Sympozium věnované Jarmile Kröschlové

Sympozium věnované Jarmile Kröschlové

Sympozium věnované Jarmile Kröschlové

Ústav pro taneční vědu HAMU, Kyliánova videotéka AMU a Eva Kröschlová uspořádaly 19. března 2013 pod záštitou Jiřího Kyliána sympozium u příležitosti 120. narození Jarmily Kröschlové. Jarmila Kröschlová (19. 3. 1893 - 9. 1. 1983) patřila k významným představitelkám moderního tance v Čechách. V období mezi světovými válkami vedla v Praze soukromou taneční školu a taneční skupinu. Choreograficky začala tvořit již v roce 1923. V soukromé výuce i taneční tvorbě pokračovala soustavně i po 2. světové válce. Umělecky spolupracovala s představiteli české avantgardy (E. F. Burianem, Jiřím Frejkou, Jindřichem Honzlem, Išou Krejčím, Jaroslavem Křičkou, Bohuslavem Martinů a dalšími), udržovala kontakty s tanečním děním v Evropě, zejména v Německu. Jako choreografka patřila k předním osobnostem evropského výrazového tance. Ovlivnila řadu tanečních tvůrců, jako byla rakouská tanečnice původem z Brna Rosalia Chladek nebo v Čechách Alena Skálová, Zdena Kyselá, Jiřina Mlíkovská, Zora Šemberová a mnohé další. Věnovala se i teoretické reflexi tance, např. v knihách Základy pohybové výchovy tanečníka a herce, Výrazový tanec nebo Nauka o pohybu publikovaná i v zahraničí pod názvem Movement Theory and Practice. V letech 1949–1958 vyučovala studenty herectví na divadelní fakultě AMU v Praze pohybovou výchovu a tanec, v letech 1951–52 působila také na katedře tance téže školy (výuka předmětů taneční tvorba a nauka o pohybu). Dědictví její umělecké činnosti se stalo součástí českého tance a divadla v mnoha jejich podobách. Svým chápáním tance inspirovala další generace tanečníků, choreografů i tanečních pedagogů. Po úvodním přivítání doc. Evy Kröschlové dostala slovo Ingrid Gielová, M.A. z Mezinárodní společnosti Rosalie Chladek ve Vídni. Ta nastínila okolnosti založení školy v Hellerau u Drážďan a s ní spojenou tanečně-pedagogickou linii od Jaques-Dalcrozeho přes Jarmilu Kröschlovou až po Rosalii Chladek. Po přestávce se otevřelo téma divadelní avantgardy dvacátých a třicátých let minulého století. O vzniku spolku Devětsil, jeho členech a uměleckém působení referovala MgA. Elvíra Němečková, Ph.D. Po ní se slova ujala PhDr. Ladislava Petišková, která posluchačům přiblížila spolupráci Jarmily Kröschlové s režiséry Jiřím Frejkou, Jindřichem Honzlem nebo Emilem Františkem Burianem. Poslední příspěvek tohoto bloku pronesla prof. Mgr. Dorota Gremlicová, Ph.D., která se snažila postihnout určité stěžejní body v choreografické tvorbě Jarmily Kröschlové. Vzhledem k tomu, že se nám nedochoval žádný filmový záznam jejich prací, upřela přednášející svou pozornost na dochované kritiky a osobní vzpomínky zúčastněných. První odpolední přednáška se zabývala baletem Kuchyňská revue, pro který složil hudbu Bohuslav Martinů v roce 1927. Mgr. Aleš Březina z Institutu Bohuslava Martinů nastínil libreto baletu, které doplnil hudebními ukázkami a také připomenul jeho první uvedení ve Vídni v roce 1926, ještě bez hudby Martinů. Další dva příspěvky se věnovaly publikační činnosti Jarmily Kröschlové, a to jak knižní (Mgr. Bohumíra Cveklová), tak periodické (Natálie Nečasová). Jako poslední v tomto bloku promluvil Ivo Soukup. Nostalgicky se vrátil v čase do studia ve Štupartské ulici nebo na chalupu rodiny Kröschlových v Lužických horách, kam tanečníci jezdili na soustředění. Vzpomínal na Jarmilu Kröschlovou jako na silnou osobnost s neodolatelným kouzlem, které z ní vyzařovalo. V diskuzních příspěvcích, které následovaly po oficiálním programu, se představil PhDr. Petr Pavlovský, který si jako téma zvolil zrození divadla skrze tanec nebo doc. Mgr. Daniela Stavělová, CSc. se svou osobní vzpomínkou na tuto výrazovou tanečnici. Mezi zúčastněnými se vyskytla také řada jejich žáků, kteří si s láskou připomněli svou učitelku a přítelkyni. Během sympozia měli posluchači možnost zhlédnout i komentovanou fotografickou prezentaci děl a osobních fotografií Jarmily Kröschlové, kterou svými postřehy doplnila dcera vzpomínané, doc. Eva Kröschlová. Ta připomněla přátelství své rodiny s Masarykovými nebo špatné ekonomické podmínky taneční skupiny své matky. Nakonec zazněla zdravice z pera Jiřího Kyliána, který vyslovil radost nad touto událostí, která upozornila na význam Jarmily a Evy Kröschlových pro taneční umění. Foto: Karolína Bulínová

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: