Neverbální divadlo a tanec má v programové strategii Českého centra New York (ČCNY) mnohaletou tradici, jeho uvádění ale zastavil Covid, a tak se začalo experimentovat. Díky podpoře ČCNY se zde v minulosti představil například filmový taneční projekt newyorského studia Dušana Týnka. Nový projekt, který tentokráte vznikl ve spolupráci s Pražským festivalem tanečních filmů, však přináší „taneční současnost“ a jako takový má vynikající předpoklady zaujmout newyorské publikum. Dance for camera snímky spojují poezii filmu s novým rozměrem tance.
Jana Návratová, umělecká ředitelka festivalu tanečních filmů říká: „Do Bohemian National Hall se s českými tanečními filmy vracíme po pěti letech. Poprvé jsme představili kolekci českých dance for camera filmů v roce 2016. Letos nabízíme umělecky vyzrálou tvorbu, která je výsledkem nadšení i odvahy experimentovat a hledat silnou vizuální a emocionální výpověď na pomezí tance a filmu.“
Miroslav Konvalina, ředitel Českého centra New York dodává: „Doba, kdy je tak nesmírně složité cestovat a pořádat živé umělecké akce, je pro žánr tanečních filmů velmi příznivá. Nikoli jako náhražka představení, ale jako plnohodnotný samostatný interdisciplinární prostor, v němž se mohou potkat tanečníci, choreografové i filmaři se svými diváky. Jsme moc rádi, že tento prostor může České centrum New York nabídnout a věříme, že česká tanečně-filmová tvorba naše návštěvníky zaujme.“
Organizátoři se pak rozhodli jít ještě dále a přehlídku na střeše České národní budovy v New Yorku, obohatit o živou taneční performanci české tanečnice Denisy Musilové a její americké taneční partnerky Tami Stronach (USA).
V New Yorku bude uveden snímek Delimitation – letošní vítěz mezinárodní soutěže Festivalu tanečních filmů natočila režisérka Tereza Vejvodová s tanečnicí Markétou Jandovou v hlavní roli. Film tematizuje hledání osobního prostoru a pocit osamění uprostřed rušného velkoměsta. Tereza Vejvodová je i režisérkou druhého snímku Roselyne, který je filmovou verzí stejnojmenného sóla performerky Cécile Da Costa. Postava Roselyne má reálný předobraz v ženě, která se příliš věnovala svému okolí, až zapomněla prožívat svůj vlastní život. Film přináší intimní vhled do křehkosti a chaosu, v němž se postava pokouší najít sama sebe.
Snímek Efeméry vznikl jako pohotová varianta stejnojmenného site-specific projektu Farmy v jeskyni v situaci, kdy soubor nemohl kvůli restrikcím odehrát inscenaci živě před diváky. Vedoucí souboru Farmy v jeskyni Viliam Dočolomanský s režisérem Jiřím Matouškem pojali film jako psychedelickou procházku domem hrůz a podivností. Dočolomanský dokázal kameře nabídnout panoptikální postavy a znepokojivé hororové situace jako náhodné průhledy do nehostinných prostor členité budovy, jako cestu patry podvědomí, kde potkáváme strašáky, traumata a zlé sny.
Velkou poklonu krásám krajiny v okolí moravského Kyjova složil ve filmu Fibonacci režisér Tomáš Hubáček. Ve spolupráci s choreografkou Marií Gourdain vytvořili environmentální vizuální báseň, v níž strukturu krajiny umocňuje rytmus hudby a pohyb lidského stáda jako výraz jednoty života, ale i obavy o něj.
Program, který diváci v New Yorku uvidí, odráží jak kvalitu české taneční a choreografické tvorby, tak sílu audiovizuálního konceptu. Selekce je tak hodnotným nahlédnutím do témat současného českého umění.
Zdroj: Česká centra
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?