Sezonu Baletu ND Brno otevře choreografie Chvění Petra Zusky
První premiérou nové sezony souboru Baletu Národního divadla Brno bude 10. listopadu 2016 v Janáčkově divadle nové autorské představení Petra Zusky nazvané Chvění. Dlouholetý umělecký šéf Baletu Národního divadla v Praze Petr Zuska si pro svou choreografii vybral úvodní větu 3. symfonie Henryka Góreckého a Chvění Jiřího Pavlici, nahrávky v interpretaci Hradišťanu, Filharmonie Brno, Altai Kai a Jumping Drums. Zuska se také inspiroval básní Vladimíra Holana Poslední. „Báseň charakterizuje pocity, které člověk, jenž je součástí našeho světa počátku 21. století, vnímá v této změnami zmítané době daleko intenzivněji než kdykoliv dříve,“ dodávají zástupci Baletu NdB.V předchozích letech Petr Zuska pro brněnské Národní divadlo vytvořil tři díla – Sonátu pro housle a klavír Leoše Janáčka, Mariin sen na hudbu C. Saint-Saënse, C. Pugniho a D. M. J. 1953–1977 na hudbu A. Dvořáka, B. Martinů a L. Janáčka. Poslední choreografie získala hlavní cenu v soutěži současné baletní tvorby 2001–2004, posléze se stala součástí repertoáru Národního divadla v Praze a v roce 2014 byla uvedena v Boston Ballet v USA.
Petr Zuska o Chvění:
Poslední list se třese na platanu,
neboť on dobře ví, že co je bez chvění, není pevné.
List nemusí tě, Bože, prosit o nic,
dal jsi mu růst a on to nepokazil.
Ale co já?
„Tímto úryvkem jedné z Holanových básní, která mimo jiné zazní i v mém novém představení v hudebním zpracování Jiřího Pavlici a Muziky Hradišťan, se do jisté míry dá celý večer charakterizovat. Těch několik řádků v sobě skrývá mnoho symbolů a metafor a také otázku, která je mnohoznačná. Co já? V rámci smyslu našich ,miniaturních‘ životních příběhů a osudů, v rámci naší individuální motivace a toho, co považujeme za dobré a správné, v rámci nejistoty, kdo vlastně jsme a kam jdeme. Otázku, která zůstává nezodpovězena, jelikož představuje jedno z největších tajemství lidské existence. A právě z hlediska tohoto již širšího, řekněme globálnějšího pohledu, jsem se rozhodl zkombinovat hudbu zmíněného Jiřího Pavlici s první větou 3. symfonie polského skladatele Henryka Goreckého. Toto dechberoucí dílo je vlastně tryznou za milióny jeho krajanů zavražděných v koncentračních táborech mezi lety 1939 a 1945. V tomto období byl celý svět velice těžce nemocný. Situace a události současnosti začínají eskalovat do něčeho, co se zdravým stavem také rozhodně nemá nic společného. A proto mnoho z těch nejzásadnějších, individuálně-globálních otázek znovu vyplouvá na povrch. Mé nové autorské taneční divadlo s názvem Chvění nebude příběhem ani odpovědí. Spíše symbolickým obrazem, jakousi básní beze slov. Jeho název však jednoznačně odkazuje na víru v to lepší. Chvění je totiž v důsledku synonymem života. Života s velkým ,Ž‘, který je třeba ctít a je-li nutno, za něj i bojovat,“ dodává Petr Zuska.
Zdroj: 2media.cz
Crabice
Článek v mnohém udeřil hřebíček na hlavičku, jen škoda, že je prvoplánově zaujaty. Slovník vykládá význam slova…Kulturní povyražení po česku