Radosti a strasti tanečního výzkumu

V pátek 7. října 2022 proběhla v prostorách Galerie HAMU mezinárodní Konference o tanečním výzkumu organizovaná Ústavem pro taneční vědu, která byla dedikována profesorce Boženě Brodské, jež by letos v červenci oslavila 100. narozeniny. Své příspěvky přednesli autoři jak z tuzemska, tak ze zahraničí přímo v sále i online pomocí živého streamu. Tematicky se konference zaměřovala jak na institucionalizaci výzkumu v oblasti tance, tak na jeho společenský a kulturní kontext.

Konference o tanečním výzkumu. Foto: Ladislav Beneš.

Konference o tanečním výzkumu. Foto: Ladislav Beneš.

Program byl rozdělen do šesti bloků, během nichž vystoupilo sedmnáct osobností z osmi států Evropy – kromě České republiky a Slovenska rovněž z Rumunska, Španělska, Rakouska, Srbska, Německa a Velké Británie.

Konferenci otevírala Lucie Hayashi, současná vedoucí Katedry tance HAMU, s příspěvkem na téma popularizace tanečního výzkumu. Zaměřila se především na to, jak je taneční výzkum integrován ve strukturách českých uměleckých a kulturních organizací, na jaké problémy naráží, jak je podporován a jaké cesty pro jeho popularizaci a zviditelnění jsou momentálně možné. Tematicky na ni v posledním bloku navázala Daniela Machová, ředitelka Tanečních aktualit, jejíž výstup se týkal problémů českého tanečního výzkumu a tanečních vědců v tuzemsku. Z jejího kvalitativního výzkumu mimo jiné vyplynulo, že český taneční vědec je kvůli finanční situaci nucen se své výzkumné činnosti věnovat převážně ve volném čase, což má zásadní dopad na celkový obor i samotné nové potenciální badatele.

Poněkud neutěšenou finanční stránkou tanečního výzkumu se zabývala také Blanka Marková z Vize tance. Ta analyzovala kulturní a politické strategie v České republice směrem k tanci, ale rovněž všeobecnou odezvu a názory na potřebu tanečního výzkumu obecně. Zdůraznila nutnost prezentace pozitivních dopadů, které odborný výzkum tance může mít na společnost, a díky tomu zvýšení relevance oboru i v kontextu dalších humanitních oborů a jejich práce.

Konference o tanečním výzkumu - Lucie Hayashi, vedoucí katedry tance HAMU:  Invisible Dance Research, Institutionalization and Popularization. Foto: Ladislav Beneš.

Dorota Gremlicová, profesorka na HAMU a vedoucí Ústavu pro taneční vědu, svůj příspěvek věnovala osamostatňování choreologie jakožto samostatného vědního oboru. Upozorňovala na jeho jedinečnost, potřebu vlastní distinktivní cesty, která vychází ze samotného oboru tance, což nadále vede ke zvyšování relevance výsledků i výzkumu samotného uvnitř komunity i mimo ni.

O trnité cestě za vytvořením samostatného výzkumného tanečního ústavu u našich východních sousedů na Slovensku informovali dva zástupci VŠMÚ, Kristián Kohút a Ivica Liszkayová. Kohút se ve svém příspěvku věnoval především samotné genezi, Liszkayová poté prezentovala nejnovější projekty, do kterých se Taneční katedra VŠMÚ a Centrum tanečního výzkumu zapojuje a v nichž je aktivní, jako taneční kongres Tanec.SK nebo festival pro univerzitní studenty tanečních oborů Share.

Nicoleta Demian poté představila zázemí a aktuální stav tanečního výzkumu v Rumunsku na Národní akademii hudby ve městě Kluž a jeho práci s nejnovějšími informačními technologiemi, které vstupují do procesu výzkumu i výuky.

Konference o tanečním výzkumu - Nicoleta Demian: Romanian Dance Research between Creation, Theory and Freedom of Expression. Foto: Daniela Machová.

Problematiky etnochoreologie a antropologie se dotýkaly tři příspěvky Daniely Stavělové z Ústavu etnologie Akademie věd ČR, Zdravka Ranisavljeviće z Katedry etnomuzikologie bělehradské Hudební fakulty a Laury Kolačkovské, současné posluchačky doktorského programu v oboru taneční věda na pražské HAMU. Ti se věnovali jak sociokulturnímu pozadí etnochoreologie v České republice a Srbsku (Stavělová, Ranisavljević), tak výhodám i nevýhodám antropologického přístupu v aktivním výzkumu dnešního lidového tance (Kolačkovská).

