Půlkulaté jubileum Olgy Skálové
zprávy
I. V. Psota jí svěřil např. sólo v Chopinových Sylfidách, pas de trois v Čajkovského Labutím jezeře, Žnečku ve Dvořákových tancích nebo náročnou variaci Modrého ptáka v Čajkovského Spící krasavici. V Národním divadle v Brně se záhy ukázalo, že Olga Skálová má výrazný talent a dovede ztělesnit působivé a pravdivé postavy. V roce 1952 odchází do baletního souboru Národního divadla v Praze jako vyzrálá tanečnice. Její psychofyzický typ poznal ruský choreograf A. R. Tomskij, který ji obsadil do role Zaremy v Asafjevově Bachčisarajské fontáně, která plně odpovídala jejímu naturelu. Dále to byla Frýgie z Chačaturjanova Spartaka, dvojitý part Odetty a Odílie z Čajkovského Labutího jezera, Desdemona z Hanušova Othella, svůdná Paní Měděné hory z Prokofjevova Kamenného kvítku nebo Julie z tanečního dramatu Romeo a Julie téhož skladatele. Mezi stěžejní role patří Zobeida ze Šeherezády N. Rimského-Korsakova, Mefistofela ze Škvorova baletu Doktor Faust a zejména dynamická a akrobatická titulní role z baletu W. Bukového Svědomí. Málokterá tanečnice interpretovala takové množství obtížných rolí odlišného charakteru. Pro každou z nich měla Olga Skálová příznačnou vysokou profesionalitu, technickou jistotu i detailní, psychologicky přesvědčivé herecké propracováni. Během svého působení v baletním souboru Národního divadla v Praze představovala vrchol českého baletního umění. Účastnila se řady baletních soutěži, v nichž získala několik předních cen.
Věnovala se také choreografii, začínala Chopinovými Sylfidami v pražském Národním divadle, které uvedla i v Brně a Ostravě. V Brně nastudovala rovněž odkazy romantické choreografie pod názvem Paquita a její první samostatnou choreografií bylo ztvárnění Adagia ze Sukový Serenády Es dur. Byla také baletním mistrem v brněnském divadle a uměleckým šéfem baletního souboru v letech 1977–1989. Věnovala se také organizační a pedagogické práci, vyučovala klasický tanec na konzervatoři a byla iniciátorkou zřízení osmileté hudebně-taneční školy. V roce 1996 se stala nositelkou prestižní Ceny Thálie za celoživotní mistrovství. Svou vynikající uměleckou a pedagogickou prací se výrazně zapsala do českých dějin baletního umění. Zdroj: ND Brno, Eva Šlapanská
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 15 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 16 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 17 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 31 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 33 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
před 52 dny
Josef Bartoš
Reakce Úřadu vlády České republiky na naši výzvu:Vážený pane doktore,
z pověření Kabinetu předsedy vlády reaguji na…
Taneční aktuality iniciují otevřenou výzvu za manželství pro všechny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí