Laureáti Cen Thálie 2022

Dnes proběhl v Národním divadle slavnostní večer 29. ročníku Cen Thálie, během kterého byli oceněni divadelní umělci za výjimečné jevištní výkony. V loňském roce nebylo z důvodu pandemie covid-19 možné udělovat ceny za herecké výkony uplynulé divadelní sezony. Porotci proto tentokrát vybírali z inscenací, které měly premiéru v posledních dvou sezonách. Herecká asociace vybrala celkem 18 laureátů (Ceny Thálie za mimořádné jevištní výkony v jednotlivých oborech, Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oborech činohra, opera, balet a muzikál; mimořádné Ceny Thálie: Cena České akademie divadelníků, Cena za šíření divadelního umění v TV a Cena do 33 let).

8. 10. 2022 zprávy

V kategorii Balet, tanec a pohybové divadlo ocenění získali:

NATALIA ADAMSKA

Role: Carmen
Inscenace: Carmen
Choreografie: Jiří Pokorný
Dramaturgická spolupráce: Václav Janeček
Hudba: Georges Bizet, Rodion Konstantinovič Ščedrin
Premiéra: 12. května 2022
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava

Tato velmi mladá tanečnice, rodačka z polské Bydgoště, předvedla v titulní roli Carmen jistý a velmi komplexní výkon. Její technická suverenita a přirozený herecký projev utvářely od prvního okamžiku naprosto sebevědomou, přesvědčivou a krásnou postavu moderní dívky plné vášně, lásky a svobody. Každým dalším pohybem, gestem a výrazem dostává diváky na svou stranu. Její Carmen je bezpochyby výjimečným zjevením na taneční scéně v minulé sezoně.

Natalia Adamska (Carmen). Foto Serghei Gherciu.

SERGIO MÉNDEZ ROMERO

Role: On
Inscenace: Sólo pro tři
Choreografie a režie: Petr Zuska
Hudba: Jacques Brel, Vladimír Vysockij, Karel Kryl
Premiéra: 3. září 2021
Moravské divadlo Olomouc

Španělský rodák byl sedm let oporou ostravského baletu. Před rokem změnil pomyslný dres za olomoucký a v hanácké metropoli se uvedl v rozměrné hlavní roli Zuskova Sóla pro tři. A hned šlo o výkon mimořádný. S obrovským nasazením tančí svého rozervance s neodmyslitelnou kytarou. Je pomyslným Brelem, Krylem i Vysockým. Pro songy tak rozdílných autorů nachází pravdivý taneční výraz; pohybem nevyjadřuje jen texty, ale především jejich smysl, hloubku a niterná sdělení.

Sergio Méndez Romero (Sólo pro tři). Foto Filip Jančo.

V kategorii Alternativní divadlo cenu získala:

NELA H. KORNETOVÁ

Role: performerský výkon
Inscenace: Badman
Koncept: Nela H. Kornetová
Dramaturgie: Anders Firing Aardal
(Text: T.I.T.S. a Karmenlara Ely)
Česká premiéra: 11. července 2020 ve Studiu ALTA, Praha
Producent: T.I.T.S., koproducenti: Grenland Friteater, Black Box theater, Blå Grotte, Scenekunst Østfold, Studio Alta, Shin Theatre, Na Cucky theatre

Nezávislá performerka, herečka a režisérka, absolventka JAMU Brno, nyní působící (především) v Norsku. Umělecká vedoucí mezinárodní T.I.T.S. performance group. Badman je autorská sólová performance plná historických i soudobých obrazů zkázy a deprese. Deprese, z níž se rodí vzdor, vzpurnost, punk. Důležitým partnerem Kornetové jsou moderní technologie a práce s videoprojekcemi, filmovým střihem, různě modulovaným zvukem a předtočenými nahrávkami. Způsob, jakým s nimi pracuje, upomíná na performativní, videoartové či zvukové instalace radikálních světových performerek (Abramović), od nichž čerpá prvotní inspirace, jež formálně i tematicky rozvíjí. Performance Nely H. Kornetové je uhrančivá, syrová, bolestivá, občansky angažovaná. Je to nekompromisní otisk stavů její mysli a situací, které žije a živě reflektuje.

Nela H. Kornetová (Badman). Foto Hans Petter Eliassen.

Cenu za Celoživotní mistrovství získala:

LIBUŠE KRÁLOVÁ (1948)

V roce 1969 absolvovala Taneční konzervatoř Praha a v roce 1987 Taneční katedru HAMU obor choreografie. Angažmá získala v Plzni 1969–89 (od 1975 sólistka, od 1982 choreografka), byla šéfkou baletu v Českých Budějovicích (1990 – 1993), šéfkou a choreografkou v Ostravě (1993 – 1995), od roku 1996 opět choreografkou a šéfkou baletu v Českých Budějovicích. Králová vynikala technickou přesností, byla tanečnicí s půvabným jevištním zjevem. V Plzni vytvořila na 15 velkých rolí, např. titulní role v Nikotině (1970), Gajané (1975) a Carmen (1976), Svanildu v Coppélii (1983), Zaremu v Bachčisarajské fontáně (1989), její životní rolí se stala titulní postava v Anně Karenině (1977). Jako choreografka nastudovala Z pohádky do pohádky (1982 a 1989), Zkrocení zlé ženy V. Trojana (1982), Coppélii (1983), Pierota (1983), Dona Juana V. Kašlíka (1984), Legendu o lásce (1985) a Macbetha K. Molčanova (1988). V Ostravě mj. zopakovala svůj plzeňský repertoár, např. Legendu o lásce (1993), Bachčisarajskou fontánu (1993). V Českých Budějovicích bylo významné její taneční nastudování opery H. Purcella Dido a Aeneas (1992), dále např. Shakespearovské siluety s hudbou P. I. Čajkovského a V. Trojana (1994), Šeherezáda (1995), Hoffmannovy povídky J. Offenbacha/J. Lanchberyho (1997), uvedla novinku M. Kaňáka Láska v mokrém listí (2000). Spolupracovala s operou, operetou a činohrou (Plzeň, Ostrava, České Budějovice). Získala Cenu Českého literárního fondu za titulní roli Anny Kareniny (1979).