Nominace na Ceny Thálie 2020 zveřejněny

UŽŠÍ NOMINACE – ŽENY

IRINA BURDUJA

Role: Olga
Inscenace: Oněgin
Choreografie: John Cranko
Nastudování: Jane Bourne, Filip Barankiewicz
Hudba: Kurt-Heinz Stolze (podle Petra Iljiče Čajkovského)
Premiéra: 20. února 2020
Národní divadlo Praha

Irina Burduja ztvárnila roli s technickou jistotou a obdařila postavu Olgy správnou mírou bezstarostnosti, nespoutanosti, veselí, šarmu a koketérie. Její Olga je roztomilá kráska bavící se tancem, která se zamilovala do Lenského, ale nedohlédla následků svého jednání. V druhém jednání nezávazně flirtuje s Oněginem, aniž by tušila, jakou tragédii může svým chováním způsobit.

FREDERIKA KVAČÁKOVÁ

Role: Frida 1
Inscenace: Frida
Choreografie a režie: Marika Hanousková Mikanová
Hudba: Ellion Goldenthal, Francisco Tárrega, Manuel de Falla a další
Premiéra: 21. února 2020
Severočeské divadlo Ústí nad Labem

Frederika Kvačáková je ideální interpretkou pro choreografické ztvárnění životního příběhu komplikované osobnosti mexické malířky Fridy Kahlo. Klasická taneční technika se u ní snoubí s přirozeným tanečním a hereckým projevem. Její výkon je velmi vyzrálý a přesvědčivý. Dá se říci, že je převtělením Fridy Kahlo, a nenechá tak nikoho na pochybách o prožívaných pocitech malířky ve všech jejích životních peripetiích.

ALINA NANU

Role: Taťána
Inscenace: Oněgin
Choreografie: John Cranko
Nastudování: Jane Bourne, Filip Barankiewicz
Hudba: Kurt-Heinz Stolze (podle Petra Iljiče Čajkovského)
Premiéra: 20. února 2020
Národní divadlo Praha

Alina Nanu v roli Taťány zúročila dosavadní sólistické zkušenosti a opět prokázala stoupající úroveň svého interpretačního umění. Postavu vedla od naivní venkovské dívenky přes emotivní vyjádření hlubokých citů až po zralou ženu v závěru dramatu, které kulminuje strhujícím duetem. Její skvělá technika a plasticita se stává prostředkem k vyjádření emocí ve vztahu k Oněginovi – Patriku Holečkovi.

 

UŽŠÍ NOMINACE – MUŽI

MICHAL HERIBAN

Role: sólo
Inscenace: Panoptikum
Choreografie a režie: Lenka Vagnerová
Hudba: Ivan Acher
Premiéra: 7. listopadu 2019
Lenka Vagnerová & Company Praha

Michal Heriban strhává na sebe pozornost v průběhu celého představení. Je principálem a hybatelem kontroverzního panoptika; až démonickým a bezcitným manipulátorem ve světě profitujícím z lidského neštěstí. Heriban zaujme svým výrazným charismatem, propracovaným hereckým vedením role i technickou zdatností, díky čemuž je pevným svorníkem vydařené inscenace. Jeho výkon se právem řadí mezi mimořádné.

PATRIK HOLEČEK

Role: Oněgin
Inscenace: Oněgin
Choreografie: John Cranko
Nastudování: Jane Bourne, Filip Barankiewicz
Hudba: Kurt-Heinz Stolze (podle Petra Iljiče Čajkovského)
Premiéra: 20. února 2020
Národní divadlo Praha

Nominace je stvrzením strmého interpretačního vývoje Patrika Holečka v posledních letech. I přes svůj mladý věk se mu v této roli podařilo podat přesvědčivý a psychologicky detailně propracovaný výkon, prostý jakýchkoliv manýr. Náročný pohybový slovník Johna Cranka zvládá s lehkostí, ve virtuózních duetech je spolehlivým a rovnocenným partnerem zkušenější Alině Nanu, s níž vytvořil vynikající pár.

