Obrat konce – dílo o domnělé budoucnosti Evropy
PONEC – divadlo pro tanec uvádí 21. září 2020 nový projekt uskupení Pulsar s názvem Obrat konce a podtitulem Evropa k bodu Omega. Choreografie Michala Záhory je filozofickým zamyšlením se nad tím, co nás jako součást evropského společenství může očekávat v budoucnu. V představení se objeví různorodý tým tanečníků: tanečnice Helena Arenbergerová, dva tanečníci z mladé generace absolventů Konzervatoře Duncan centre Nikola Němcová a Radim Klásek a dva původně brněnští performeři Katarzyna Kamecka a Michal Nagy. Pro choreografa Michala Záhoru se jedná o 15. autorské dílo za patnáct let profesionální umělecké práce.
Inzerce
Projekt vznikl v koprodukci s Tancem Praha, divadlem Komplex Teatr v Chemnitzu, festivalem Meeting Brno a festivalem …příští vlna/next wave…. V červenci proběhla exteriérová premiéra v Brně, které díky festivalu uchovává živou paměť o nelehkém období evropských dějin. Michal Záhora navazuje na své předchozí filozoficko-společenské choreografie: „Evropa je pro mě téma, které se mě dotýká osobně, zároveň ale rezonuje i ve společnosti. Všichni cítíme, že žijeme v zásadní době, době změn a každý to nějak reflektuje.“ Představení vznikalo jako vize do budoucna, přesto se vracelo ke kořenům. Tereza Krčálová vidí v přemýšlení o Evropě výzvu: „Naším velkým úkolem je nyní pochopit, do jaké míry jsme schopni budoucnost ovlivnit a do jaké míry je budoucnost záměrem vyšší vůle.“
Pro tvůrčí tým Pulsaru – Michal Záhora, Honza Malík a Tereza Krčálová – se východiskem k uchopení tématu Evropy stalo vytvoření jakéhosi zakládacího příběhu Evropy na základě evropských pověstí a jejich současného vnímání. Pro filozofický rámec díla si v další fázi Záhora vybral učení myslitele a přírodovědce Pierra Teilharda de Chardin, který se zabýval evolucí lidstva a vesmíru a vytvořil pojem bod Omega (něco, co pohání vývoj lidstva z budoucnosti). Dále se tvůrčí tým opíral o publikaci Otakara A. Fundy Znavená Evropa umírá.
Do průzkumu byli zahrnuti i samotní aktéři a byl tím podmíněn i jejich výběr. Pulsar tedy neoslovoval záměrně pouze profesionální tanečníky, ale i performery jako angažované umělce zabývající se veřejným prostorem. „Záměrem bylo, aby představení získalo nový a neotřelý výraz, ať už vzhledem k nesourodosti tanečníků, tak i díky pohybovému materiálu a pohledu na svět, který jednotliví tanečníci do představení vnesli,“ konstatuje Honza Malík.
Hudební složka díla vychází ze skladeb českého skladatele a dirigenta Miloše Boka. Jeho hudbu pro představení modifikoval Václav Chalupský.
„Pulsar se dlouhodobě věnuje celospolečenským tématům, což je pro tanec vždy velká výzva. Nesmírně si jeho přístupu cením a těším se na objevování nových úhlů pohledu, které přináší“, dodává za Tanec Praha Yvona Kreuzmannová.
Zdroj: PULSAR z.s.