Na okraji zájmu

Lucie Dercsényi. Foto: Michal Hančovský.

Autor: Lucie Dercsényi

Pocty směřující na uměleckou frontu nebyly ani tentokrát trefou do černého… Ohlédneme-li se za dosavadní plejádou osobností, nelze přehlédnout, že se Miloši Zemanovi podařilo státní ceny během jeho působení v této funkci devalvovat. Jestliže na počátku ocenil i umělce, kteří si je zasloužili (např. Soňu Červenou, Hanu Hegerovou, Lubomíra Brabce), jeho evidentní zavilost vůči umění, které přesahuje obzor popkultury, ho dohnala až k absurditám. Výběr kumštýřů pro tento rok tak opět vzbudil úžas a pochybnosti.

Opravdu si státní vyznamenání zasloužil Oldřich Lichtenberg, producent Divadla Broadway, v minulosti namátkou František Ringo Čech či Michal David? Jedná se skutečně o osobnosti, které pozvedají českou kulturu a přesahují hranice konzumně podbízivého umění?

Vypadá to, že ti, kdo do tohoto ranku nepatří, mají smůlu. Proto na seznamu jmen, která se doposud dostala k prezidentovi ke zvážení, prý nefiguroval jediný člověk za výtvarné umění, který by si vyznamenání zasloužil. Výtvarná obec může naříkat, ale zástupci tohoto oboru se mezi „vyvolenými“ alespoň objevují. Zornému poli pozornosti našich vládních činitelů zato úspěšně unikají tvůrci ze sféry tanečního umění.

V roce 2018 sice svitla naděje, když senátoři navrhli na ocenění Terezu Podařilovou. Ta však hradním sítem neprošla. Od této události už uběhlo dosti času a stále je zjevné, že chráněnci múzy Terpsichoré stále stojí na okraji zájmu těch, kteří o státních vyznamenáních rozhodují. Stačí si jen povzdechnout, že doby, kdy se panovníci věnovali tanci a podporovali vysoké umění, jsou pryč? Nebo můžeme doufat, že příští udílení státních metálů proběhne pod patronací osvícenějších vládců?…