Z vlastních výzkumů a připravovaných disertačních prací vycházeli rovněž další autoři. Yang Zhao z University of Edinburgh prezentovala výsledky z pozorování odlišností, výzev a specifik etnografie skotských lidových tanců (scottish country dances) naživo a v online prostoru, který do problematiky silně vstoupil před dvěma lety s příchodem pandemie covidu-19. Eva Priečková se ve velmi osobním příspěvku věnovala své práci taneční pedagožky a přístupu thinking body. Ten implementuje inkluzivní přístupy, integraci lidí s různým sociálním, kulturním i politickým pozadím a zkoumá jejich vliv na kolektivní učení v tanečním oboru.

Hana Polanská, absolventka HAMU a Filozofické fakulty UK a současná doktorandka na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK, představila tanec jako objekt zkoumání z hlediska přírodních věd. Její studie se zaměřuje na užití tance jako jedné z možností pro prevenci fyzických i duševních degenerativních onemocnění a jeho užití coby terapie. Josef Bartoš, doktorand oboru taneční věda a současně student psychologie na FF UK, věnoval svůj příspěvek kognitivnímu přístupu a využití poznatků neurověd jako další možné cestě tanečního výzkumu. Oba řečníci zmiňovali také nutnost multidisciplinarity a mezioborové komunikace klíčové pro rozvoj samotného výzkumu tance.

Konference o tanečním výzkumu - Sofia Caballero: The scientific dissemination of dance: a performance-lecture from Jone Sab Martin and Maria Auxiliadora Galvez (COAM, Madrid, 2019).. Foto: Ladislav Beneš.

Španělka Sofie Caballero věnovala pozornost šíření poznatků tanečního výzkumu a jeho integraci do rodiny humanitních věd na příkladu performativní přednášky tanečníka Jone San Martina s architektkou Maríou Auxiliadorou Gálvez. Katja Vaghi poté sdílela své zkušenosti nezávislé taneční badatelky působící na několika institucích v Německu, Švýcarsku a Velké Británii a vliv společenských a politických změn na obor, pracovní i vědecké příležitosti a jejich finanční zázemí.

Několik příspěvků během konference zmiňovalo důležitost výrazných osobností, tahounů oboru, kteří inspirují a jsou současně autoritami. Té největší v českém tanečně-vědném kontextu, profesorce Boženě Brodské, bylo věnováno sobotní dopoledne, kdy si mohli návštěvníci, absolventi taneční vědy, kolegové i současní studenti připomenout život a dílo této nezničitelné dámy, která by letos bývala byla oslavila sté narozeniny. Vzpomínkovým blokem prováděla Elvíra Němečková, vedoucí tanečního archivu Kyliánova nadačního fondu, své osobní vzpomínky i přiblížení profesní dráhy prof. Brodské připojila rovněž Helena Kazárová, její studentka a současná profesorka Katedry tance. Na Bíbin zápal pro české taneční dějiny navázal doktorand Ladislav Beneš svým zevrubným příspěvkem o Augustinu Bergerovi, o němž připravuje disertační práci mimo jiné právě i díky ponouknutí prof. Brodské.

Dvoudenní program věnovaný tanečnímu výzkumu ukončil sobotní diskuzní kulatý stůl v režii Tanečních aktualit. Během něj se otevírala problematika (nejen) české taneční vědy a jejího postavení mezi ostatními humanitními obory i prezentace výsledků u nás i v zahraničí. Kredibilitu jakémukoli vědnímu oboru a jeho členům dodává publikační činnost v impaktovaných periodicích, řada diskutujících se shodla, že taneční badatel stojí však v problematičtější pozici než jeho kolegové z příbuzné teatrologie či muzikologie. Vzhledem k neexistenci samostatného recenzovaného periodika, které by se zaměřovalo výhradně na tanec, jsou autoři nuceni publikovat své studie a výsledky v časopisech, které jsou primárně zaměřeny jiným směrem. Obhájení a prosazení svého článku k publikování je poté o to složitější, pakliže v redakčních radách daných periodik schází lidé z tanečního oboru, kteří by byli schopni posoudit relevanci prezentovaného výzkumu. Diskutovalo se rovněž o jazykovém znevýhodnění českých badatelů i o problematice překladů, názvosloví a přesném sdělení v cizích jazycích. Hana Polanská zmínila, že na FTVS UK mají studenti povinnost absolvovat předmět věnující se odborné angličtině a současně se rovněž účastnit mezinárodních konferencí a publikovat v cizojazyčných periodicích, což jim pomáhá otevřít dveře do světové vědecké komunity. Účastníci debaty se shodli na tom, že je nutné prosadit své výsledky v zahraničí, což zpětně podporuje rovněž publikování v tuzemsku. Není však možné se zaměřit pouze na internacionální publikum, ale rovněž na to domácí, jelikož publikování výzkumu v rodném jazyce pro rodilé mluvčí obohacuje samotnou komunitu a obor jako takový.

