„Malý princ je univerzální příběh, ideální pro rodinné publikum,“ říká umělecký šéf Laterny magiky Zdeněk Prokeš. „I nová inscenace chce umně zasáhnout jak děti, tak dospělé a každému nabídnout to, co je mu nejbližší: dětem dobrodružný příběh, dospělým pak hlubší vhled do metafory, kterou Exupéryho příběh představuje.“ V inscenaci budou účinkovat dospělí i dětští herci, nebude chybět zpěv a tanec. Hudebního aranžmá se chopil skladatel Zbyněk Matějů, choreografie byla svěřena do rukou Libora Vaculíka. Na výpravě se podílí kostýmní návrhářka Sylva Zimula Hanáková, architekt Daniel Dvořák a specialista na projekce a trikový film Šimon Koudela.
Malý princ bude inscenací, která svým vlastním a novým způsobem oživí někdejší vynález Josefa Svobody a Emila Radoka, polyekrán. Žijeme však ve světě nových technologií, a tak i Laterna magika má větší ambice ve vytváření snové jevištní reality. „Projekce je tu svou éterickou podstatou nanejvýš na místě a k tomu génius loci Laterny magiky. Polyekrán se v našem pojetí posouvá od původní technologie svítících krabiček k dílčím obrazům, které se noří ze základního obrazového plánu projekcí a opět se v něm rozplynou. Využíváme veškerou techniku, kterou Nová scéna aktuálně nabízí,“ prozradil scénograf Daniel Dvořák o svém řešení.
„Jsou pohádky, které čtou dospělí dětem na dobrou noc. A pak jsou takové, které si čteme v každém věku, protože nám nedají spát. Patří mezi ně Malý princ. V podstatě nenápadná knížka, která se stala fascinujícím světovým fenoménem. Vrací se k ní generace a generace čtenářů. A nejen jich. Malý princ už byl kdečím: operou, baletem, muzikálem, činohrou i loutkovým divadlem, komiksem, audio knihou, celovečerním filmem, animovaným seriálem, existuje dokonce i ve 3D. Historickou událostí je ovšem setkání Malého prince s Laternou magikou,“ zamýšlí se nad vznikem inscenace dramaturgyně Lucie Němečková.
Zdroj: Národní divadlo