Zemřela emeritní sólistka Národního divadla Miroslava Pešíková
V neděli 11. ledna zemřela významná postava českého baletu, paní Miroslava Pešíková. S první českou scénou spojila celý svůj umělecký život, během něhož se stala mimořádnou interpretkou klasického i dramatického repertoáru a později také uznávanou pedagožkou.
Miroslava Pešíková. Zdroj Wikimedia Commons.
Miroslava Pešíková se narodila 11. srpna 1946 v Praze a tanci se začala věnovat v soukromé taneční škole Marty Aubrechtové v pražské Vodičkově ulici. Poté byla přijata na studia v tanečním oddělení Konzervatoře Praha, kde v roce 1966 absolvovala. Mezi její pedagogy patřila tanečnice Růžena Mazalová. V témže roce nastoupila do baletního souboru Národního divadla v Praze jako členka sboru a od roku 1971 zde byla angažována jako sólistka. Tančila například Mášenku v Louskáčkovi (1969), Odettu a Odilii v Labutím jezeře (1971), Zaremu v Bachčisarajské fontáně (1972, 1978), Julii v Romeovi a Julii (1974), Runu v Radúzovi a Mahuleně (1976), Giselle ve stejnojmenném díle (1977), Lisettu v Marné opatrnosti (1980), Paní Měděné hory v Kamenném kvítku (1981), Lady Macbeth v Macbethovi (1984) nebo Kitri v Donu Quijotovi (1986).
Pešíková měla v Národním divadle možnost spolupracovat s hostujícími pedagogy a choreografy, působili tu tehdy mimo jiné Boris Jakovlevič Bregvadze, Joaquín Banegas, Sulamif Michajlovna Messererová, Natalie Michajlovna Dudinská, Jurij Grigorovič, László Seregi, Pierre Lacotte nebo Jiří Kylián.

V letech 1973 a 1976 absolvovala stáže ve Velkém divadle v Moskvě. V roce 1991 získala magisterský titul v oboru taneční pedagogika na pražské Akademii múzických umění. Získala četná ocenění, v roce 1977 titul zasloužilé umělkyně, o tři roky později ocenění národní umělkyně.
Po odchodu z Národního divadla v Praze se Pešíková věnovala pedagogické činnosti, vyučovala třeba na Soukromé taneční konzervatoři v Praze. Od roku 1998 tři roky působila jako baletní mistryně v Divadle J. K. Tyla v Plzni. V roce 2023 získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství.
Zdroj: Národní divadlo