Laterna magika je s inscenací Kouzelný cirkus na turné v Řecku

16. 12. 2015 zprávy

Laterna magika se po dvou letech vydala na zájezd do zahraničí. Předvánoční nadílku v podobě inscenace Kouzelný cirkus přivezla divákům do Řecka, kde odehraje celkem dvanáct představení v Athénách i druhé metropoli Thessaloniki. První z večerů se odehrál 11. prosince 2015 v athénském Badminton Theater. Soubor zůstane na zájezdu téměř až do Vánoc.
Soubor v těchto dnech vystupuje s Kouzelným cirkusem v athénském divadle Badminton Theater. „Kapacita sálu pro vystoupení Laterny magiky čítá 1 500 míst a představení jsou vyprodaná. Na první z nich dorazili také zástupci české ambasády spolu s dalšími hosty, pan velvyslanec Jan Bondy navštíví naše vystoupení ve středu,“ uvádí umělecký šéf Laterny magiky Zdeněk Prokeš, který soubor na zájezdu doprovází.
Laterna magika se do zahraničí vypravila naposledy před dvěma lety, kdy hostovala v USA s Antikódy. Pouto ji ale váže i k Řecku. V roce 2004 vznikla pod hlavičkou Laterny inscenace Argonauti na zakázku řeckého olympijského výboru. Premiéru měla v Athénách v rámci slavnostního zahájení letních olympijských her.
„Nyní se Laterna magika vrací s Kouzelným cirkusem, který je bez nadsázky nejvíce zcestovalým představením, které kdy měla na repertoáru: hostoval v 16 zemích (D, SK, NL, USA, B, SSSR, I, CAN, F, BG, A, ISR, E, S, TR, DK) a více než 50 městech po celém světě. Nejhranější titul nejen Laterny magiky, ale také nejdéle uváděná inscenace v evropském měřítku, má na kontě přes 6333 repríz a nadále patří k nejprodávanějším titulům. Je dílem kompaktním, poetickým, které vypráví svůj příběh tancem, pantomimou, hudbou i s pomocí prvků černého divadla,“ říkají zástupci souboru.
Duchovním otcem inscenace byl režisér Evald Schorm a spolu s ním dlouholetý šéf Laterny magiky a divadelní architekt Josef Svoboda. Ten vymyslel jednoduchý, ale působivý koncept scénografie jako stanu či arény, na který je promítán panoramatický obraz, který diváka vtáhne do každého prostředí, v němž se ocitá – ať už je spolu s hlavními hrdiny v cirkusovém stanu nebo přelétá v horkovzdušném balónu nad českou krajinou.
Svůj tvůrčí potenciál do něj vložil výtvarník a režisér Jan Švankmajer, zakladatel černého divadla Jiří Srnec, filmový kameraman Emil Sirotek a 5 choreografů. I na krátkých tanečních výstupech pracoval vždy ten, který byl na daný styl specialistou. Známé je i jméno výtvarníka a ilustrátora Zdenka Seydla, který dal vizuální podobu scénografii, kostýmům a maskám.
„Poetické vyprávění o marné pouti za nedosažitelným snem ztělesňují postavy klaunů, podněcované kouzelníkem – Svůdcem a vidinou Venuše, která na sebe bere podobu pozemských žen. Humorné pasáže střídá melancholie poznání, že život se nemá stát pouhou honbou za iluzemi. Kouzelný cirkus vychoval bez nadsázky několik generací diváků i tanečníků. Počty protagonistů hlavních rolí jsou následující: 22 Veselých a 25 Smutných klaunů, 24 Svůdců a rovných 30 Venuší,“ dodávají zástupci souboru.
Na filmovém plátně jsou dodnes vidět tváře prvního obsazení z roku 1977. „O inscenaci jsme všichni pořád mluvili s Evaldem, který jako režisér toho byl plný. Ne že bychom čekali takový úspěch, ale uvědomovali jsme si, že jak by řekl klasik, cirkus je věčný, že je to téma nadčasové, klauni jsou postavy, které nezestárnou, nebudou podléhat módám a že to bude mít dlouhodobou perspektivu,“ vzpomínal v době 35. výročí Kouzelného cirkusu někdejší první představitel zlého Svůdce Pavel Veselý, „Ale že to bude trvat tak dlouho, nečekal nikdo. V té době byl názor šéfa Laterny, že by naše divadlo nemělo být atrakcí, mělo by každý rok nebo dva roky vyrábět nový program, repertoár… To nejdůležitější je ovšem divák, a pokud reaguje a stále si představení žádá, může vydržet i tak neuvěřitelně dlouho.“ (Opera Plus 28. 07. 2012)

Zdroj: Laterna magika