Dora Hoštová se vrací s autorským představením Proces
Tanečnice, choreografka a pedagožka Dora Hoštová uvede ve středu 17. prosince své nové autorské představení s názvem Proces. K vlastní tvorbě se Hoštová vrací po téměř čtyřleté přestávce a její dlouho očekávaná inscenace bude poslední premiérou Experimentálního prostoru NoD v roce 2014. Kam až dokáže v představení zajít?Tvůrčí tým Procesu dotváří herec Jan Čtvrtník a dramaturgyně Marta Ljubková, představení doplňuje živou hudbou Johana Švarcová. Kdo a co nakonec bude hrát? „Dora patří k originálním tanečníkům a choreografům, kteří se snaží stále hledat nové způsoby vyjádření a má tak v dramaturgii NoDu své místo. Představení Proces kolem sebe navíc vyzařuje auru dobrodružství,“ říká dramaturg Experimentálního prostoru NoD Adam Halaš, „Myslím, že Dora Hoštová se nyní nachází v přelomovém momentě života a že stejně přelomový bude i Proces,“ slibuje.
V posledních letech se Dora Hoštová věnuje především pedagogické činnosti. Jako choreografka na sebe upoutala pozornost sólovými kreacemi – Arkánum (dílo bylo nominováno na Cenu SAZKY v roce 2007), Na Bidýlku, Tore. Absolvovala Konzervatoř Duncan Centre, kde od roku 2001 působí jako pedagog. Jako interpretka spolupracovala s domácími i zahraničními choreografy např. s Benem Bergmansem, Petrou Hauerovou (Carmina Burana, Statní opera Praha), Petrem Tycem (Don Giovanni, Státní opera Praha), Istvanem Juhosem (Vibrations) a Chiarou Girolomini (Zero Orizzontale), Michlem Záhorou (Resonance). V roce 2006 získala vedle ocenění na mezinárodní choreografické soutěži Masdanza i 1. místo v mezinárodní choreografické soutěži Jarmily Jeřábkové. Jako interpretka a pedagog spolupracovala na ojedinělém umělecko-pedagogickém projektu Špalíček (2009), v němž tančilo na hudbu Bohuslava Martinů a v choreografii Evy Blažíčkové více než sto dětí ze základních pražských škol.
Zdroj: NoD, CzechDance.info
Více o inscenaci: www.nod.roxy.cz
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr