Za Taťánou Krištůfkovou (18. září 1945–29. prosince 2016)
Obraz Táni Krištůfkové je přede mnou tak živý, že je těžké uvěřit, že se jí již ani já, ani vy nepodíváme do těch krásných hlubokých očí, plných empatie, emocí radostných i smutných, humoru i laskavého nadhledu.
