Doposud stavěl Mário Radačovský své celovečerní balety na silných životních příbězích výjimečných osobností – Beethovena, Coco Chanel či Warhola. Tentokrát zvolil abstraktnější formu a zaměřil se na všudypřítomné téma. Balet se zabývá fenoménem masky – ať už ji vnímáme jako něco tajemného, nebo jako přetvářku. K tématu ho přivedla dnešní neklidná doba.
„Jako vnímaví lidé pozorujeme všudypřítomné změny na každém kroku – od bezprostředního okolí až po globální mocenské a válečné hry. Padající masky nejsou v dějinách lidstva žádnou novinkou, dnes nás ale doprovázejí mnohem častěji a mnozí jejich střídání ani neskrývají. Naše společnost, která hrdě staví na antickém a humanistickém odkazu, tuto ochrannou masku postupně ztrácí. Pomyslný mramor klasické krásy puká a drolí se,“ říká Mário Radačovský.
Maska jako námět pro balet v Národním divadle Brno
První premiérou nové sezony v Národním divadle Brno je balet Maska, který symbolicky uzavírá jednu éru brněnského souboru. Jedná se o posledním celovečerním dílem Mária Radačovského v roli uměleckého šéfa Baletu NdB. Inscenace ukazuje, jak je člověk manipulován okolím a jak snadno dnes měníme tváře. Nedílnou součástí představení bude recitál pianisty Ivo Kahánka, v jehož podání zazní skladby Fryderyka Chopina a Ference Liszta. Premiéra se koná 25. září v Janáčkově divadle.
Za vizuálně dokonalými maskami dneška se přitom často skrývá faleš. Lidé pak s novou tváří raději volí pohodlnější cestu přetvářky. Přesto se mezi námi najdou tací, kteří masku odmítají nosit. A také o tom bude balet Maska – o odvaze masku odložit. Inscenace je výpovědí o lidech, kteří v sobě nacházejí sílu masku strhnout, o těch, kdo nebojují jen s vnějším světem, ale i s vlastním strachem. Hledají odvahu zůstat před tím druhým zranitelní a upřímní, a uchránit tak svůj vztah před přetvářkou, která nás obklopuje.
Na hudební dramaturgii se podílel Ivo Kahánek, jeden z našich předních klavírních virtuosů a mistr romantického repertoáru. Maska se tak po hudební stránce stává rozsáhlým Kahánkovým recitálem, ke kterému se v koncertních částech přidá i Janáčkovo kvarteto. Zazní poetické, emocionální střední věty z 1. a 2. Chopinova klavírního koncertu i technicky mimořádně náročné Lisztovy Transcendentální etudy a proslulá La Campanella.
Neméně důležitou roli hraje v představení vizuální stránka. Mário Radačovský opět oslovil slovenské výtvarníky Alexandru Gruskovou a Marka Hollého, s nimiž dlouhodobě spolupracuje. Kostýmy stojí na kontrastu – návrhářka proti sobě staví dekompozici klasického pánského obleku oproti elegantním večerním toaletám. Oděv tu neplní jen estetickou funkci, ale sám se stává společenskou maskou, která proměňuje charakter člověka. Na tuto myšlenku navazuje i scénografie, která staví jedinečnost každého člověka proti anonymitě zakryté tváře.
Hlavní role ztvární Muž s Maskou (Shoma Ogasawara), Muž bez Masky (Arthur Abram) a ženské postavy v podání Se Hyun An a Glorie Benaglie.
Zdroj: Michaela Paučo, Balet NdB, divadlo.cz