Daniela Machová. Foto Barbora Truksová
Dlouhé zimní večery přímo lákají k návštěvě kulturních akcí. Plesová sezona je v plném proudu. Na baletní scény se po Louskáčkové smršti navrací nevánoční repertoár. A co se děje v současném tanci? Už měsíc nic! Respektive nic nového. Po vyčerpávajícím podzimním dění upadl do zimního spánku. Premiéry jsou téměř v nedohlednu. Že by umělcům došly nápady? Ba ne, ale zdá se, že načasování nových děl se odehrává spíše pod taktovkou koloběhu grantových systémů, než že by jej diktovala kreativita umělců.
Ti jsou momentálně zaneprázdněni vyúčtováváním projektů, které realizovali v loňském roce. S fantazií se teď pouští maximálně do excelovských tabulek a wordovských dokumentů. Zároveň se zatajeným dechem netrpělivě očekávají, jak dopadne porcování grantového medvěda letos.
Současný tanec pak procitne v době, kdy už je jaro v plném rozpuku a počasí láká spíše k dlouhým procházkám v přírodě. A co teprve v červnu, kdy divadelní sezona vrcholí? To se i mnozí zapálení diváci vidí spíše s pivkem na zahrádce než ve vydýchaném hledišti, kde vás „osvěžuje“ maximálně pot tanečníků… Neměl by grantový systém přece jen nějak více myslet na publikum? Nebo pro koho ta představení děláme?
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?