Radio and Juliet je neoklasický balet vytvořený v roce 2005 pro baletní soubor Slovinského národního divadla v Mariboru a je jednou z nejúspěšnějších choreografií mladého tvůrce Edwarda Cluga, který má za sebou i interpretační kariéru. Jeho práce je v současnosti žádána nejen v Evropě, kde spolupracuje se soubory, jako jsou Bolšoj balet v Moskvě, Státní balet ve Vídni, NDT 1 a 2 v Haagu nebo s balety v Dortmundu, Essenu nebo Lisabonu, ale je prezentována prostřednictvím jeho tvorby i na tanečních festivalech po celém světě.
Radio and Juliet spojuje tanec s nejslavnějším milostným příběhem všech dob a se skupinou Radiohead, jednou z nejúspěšnějších kapel současné anglické alternativní rockové scény. V tomto smyslu je název Radio and Juliet slovní hříčkou. Možná to vypadá jako troufalé spojení, ale mějme na paměti, že Radiohead se touto shakespearovskou tragédií zabývají v jedné ze svých filmových písní v úspěšném filmu Baze Luhrmanna s Leonardem di Capriem a Claire Danesovou v hlavních rolích. Romeo a Julie hovoří o věčných motivech, které se objevují napříč historií lidstva: láska, nenávist, smrt, netolerance, naděje a násilí. Tento nadčasový příběh prodělal v průběhu staletí četné úpravy a byl oživen v mnohých uměleckých žánrech. Kromě Baze Luhrmana přeneslo tento příběh na plátno mnoho dalších režisérů; Sergej Prokofjev z něj vytvořil balet; Charles Gounod, Vincenzo Bellini a Frederick Delius operu; Čajkovskij z něj udělal koncertní předehru, Leonard Bernstein pak muzikál. V každé z těchto podob se stal nesmrtelným příběhem, který se může odehrávat kdykoliv, v mnoha rozličných formách, aniž by ztrácel na významu, v jakémkoliv období a společenském kontextu, a tedy i v současnosti.
Radio and Juliet interpretuje Shakespearovu hru z trochu jiného úhlu. Jak také Edward Clug vysvětluje: „Dalo by se říci, že naše představení začíná ve chvíli, kdy Julie spatří vedle sebe ležet mrtvého Romea. Abych to upřesnil, příběh ve skutečnosti dále rozpracováváme pozpátku, skoro jako retrospektivu nějaké nenaplněné lásky. Nicméně, všechny postavy a situace v našem představení jsou smyšlené a jakákoliv podobnost se Shakespearovým Romeem a Julií je čistě… záměrná, nikoliv náhodná. Dalo by se o této verzi říci, že je poněkud překroucená… Mým záměrem nebylo převyprávět příběh, ale nabídnout publiku zážitek z jiné perspektivy.“
Od roku 2005 byla inscenace Radio and Juliet uvedena v Nizozemsku, Itálii, Singapuru, Jižní Koreji, Izraeli, Kanadě, Spojených státech, Rusku, na Ukrajině, v Srbsku a Chorvatsku.
Edward Clug
Když se jako desetiletý chlapec hlásil v roce 1983 na Národní baletní školu v Kluži (Rumunsko), našel v ní útěk od krutovlády diktátora Ceausesca. Po několika velmi krušných letech na škole komunistický režim v roce 1989 padl. O dva roky později dokončil studium a v září téhož roku zkusil štěstí ve Slovinském národním divadle v Mariboru, kde přišel ke svému prvnímu angažmá. Započal tak svoji kariéru, když se po rozpadu Jugoslávie nově vzniklé Slovinsko zvolna rozkoukávalo. Zde taky poznal slavného slovinského divadelního režiséra Tomaže Pandura, se kterým začal spolupracovat jako tanečník v avantgardních inscenacích. Pandur si všiml jeho tvůrčího potenciálu a požádal jej, ať navrhne choreografii pro představení Babylon, které pak mělo premiéru v roce 1996.
Po první zkušenosti s choreografií se Clug vypravuje na novou uměleckou dráhu a v roce 1998 vytváří svůj první nezávislý projekt Tango, společně s kostýmním výtvarníkem Leo Kulašem a scénografem Markem Japejlem, kteří se stali jeho stálým tvůrčím týmem. Později, v roce 2008, se k týmu přidává skladatel Milko Lazar v rámci projektu Prêt-à-porter a od té doby intenzivně spolupracují. V roce 2003 tehdy nově jmenovaný generální ředitel Slovinského národního divadla Danilo Rošker jmenuje Cluga uměleckým ředitelem baletu a ten začíná vést divadlo novým směrem.
V roce 2005 vytvořil choreografii Radio and Juliet na hudbu skupiny Radiohead, která svým specifickým choreografickým stylem přitáhla pozornost diváků z rozličných zemí světa. Začal spolupracovat s baletními soubory po celém světě a rovněž uspěl při prosazování mariborského baletu na světové taneční scéně. Balet Slovinského národního divadla v Mariboru se s Clugovou choreografií zúčastnil divadelních festivalů po celém světě: Jacob's Pillow Dance Festival (USA), The Stars of the White Nights Festival v Mariinském divadle v Petrohradu, Festival of Firsts v Pittsburghu, Arts Festival v Singapuru, Biarritz Festival ve Francii, O Botiçario di danza v Brazílii, Dance Festival v Tel Avivu, Sintra Festival v Portugalsku, Festival Des Arts de Saint-Sauveur (Kanada), Seoul International Dance Festival (Jižní Korea), dále v divadle Teatro Piccolo v italském Miláně a na Dance Open Festival v Petrohradu. Měl také turné po Nizozemsku, Itálii a zemích bývalé Jugoslávie.
Během let si Clug vytvořil silné pouto se Stuttgartským baletem a Curyšským baletem, kde v roce 2018 vytvořil celovečerní balet Faust. V posledních letech také započal spolupráci s Nizozemským tanečním divadlem, pro které vytvořil četné projekty (I & II).
Za svou práci získal mnohá národní i mezinárodní ocenění a v roce 2010 byl nominován na cenu Golden Mask za projekt Quattro. Byl oceněn nejprestižnějšími cenami ve Slovinsku: Prešern Foundation Award v roce 2005 a Glazer Charter v roce 2008. V roce 2017 byl nominován na prestižní ocenění „Benois de la danse“ za skladbu Handman s Nizozemským tanečním divadlem II a v roce 2019 na Německou divadelní cenu „Der Faust“ za představení Patterns in ¾ se Stuttgartským baletem.
Zdroj: Balet NdB
Poslední premiérou Baletu NdB v sezoně 2019/2020 bude Radio and Juliet
Poslední uskutečněnou premiérou baletní sezony bude i přes všechny těžkosti způsobené koronavirovou pandemií dílo renomovaného evropského choreografa Edwarda Cluga Radio and Juliet. Spojení Shakespearova nesmrtelného příběhu veronských milenců s neoklasickou choreografií a rockovou hudbou slavné britské hudební skupiny Radiohead je lákadlem pro všechny fanoušky baletního umění s rockerskou duší. Premiéra proběhne 8. srpna 2020 v Mahenově divadle.
zprávy
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 40 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 42 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 43 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 44 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 58 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 60 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?