ONDŘEJ VINKLÁT

Role: Josef K.
Inscenace: Kafka: Proces
Choreografie: Mauro Bigonzetti
Hudba: A. Bononcini, D. Buxtehude, H. Górecki, C. Gesualdo, T. Merula, C. Monteverdi, M. P. Musorgskij
Premiéra: 13. června 2019
Národní divadlo Praha

Ondřej Vinklát patří v tanečním oboru k absolutní špičce. Charismatický všestranný umělec, dlouholetý sólista Baletu Národního divadla v Praze, vládne vynikající technikou a neutuchající energií. V herecky a tanečně nelehké roli Josefa K. vytvořil psychologicky do detailů propracovanou postavu, která se od úvodního nadhledu na absurdní situaci, v níž se ocitá, postupně propadá do stále silnějších vnitřních pochybností až ve finále do bezvýchodné sklíčenosti a odevzdanosti.

 

CELOŽIVOTNÍ MISTROVSTVÍ: BALET, TANEC A POHYBOVÉ DIVADLO

ANETA VOLESKÁ

Svanilda v Coppélii, Mášenka v Louskáčkovi, Marie v Bachčisarajské fontáně, Mefistofela v Doktoru Faustovi, Giselle, Aegina ve Spartakovi nebo titulní role v Šípkové Růžence či Prokofjevově baletu Romeo a Julie. To je jen malý výsek z postav, které ztvárnila Aneta Voleská během více než čtvrtstoletí, kdy tančila v pražském Národním divadle, po dvě dekády jako sólistka. Okouzlovala svým lyrickým – chtělo by se říci dívčím – projevem, křehkostí a něhou. Ale stejně tak byla vynikající v rolích energických žen, kde ukázala i svůj temperament, rychlost a cit pro herecké probarvení každé ze svěřených úloh. Několikrát přesvědčila také o svém komediálním talentu.

Aneta Voleská vynikala skvělou technikou: byla suverénní v rotacích, precizní v tanci na špičkách. Okouzlovala ladnou tělesnou linkou a dokonale klenutým nártem. Diváci ji milovali pro přirozený půvab.

Pražská rodačka byla žačkou Zdeny Zabylové, Naděždy Sobotkové a Olgy Páskové; důležitým impulsem byla pro ni v roce 1966 stáž ve Velkém divadle v Moskvě. Na začátku své kariéry se hned dvakrát probojovala do finále prestižní Mezinárodní baletní soutěže ve Varně. Do Národního divadla byla přijata po ukončení Baletní přípravky a už po několika měsících tančila menší sólové role. V roce 1968 byla jmenována sólistkou. Patřila k oporám souboru – ostatně zatančila si většinu stěžejních rolí v baletním repertoáru Národního divadla.

Aneta Voleská patřila k tanečnicím, které své povolání milují a jsou mu plně oddáni. O tom svědčí nejen bohatá taneční kariéra, kterou zakončila v roce 1989, ale i její pedagogická práce. V osmdesátých letech byla baletní mistryní a pedagožkou v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, v devadesátých letech posílila pedagogický sbor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy. V letech 1984–2013 působila jako pedagog v Pražském komorním baletu a Státní opeře Praha. Pod jejím vedením se rozvíjela řada talentovaných tanečníků, kteří se posléze prosadili na předních evropských scénách.

Pro mnohé zůstává Aneta Voleská zosobněním upřímné lásky k baletu. Cena za celoživotní mistrovství tak nepochybně míří do těch nejpovolanějších rukou.

Kdy vám balet v životě nejvíc pomohl?
Balet je natolik mojí součástí, že vám jen těžko mohu na tuto otázku odpovědět. Byl a je stále přítomen v různých podobách, byť už léta dávno netancuji.

Co osobně považujete v dnešní době za nejdůležitější?
Za nejdůležitější považuji především zdraví.

Zdroj: Ceny Thálie