V Divadle Disk jsme zvyklí vídávat dílka, která prezentují práci studentů kateder tanečního a nonverbálního umění na HAMU. Někdy rozporuplná, někdy se zábleskem invence až na hranici geniality, zkrátka a dobře, je to prostě platforma nové generace.
Kdo však je již přes osmnáct let jednou z inspirací i oporou všech těchto uměleckých pokusů, ať méně či více zdařilých? Kdo je jednou ze skutečných duší moderního českého tance? V tuto chvíli již bývalá, ale nikdy nezapomenutelná vedoucí katedry tance, která v letošním roce oslavila nádherné 65. narozeniny. Profesorka Ivanka Kubicová. Program projektu Nové generace, který byl uveden 11. října 2011 v Divadle Disk, byl velmi vkusnou gratulací studentů i pedagogického sboru katedry. Dramaturgie propojila videogratulace různých osobností s gratulacemi tanečními od jednotlivých choreografů i interpretů, které byly často vytvořeny přímo pro tento výjimečný večer. Stejně na tom byl i krátký film, jenž diváky střihem přenesl zpět do 60. let a ukázal nejen krásu mladé tanečnice, kterou uchválil moderní tanec, ale nechal zaznít i její autentické vzpomínky na tu dobu, vše okořeněné vtipnými scénami z muzikálu Starci na chmelu. Snad není nutno připomínat, že právě v tomto muzikálu účinkoval celý slavný absolventský ročník Taneční konzervatoře „1965“, do jehož řad patřili kromě Ivanky Kubicové například i Jiří Kylián, Vlastimil Harapes, Jan Minařík, Ivan Liška a další.
V programu živě gratulovali tanečníci ve fragmentech autorských děl přímo Ivanky Kubicové (Carmina Burana, Cesta bez konce), Soňa Kupcová s choreografií Tak tedy račte!,Tereza Indráková ve work in progress Adio!, (vzniklo během letní stáže choreografického coachingu pořádaného SE.S.TA).
Mezi dalšími gratulanty z řad významných osobností českého tance jmenujme Moniku Rebcovou (choreografie Kizomba), ve které choreografka i sama lehce provokativně tančila. Na jevišti se objevila ve svém fragmentu ze stále vtipného a aktuálního Cítíte se skvěle i Mirka Eliášová a v choreografii Ecce Puer tančila Lucie Holánková. Nicméně absolutním zážitkem večera byly sóla všech tří mužských gratulantů, Jiřího Lössla (Zcela bez názvu), Jana Kodeta (Constant Moment) a Václava Kuneše (Pro Ivanku). Dokonalá taneční lehkost, estetika i skvělá propracovanost pohybu, pokaždé jiná, pokaždé uchvacující a přes všechnu svou éteričnost dokonale mužská. Jen stěží si může srdce ženy, která miluje tanec, přát něco víc. Letošní rok je bohatý na taneční výročí, respektive výročí, která souvisí s českými moderními formami tance. 50 let od založení Skupiny moderního tance při Vysokoškolském uměleckém souboru, kde Ivanka Kubicová dlouhodobě působila a kde se formovaly první pokusy o jazz dance a pilovala (v té době nová a neznámá) taneční technika Marthy Graham.
V Jablonci na konci října proběhne jubilejní 25. celostátní přehlídka scénického tance mládeže a dospělých – jubileum pro amatérské umění, kterým prošly téměř všechny významné posobnosti českého moderního, chceme-li současného tance.
V souvislosti s oběma výročími jsem měla možnost projít různé prameny a odborné práce na toto téma a to, co jsem si následně velice živě uvědomila, je osobní odvaha a obětavost právě Ivanky Kubicové. Bez jejího rozhodnutí, které bezpochyby značně ovlivnilo i její soukromý život, bez její osobní statečnosti a nezištnosti bychom u nás měli dnes jen těžko na výběr mezi různými tanečními technikami a jen těžko bychom mohli být svědky takové rozmanitosti v tvorbě českých tanečních umělců.
A za to Vám, Ivanko patří veliký dík, který slovy lze jen těžko vyjádřit. Z představení 11. října 2011, Divadlo Disk.