Jubilující ProART se v roce 2024 inspiroval Rokem české hudby a dvěma výročími. Dílo skladatele Bedřicha Smetany je letos v centru hudebního dění, kdy si připomínáme 200. výročí skladatelova narození. Současně si připomínáme 100. výročí narození významného československého choreografa Luboše Ogouna. Podobnou motivaci nesl již projekt deseti mezinárodních choreografů k Roku české hudby v roce 2014 s názvem Motion Scores. První provedení části Smetana 200 se uskuteční v Brně 29. dubna ve vile Engelsmann. Obě, Smetana 200 a Ogoun 100, pak budou mít oficiální premiéru jako společný program SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100 21. května v Brně (Uměleckoprůmyslové muzeum) a 28. května v Praze v Českém muzeu hudby. Charakter programu dovoluje uvádět obě části v jednom večeru i samostatně.
Dvoudílný program SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100 lze označit jako komponovaný večer pro dvě odlišné taneční generace – tu začínající (studenty tanečních škol) a tu končící (osobnosti s uzavírající se taneční dráhou). První část večera vychází ze Smetanova klavírního cyklu hraného živě a současně rozvinutého současnou hudbou skladatelky Beaty Hlavenkové na něj reagující. Šestidílný hudební cyklus bude zpracován choreografy-tanečníky Martinem Dvořákem, Danielou Hanelovou a Kristýnou Vébr a současně zapojí i studenty ZUŠ.
„Cílem je nabídnout tvůrcům i interpretům možnost tvořit na živou hudbu a reagovat zcela současným pohybovým slovníkem na ‚starou hudbu‘, která v dnešní době již není choreograficky trendová, ale klade na choreografy i interprety nemalé nároky. Pracovat s hudbou – s takty, frázemi, hudebním zadáním. Jde nám o to vytvořit 6 zcela odlišných krátkých kusů v různých tanečních stylech, které budou mít jednotící prvek hudbu Bedřicha Smetany a jeho klavírní cyklus Sny,“ uvádí k nové premiéře Martin Dvořák.
Šesti charakteristickými skladbami nazvanými Reves (Sny) se Bedřich Smetana roku 1875 vrátil po více než deseti letech ke svému nejbližšímu nástroji – klavíru. Do skladatelovy koncepce se promítly dva určující kompoziční typy: klavírní charakteristická skladba a velká virtuózní kompozice, kterou se Smetana zabýval zejména ve švédském období. Důležitá byla také autorova zkušenost s prací na symfonických básních Mé vlasti, vznikajících ve stejné době jako Sny. Pevné myšlenkové sepětí cyklu zajišťuje téma první skladby (Le Bonheur éteint / Zaniklé štěstí), které prochází s logickou důsledností celým dílem a vrací se nejnápadněji v závěrečné skladbě.
Odkaz Luboše Ogouna ožívá
Druhá polovina večera bude patřit tanečníkům – „seniorům“. Těm, kteří nezačínají, ale naopak se blíží svému uměleckému odcházení. Tématem choreografie je ikonické dílo choreografa Luboše Ogouna – Hirošima – Svědomí, Rozkaz z éry (nejen) Baletu Praha. Osobnost Luboše Ogouna je pro vývoj českého moderního tance a baletu zcela zásadní. Vedle Pavla Šmoka to byl právě on, který vnesl do baletních souborů kamenných divadel prvky modernismu. Luboš Ogoun byl všestranným choreografem, který vynikal značnou pohybovou invencí a režijními dovednostmi. Zejména narativní část jeho díla patří k nejlepšímu, co v historii českého tance vzniklo. Za zmínku stojí také jeho zásluhy při uvádění původních nebo málo hraných inscenací (Balada o námořníku, Hirošima, Podivuhodný mandarín, Paní mezi stíny, Škrtič a mnohé další). Vždy se hlásil k odkazu Saši Machova, který ho naučil, jak vytvářet taneční divadlo se všemi atributy dramatu. Umělec jeho velikosti českému tanečnímu světu chybí dodnes.
Koncept choreografie vychází z dostupných materiálů o Luboši Ogounovi a z hudební předlohy Wiliama Bukového Hirošima/Svědomí/Rozkaz. Propojuje tedy dvě linie život Ogouna a současně pozadí jeho ikonického díla. Ogounův život je mapován autorským textem ze záznamu (hlas již zemřelého Ogouna komentujícího svůj život).
„Choreografie reagující na jeho dílo vychází z dostupných vzpomínek, fotografií a videonahrávek. Zkoumá choreografický odkaz původního uvedení Luboše Ogouna, ale podrobí jej aktualizaci a rozvinutí do dalších rovin formálních, obsahových, estetických nebo emociálních,“ doplňuje Martin Dvořák.
Jde o jistý experiment, kde se choreografie více než padesát let stará podrobí novému tvoření a zkoumání s invencí tvůrců a interpretů Martina Dvořáka a mj. Jany Kosíkové (Přibylové) nebo Renaty Poláčkové. Autorem nové hudby je Jan Hanák alias DJ Sonority.
Cílem projektu je přivést na jeviště několik tanečních generací a připomenout dvě významná výročí, současně však reagovat na oboje novým konceptuálním přístupem a hledáním. To vše jako oslava dvacetiletého působení ProART na české umělecké scéně.
Uveden bude v omezeném počtu repríz mj. v Českém muzeu hudby či Werichově vile v Praze a v Brně v Uměleckoprůmyslovém muzeu MG nebo vilách Loew Beer a Engelsmann.
Uvedení 2024:
29. 4. BRNO – vila Engelsmann: SNY_Smetana200
21. 5. BRNO – Uměleckoprůmyslové muzeum: SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100 – premiéra
28. 5. PRAHA – České muzeum hudby: SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100 – premiéra
17. 6. BRNO – Uměleckoprůmyslové muzeum: SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100
22. 6. MORAVSKÝ KRUMLOV – Zámecká kaple: SNY_Smetana200 (v rámci ProART Festivalu 2024)
25. 6. PRAHA – České muzeum hudby: SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun10031. 7. PRAHA – Werichova vila, open air: SNY_Smetana200 (v rámci ProART Festivalu 2024)
6. 8. JIČÍN – Valdštejnská lodžie: SNY_Smetana200 (v rámci ProART Festivalu 2024)
11. 8. SLAVONICE – Spolkový dům: SNY_Smetana200 (v rámci ProART Festivalu 2024)
Zdroj: Tisková zpráva
V ústeckém Severočeském divadle opery a baletu se konala premiéra věnovaná Roku české hudby, respektive Bedřichu Smetanovi, od jehož narození letos na jaře uplynulo 200 let. Jubilejní výročí bylo příležitostí pro téměř všechny české operní domy i orchestry k nastudování jak slavných, tak i méně známých opusů tohoto skladatelského velikána.
Pokračovat ve čtení zdarma.
