla na JAMU. Nyní ovšem nevystupoval se svou stand-up comedy pantomimou, ale se slavnou inscenací Bolka Polívky Pépe, která oslavila 50 let. Klaun, dítě a slepice uprostřed války. Nálety, žonglování a cesta k přátelství dvou odlišných lidí. Seriš představení hraje se svou dcerou Juliánou, která na jevišti vynikala a diváky si získala svou přirozeností.
Nechybělo tradičně ani dopolední představení pro děti, kterého se letos ujal Klaun Bailo s inscenací Úsměv od ucha k juchůůů!. Celým sálem se linula radost a touha po tom, být vybrán/a za dobrovolníka/dobrovolnici. Petr Biel, představitel Baila, bavil svými kouzly a cirkusovou artistikou nejen děti, ale i jejich pedagogy/pedagožky.
Čistou pantomimu letos reprezentoval Silent Rocco s inscenací Untold Stories. Tento mladý mim, který vystudoval pantomimu na Die Etage v Berlíně, objíždí světové festivaly se svými moderními příběhy. Celé představení je tvořeno z krátkých výstupů, čímž navazuje na tradici etudových večerů pantomimy, tak jako je například dělal mim Marcel Marceau. Ve svém stylu a estetice je ale Silent Rocco velmi osobitý. Není to žádná zaprášená pantomima starých mistrů, ale nová, velmi současná pantomima s moderním jazykem, která pohltí všechny. Příběhy, které nám vypráví, hýbou našimi emocemi a my se noříme do snových světů, které mu rostou pod rukama. Silent Rocco totiž naplno využívá to, co právě pantomima jako jediné médium dokáže, dostat nás skrz skleničku s drinkem do podmořského světa, ve kterém potkáváme přítele v podobě malé medúzy. Ukazuje nám nekonečný svět imaginace, kde je možné letět do vesmíru, věnovat půlku svého srdce, ale i zahrát celou etudu o boji s automatem na nápoje zády k divákům. Rocco je mistrem v technice a celý sál si získal svou křehkostí a niternými pointami.
Vrcholem festivalu, podle mě a zjevných reakcí publika, byl House of Mask and Mime z Thajska s The Original Show. Velmi mladý soubor, který vznikl v roce 2022, se poprvé ukázal v Česku. Jejich propojení divadla masek a objektů s pantomimou je ohromující. Veliká nápaditost a vlastní estetika nás vtahují do sedmi na sobě nezávislých příběhů. V něčem to může připomínat švýcarský soubor Mummenschanz, který podobným způsobem experimentoval s různými druhy masek a objektů. Ale House of Mask and Mime do toho přidávají vlastní koření, ať už to jsou někdy jemně brutální pointy, nebo rytmická hravost přecházející až do tance. Myslím, že nikdo nezapomene na jejich hru se starým železným metrem, který se rozrůstal jako zpívající fontána. Anebo analogové karaoke, ve kterém se vynořuje text z naprosto nepředvídatelných míst. A píseň střídá veliký smích publika. Byla to jízda a performeři nás nenechali ani na chvíli vydechnout, stále něčím překvapovali a strhávali svou enormní energií.
Na letošním ročníku MIME FESTU jsme mohli vidět, jak se v rámci dramaturgie objevují podobná témata, která umělci zpracovávají. Tím je například v komunikaci dnes běžný fenomén emoji, který je pro mimy snad zajímavý z hlediska gesta. S tímto tématem pracovali právě House of Mask and Mime, což nám mohlo připomenout ukrajinský soubor DEKRU z minulého ročníku. Téma lpění na telefonu zpracoval v jedné etudě i Silent Rocco. Dalším společným námětem byl kosmos, v němž se cestovalo dokonce ve třech inscenacích. V Plutu byla tématem astronautská výprava, Rocco se vypravil na měsíc a House of Mask and Mime nám ukázali boj o prvenství na nové planetě. Jak vidno, pantomima nestagnuje, naopak se začíná znovu rozpínat a má za cíl vesmírné nekonečno.
Psáno z festivalu MIME FEST, který se konal 17.‒20. září 2025 v Poličce.
Red Bastard
Koncept, režie, performer: Eric Davis
Pluto
Režie: Thomas Monckton
Hudba: Ivo Gregorec Sedláček
Scéna, kostým: Marek Cpin
Světelný design: Karel Šimek
AV design: Amador Artiga
Rigging: Romana Stachovičová
Účinkují: Vanda Hybnerová, Anna Polívková, Radim Vizváry, Trygve Wakenshaw
Pépe
Autor a supervize: Bolek Polívka
Režie: Dalibor Buš
Dramaturgie: Matěj Randár
Scénografie: Bernadett Királyová
Hrají: Pavol Seriš, Juliana Serišová
Úsměv od ucha k juchůůů!
Koncept, režie, performer: Petr Biel
Untold Stories
Koncept, režie, performer: Silent Rocco
The Original Show
Performeři: Kazumi Ishigami, Kwin Bhichitkul, Annop Kitkason, Sahatsawat Thatip
Produkce a technika: Chanida Punyaneramitdee
Producent: Lisa Sripatanasakul
