Představení bylo součástí festivalu Moravské divadelní léto, jehož se olomoucký baletní soubor účastnil poprvé, stejně jako benefiční akce Vstupenka, kterou pořádá nadační fond Taneční kariéra již od roku 2016. Moravské divadlo Olomouc tímto večerem navázalo na loňskou inscenaci Valmonta Jihočeského divadla.
První část Baletu Gala se skládala z ukázek z celovečerního baletu Paquita, v nichž se představili noví členové souboru. Třetí jednání nastudoval s tanečníky sólista a baletní mistr Guido Sarno, který se olomouckému publiku už představil jako Solor v Bajadéře. V Paquitě si pak zatančili jeho kolegové ze souboru Stefano Sacco a Seamus Wilkinson. V hlavní roli baletu Paquita se představila mladičká Japonka a čerstvá posila souboru Risa Maruyama, která zapůsobila svým temperamentem a charismatem. Tato demisólistka je velmi talentovaná a bude zajímavé sledovat ji v dalších rolích. I ve sborových scénách se účinkující předvedli v dobré kondici a působili synchronně. Tanečníky však limitovalo menší jeviště, než na jaké jsou zvyklí z Moravského divadla.
Druhou část večera otvírala primabalerína ND v Praze Nikola Márová a Michal Štípa, kteří tvořili dlouholetý taneční pár. Byli uvítáni vřelým potleskem již při svém příchodu na jeviště. Perfektní provedení pas de deux z druhého a třetího jednání Labutího jezera diváci odměňovali opakovanými ovacemi. Z primabaleríny sálala elegance a technická jistota a Michal Štípa se opět předvedl jako danseur noble a stoprocentní opora partnerky. Během večera se oba umělci představili ještě v dalším úryvku z Labutího jezera – bílém adagiu z druhého jednání. Nikola Márová se proměnila během chvíle z vášnivé Odilie v něžnou Odettu. Skvěle předvedla svou lyrickou polohu a její port de bras evokovalo labutí křídla. Opět potvrdila, že dvojrole Odetty a Odilie je její životní rolí (tančí ji rovněž v Crankově verzi v Národním divadle v Praze).
Na programu byly i další známé výstupy z klasických baletů jako například pas de trois ze Spící krasavice a Le Corsaire. Následoval efektní sborový tanec pánského sboru opět z Bajadéry, který udělal dojem převážně na dámské publikum. V sólové variaci se předvedl sborista Antonín Blahuta působící sebejistě a rázně. Grand pas z Bajadéry zatančili první sólistka Yui Kyotani s partnerem Guido Sarnem. Při intepretaci vznešeného Solora projevil své umění jak v tanečním, tak hereckém výkonu. Primabalerína Kyotani se představila jako krásná a exotická princezna, jako stvořená pro roli Gamzatti. Efektní variace z Bajadéry se pro mnohé přihlížející staly pobídkou ke zhlédnutí celého baletu v nové sezoně v Moravském divadle Olomouc.
V závěru Kyotani a Sarno bravurně zatančili adagio ze třetího jednání Dona Quijota. Balerína se dokázala přeměnit ze vznešené princezny v energickou a rozvernou Kitri. Sólista Sarno ukázal, že jako Basil je laškovný, rychlý a technicky zdatný.
Nadšené výkony olomouckého baletního souboru, teplý letní večer pod hvězdami a romantické prostředí Korunní pevnůstky vytvořily skvělou atmosféru, kdy závěrečné taneční defilé diváci kvitovali nadšeným aplausem.
Psáno z představení 27. srpna 2019, Korunní pevnůstka – Moravské divadlo Olomouc.
Balet Gala
Paquita – fragment ze třetího jednání
Hudba: Ludwig Minkus, Édouard Deldevez
Choreografie: Michal Štípa, Marius Petipa
Nastudování: Guido Sarno
Labutí jezero – adagio ze třetího jednání
Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Choreografie: Marius Petipa
Nastudování: Michal Štípa
Spící krasavice – pas de trois ze třetího jednání
Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Choreografie: Guido Sarno
Bajadéra – grand pas z prvního jednání
Hudba: Ludwig Minkus
Choreografie: Michal Štípa, Marius Petipa
Labutí jezero – adagio z druhého jednání
Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Choreografie: Marius Petipa
Le Corsaire – pas de trois z prvního jednání
Hudba: Adolphe Adam
Choreografie: Marius Petipa
Bajadéra – indický tanec
Hudba: Ludwig Minkus
Choreografie: Michal Štípa, Marius Petipa
Don Quijote – adagio ze třetího jednání
Hudba: Ludwig Minkus
Choreografie: Marius Petipa
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?