Ceny Thálie pořádá Herecká asociace, která je od svého založení nezávislou profesní a odborovou organizací výkonných divadelních umělců s působností na území České republiky.
V kategorii Balet, tanec a pohybové divadlo ocenění získali:
HELENA ARENBERGEROVÁ
sólová role
inscenace: Where
choreografie: Václav Kuneš a Helena Arenbergerová
hudební kompilace: Exhausted Modern a další interpreti
premiéra 19. listopadu 2022
420PEOPLE Praha
Helena Arenbergerová patří k nejvýraznějším osobnostem současné české taneční scény. V choreografii duetu Where, která vznikla na základě její společné tvorby s Václavem Kunešem, nás doslova fascinuje dokonale zvládnutým pohybem. Duet rozehrává intimitu mezi oběma v ryze osobní taneční výpověď, bez klišé, bez anotací. Vytváří obraz plný neuchopitelného napětí z blízkosti dvou cizích lidí, a to prostřednictvím současného tance, který je pro Helenu Arenbergerovou naprosto přirozeným a dokonalým vyjadřovacím prostředkem.
MATĚJ ŠUST
role: Princ
inscenace: Popelka
choreografie: Jean-Christophe Maillot
hudba: Sergej Prokofjev
premiéra 23. března 2023
Národní divadlo Praha
Matěj Šust je již delší dobu nepřehlédnutelnou, výraznou osobností Baletu Národního divadla a svým skvělým technickým i osobitým výrazovým projevem zaujal a přesvědčil i v současné inscenaci Popelky. Princ Matěje Šusta je sympaťák, klukovsky bezprostřední, sršící energií. A přitom je elegantní v pohybu, jak se na prince sluší. Technicky náročné prvky tančí s lehkostí, přidává humor i jemnou nadsázku. V náročných duetech je partnerce spolehlivou oporou.
Cenu za Celoživotní mistrovství v kategorii Balet, tanec a pohybové divadlo ocenění získala:
MIROSLAVA PEŠÍKOVÁ (1946)
Tanci se začala věnovat v soukromé taneční škole Marty Aubrechtové v pražské Vodičkově ulici. Poté byla přijata na studia v tanečním oddělení Konzervatoře Praha, jež v roce 1966 absolvovala. Tam mezi její pedagogy patřila například tanečnice Růžena Mazalová. V témže roce nastoupila do baletního souboru Národního divadla v Praze jako členka sboru a od roku 1971 zde byla angažována jako sólistka. Tančila například Mášenku v Louskáčkovi (1969), Odettu a Odilii v Labutím jezeře (1971), Zaremu v Bachčisarajské fontáně (1972, 1978), Julii v Romeovi a Julii (1974), Runu v Radúzovi a Mahuleně (1976), Giselle ve stejnojmenném díle (1977), Lisettu v Marné opatrnosti (1980), Paní Měděné hory v Kamenném kvítku (1981), Lady Macbeth v Macbethovi (1984) nebo Kitri v Donu Quijotovi (1986).
Pešíková měla v Národním divadle možnost spolupracovat s hostujícími pedagogy a choreografy, působili tu tehdy mimo jiné Boris Jakovlevič Bregvadze, Joaquín Banegas, Sulamif Michajlovna Messererová, Natalie Michajlovna Dudinská, Jurij Grigorovič, László Seregi, Pierre Lacotte, Jiří Kylián.
V letech 1973 a 1976 absolvovala stáže ve Velkém divadle v Moskvě. V roce 1991 získala magisterský titul v oboru taneční pedagogika na pražské Akademii múzických umění. Získala četná ocenění, v roce 1977 titul zasloužilé umělkyně, o tři roky později ocenění národní umělkyně.
Po odchodu z Národního divadla v Praze se Pešíková věnovala pedagogické činnosti, vyučovala třeba na Soukromé taneční konzervatoři v Praze. Od roku 1998 tři roky působila jako baletní mistryně v Divadle J. K. Tyla v Plzni.
Miroslava Pešíková v baletu Bajadérka (1974), Foto: Jaromír Svoboda, Archiv ND
V kategorii Alternativní divadlo ocenění získala:
BECKA MCFADDEN
role: performerský výkon
inscenace: Black Dress
koncept: Becka McFadden
dramaturgie, choreografie: Becka McFadden, Daniel Somerville
asistentka režie: Markéta Pščolková
videoprojekce: Mariia Reshetova
překlad, titulky: Eva Ullrichová
technika: Filip Obermajer
produkce: Kateřina Kubíková, Adriana Spišáková
premiéra 2. května 2022
Beautiful Confusion Collective a Venuše ve Švehlovce Praha
Autorská performance Black Dress je inscenovanou přednáškou, ve které původem britsko-americká performerka, žijící a pracující v Praze a Londýně, hledá a pojmenovává své Já skrze své tělo a plejádu elegantních černých šatů, které v životě nosila a které si před diváky obléká, předvádí se v nich, tančí. Přednášku doprovází obrazovými projekcemi. Po esteticko-taneční stránce je performance přesně vybalancovaná, demonstruje baletní i contemporary prvky na technicky virtuózní úrovni. Profesionálně provedený je také myšlenkově náročný mluvený projev. Performerka uniká nástrahám teatrálnosti, je věcná, v pohybu syrová. V průběhu představení je komunikativní, uvolněná a přijímá, komentuje a pojmenovává komplexnost své bytosti – těla, rodinného i intelektuálního zázemí, mentálního nastavení i fyzického projevu.
Zdroj: Ceny Thálie
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr