Novinka What the Folk zkoumá, co mají společného folklor a současný tanec
Co mají společného folklor a současný tanec? Co je lidový tanec dneška a jak nás může spojovat? Nová inscenace What the Folk nachází odpověď v rytmu, pohybu a přirozené potřebě hýbat se. Vznikla ve spolupráci české nezávislé taneční platformy ME-SA, slovenské produkční skupiny BOD.Y a německé skupiny Ceren Oran & Moving Borders. Z nejjednodušších kroků postupně vytváří tanec a zkoumá, jak může stírat hranice mezi tradičním a současným i mezi performery a diváky. Česká premiéra se uskutečnila 9. září v prostoru Moving Station v Plzni v rámci Mezinárodního festivalu DIVADLO.
What the Folk. Foto Kristina Zejkanová.
„What the Folk je pro mě uměleckou odpovědí na všechny útoky, které současný tanec na Slovensku zažil od podzimu roku 2024 ze strany politiků. Hledáme průniky a cesty, které nás jako společnost spojují. Podle nás je v čisté radosti z pohybu. Takový ten pocit, že v místnosti začne hrát hudba a my si společně do rytmu začneme kývat těly a pobrukovat si bez ohledu na to, jaký názor na věci máme,“ uvedla autorka konceptu a tanečnice Soňa Ferienčíková.
„Více než na nenávist se zaměřujeme na to, co je mezi námi lidské a co nás propojuje. Každý z nás má tělo, každý z nás někdy přenese váhu z jedné nohy na druhou, každý z nás zná rytmus. A i z banálního pohybu může vzniknout tanec. A z tance může vzniknout třeba i komunita,“ říká choreograf Peter Šavel.
„Za ME-SA jsme byli do tohoto koprodukčního projektu přizváni a s radostí jsme to přijali. What the Folk nemá obhajovat současný tanec, ani vyzdvihovat tradičnost folkloru. Spíše hledá podobnosti a podstatu obou jako uměleckých a sociálních forem tance založených na společenské interakci,“ uvedla Martina Hajdyla Lacová za nezávislou taneční platformu ME-SA. A dodává: „Na německé premiéře v červenci bylo silné vidět, jak diváci opravdu vstávají a připojují se k nám. Fungovalo to.“
Kromě tance je důležitou součástí představení také zpěv performerů a hudba slovinského hudebníka a skladatele Gašpera Piana. Ten pracuje s předpřipravenými tracky, které naživo míchá a zároveň reaguje na dění na scéně a pohyb tanečníků. Hudba zpočátku zůstává v minimalistické, téměř podprahové rovině, postupně se však vynořuje a nabývá na intenzitě, až přechází v jednoduchý rytmus, který vybízí k tanci. Vytváří tak bezpečný prostor, v němž mohou tanečníci i diváci postupně dát průchod vlastnímu pohybu. Diváci přitom mohou zůstat pozorovateli, nebo se nechat strhnout rytmem a sami se zapojit – od podupávání nohou až po společné točení v kruhu.
Premiéra v Německu proběhla 17. července. Po české premiéře v Plzni bude What the Folk pokračovat v říjnu na Slovensko, následně zamíří také do Španělska. V Čechách se uskuteční reprízy v 22. listopadu v Brně a 9. prosince v Praze.
Zdroj: ME-SA