Konference o tanečním výzkumu - kulatý stůl. Foto: Daniela Machová.

Jednou z otázek diskuze bylo, jak podpořit studenty, aby se věnovali vědecké činnosti, vyjížděli na konference, referovali o svých výzkumech, publikovali. Nakolik by měla motivace vycházet od pedagogů a nakolik od samotných studentů, kteří se rozhodli takto specifickému oboru věnovat. Skloňovala se rovněž opět multidisciplinarita a komunikace s dalšími vědními disciplínami – muzikologií, teatrologií, etnografií, antropologií a mnohými dalšími, stejně jako snaha zachovat si vědomí unikátnosti choreologie a prosazení její samostatnosti jako vědeckého oboru světa tance, který je konkurenceschopný.

Nutno střízlivě přiznat, že dojem z některých v pátek přednesených příspěvků i bodů sobotní diskuze mohl být krajně depresivní. Na druhou stranu se celé akce účastnila řada mladých, tedy nadějných a elánu plných tanečních vědců z celé Evropy, což je snad dostatečným příslibem pro obor. Snad na pražskou konferenci naváže co nejdříve další akce podobného typu, ať už u nás, nebo v zahraničí, aby se ve výměně názorů, postojů, postupů a nápadů mohlo živě pokračovat.

 


Fotogalerie

Kristián Kohút : Research Centre of Academy of Performing Arts in Bratislava. Foto: Ladislav Beneš.

Kristián Kohút : Research Centre of Academy of Performing Arts in Bratislava. Foto: Ladislav Beneš.

Ivica Liszkayová: Projects of the Research Centre in cooperation with the Dance department of the Academy of Performing Arts in Bratislava since 2011 (online). Foto: Ladislav Beneš.

Ivica Liszkayová: Projects of the Research Centre in cooperation with the Dance department of the Academy of Performing Arts in Bratislava since 2011 (online). Foto: Ladislav Beneš.

Dorota Gremlicova: Choreology: in search for a distinctive scholarly approach to dance. Foto: Ladislav Beneš.

Dorota Gremlicova: Choreology: in search for a distinctive scholarly approach to dance. Foto: Ladislav Beneš.

Katja Vaghi : Integration and growing deep roots for the future. Foto: Ladislav Beneš.

Katja Vaghi : Integration and growing deep roots for the future. Foto: Ladislav Beneš.

Daniela Machova: Struggles of Dance Researchers based in the Czech Republic. Foto: Ladislav Beneš.

Daniela Machova: Struggles of Dance Researchers based in the Czech Republic. Foto: Ladislav Beneš.

Blanka Markova: The Analysis of Cultural Policies and Strategies in the Context of Contemporary Dance Public Support. Foto: Ladislav Beneš.

Blanka Markova: The Analysis of Cultural Policies and Strategies in the Context of Contemporary Dance Public Support. Foto: Ladislav Beneš.

Hana Polanská Turečková Dance between disciplines. Foto: Ladislav Beneš.

Hana Polanská Turečková Dance between disciplines. Foto: Ladislav Beneš.

Damian Cortes Alberti and Rose Breuss: Notational studies - Danced movements beyond the opticopractocal space (online). Foto: Ladislav Beneš.

Damian Cortes Alberti and Rose Breuss: Notational studies - Danced movements beyond the opticopractocal space (online). Foto: Ladislav Beneš.

Laura Kolačkovská : The advantages and disadvantages of anthropological approaches to dance research. Foto: Ladislav Beneš.

Laura Kolačkovská : The advantages and disadvantages of anthropological approaches to dance research. Foto: Ladislav Beneš.

Josef Bartos : A cognitive Approach: New Perspectives to Dance Research. Foto: Ladislav Beneš.

Josef Bartos : A cognitive Approach: New Perspectives to Dance Research. Foto: Ladislav Beneš.

Daniela Stavělová: Ethnochoreology in the context of academic research: benefits, challenges and limits. Foto: Ladislav Beneš.

Daniela Stavělová: Ethnochoreology in the context of academic research: benefits, challenges and limits. Foto: Ladislav Beneš.

Foto: Ladislav Beneš.

Foto: Ladislav Beneš.

Tribute to Božená Brodská - prof. Helena Kazárová. Foto: Ladislav Beneš.

Tribute to Božená Brodská - prof. Helena Kazárová. Foto: Ladislav Beneš.

Foto: Ladislav Beneš.

Foto: Ladislav Beneš.

Témata článku

HAMUKonference o tanečním výzkumu

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: