3. června uplynulo sto let ode dne, kdy zemřel Franz Kafka, jeden z nejvýznamnějších spisovatelů dvacátého století. Zanechal hluboký otisk v literatuře svým unikátním popisem absurdity lidské existence. Je známý svou schopností přetavit osobní úzkost a nejistotu do univerzálně srozumitelných příběhů, což z něj činí nadčasového autora, jehož myšlenky a reflexe mají co říct i dnešnímu čtenáři – nebo divákovi.
Kafka je inspirací i v současném světě, v němž se často potýkáme s pocitem odcizení a bezmocnosti tváří v tvář složitým společenským a administrativním strukturám. Jeho popis existenčních krizí a zápasu jednotlivce s nepochopitelnými silami rezonuje i v digitálním věku, v němž anonymita a byrokracie dosahují nových rozměrů. Kafka nás učí, že i v nejzoufalejších situacích je možné najít smysl a odhodlání pokračovat dál. Jeho díla nám připomínají důležitost lidskosti, empatie a neustálého hledání pravdy, což jsou hodnoty, které jsou stále aktuální.
Franz Kafka je také velkou uměleckou inspirací napříč žánry – a jinak tomu není ani ve světě tance. Také proto Balet Národního divadla vrací na dva exkluzivní večery Kafku do repertoáru, a sice 9. a 16. listopadu. Inscenaci Kafka: Proces italského choreografa Maura Bigonzettiho uvede ve Stavovském divadle.
Mauro Bigonzetti o svém zaujetí Franzem Kafkou a jeho románem říká: „Proces jsem četl, když jsem byl velmi mladý a poté ještě několikrát v pozdějším věku. Víte, balety někdy mívají opravdu nudné příběhy. Tak to prostě je. Je těžké převést Kafkovy předlohy do baletní řeči, zvlášť Proces, který je komplikovaný. Zároveň je toto téma neuvěřitelně divadelní… Když jsem si knihu přečetl, hned mi naskočily představy, viděl jsem jednotlivé postavy, scénu a tak dál. Rozjitřilo to mou imaginaci… Nebylo to jednoduché, ale zároveň se mi všechno vybavovalo rychle. Nemyslím tím kroky, pohyby, ale celkový obraz baletu. Inspirace přišla hladce a tak to i pokračovalo, což byl důvod, proč jsem se rozhodl choreografii vytvořit. Cítil jsem a dodnes cítím náladu příběhu, rozpoložení samotného Kafky i hlavního hrdiny Josefa K.“
Uprostřed hluboké noci se otevřou dveře a vstoupí žena zahalená v listech papíru, symbolizující osud spícího protagonisty a zuřivý hněv, kterému je vystaven… Tak zní incipit baletu Kafka: Proces slavného italského choreografa Maura Bigonzettiho. Ten, fascinován Franzem Kafkou a jeho neodolatelným jazykem, traumatickým dějem románu Proces a jeho trvalou aktuálností, se nechal vtáhnout do temného světa pana K a vytvořil moderní inscenaci plnou dramatických zvratů. Sledujeme příběh muže, který se v den svých třicátých narozenin probudí a uvidí u své postele tři policejní agenty, kteří ho chtějí z nepochopitelných důvodů zatknout. Zmatený a ohromený Josef K. je pak zatažen do justiční mašinerie a ztratí se ve víru podivných událostí.
Mauro Bigonzetti spolupracuje s Baletem Národního divadla dlouhodobě, v příští sezoně uvede se souborem Národního divadla kromě Kafky i světovou premiéru baletu Šeherezáda.
Zdroj: Národní divadlo
pierrot_le_fou
Romane, moc díky za tu první reakci. Cením si na ní zejména toho, že se pokouší otevřít prostor k rozmluvě o věci jako…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr