Hannah (Hana Frejková). Foto Vojtěch Brtnický.
„Není to pouze příběh Hany Frejkové, je to samotná Hana, dnes již pětasedmdesátiletá, která na jevišti s neuvěřitelnou energií vypráví o svém životě a nezamlčuje téměř nic, ani temné, ani bujaré, ani intimní vzpomínky. Fascinující je její ohromná touha po životě a po sebeuplatnění, která se s věkem nemenší. Jakoby žila v jiné časové rovině,” říká k inscenaci režisérka.
Na pomezí lehce zaprášeného stand upu a tichých metaforických obrazů se vypráví příběh o hledání vlastního místa ve světě, příběh o neutuchající energii ženy, která se nedobrovolně stala hrdinkou antické tragédie, ale pořád to nevzdala. O ženě, která řeší svůj vztah s mámou, usiluje o své profesní zařazení, snaží se o ucelenou rodinu, kde fungují rodiče i děti, a v neposlední řadě se touží uplatnit i v posledním období svého života.
Hana Frejková se v dialogu s tanečnicí Markétou Jandovou, sound designerem Martinem Tvrdým a režisérkou Miřenkou Čechovou noří do vzpomínek na dětství, na nedobrovolnou výlučnost, a s vtipem komentuje pozici stárnoucí ženy – umělkyně, jíž divadlo přináší jeden z důležitých smyslů života.
Trilogie Invisible, jejíž je Hannah prvním dílem, se zabývá příběhy žen - umělkyň, které v určité chvíli přestávají být vidět, jsou odsouzeny k mizení, vytrácí se z centra pozornosti a stávají se neviditelnými, ať už je to díky věku, nečekanému konci kariéry, politickým událostem či mateřství. „Je pro mě důležité zviditelňovat příběhy těch, kteří jsou pro většinovou společnost často neviditelní,” dodává Čechová.
Hana Frejková se narodila v Londýně, kam její rodiče emigrovali těsně před začátkem 2. světové války. Otec Ludvík Frejka, ekonom (původním jménem Ludwig Freund), pocházel z asimilované židovské rodiny v Liberci. Matka Alžběta Frejková, herečka (rozená Elisabeth Henke-Warnholtz), pocházela z bohaté obchodnické rodiny v Hamburku. V roce 1952 byl Ludvík Frejka ve vykonstruovaném soudním procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti a popraven. Hana s matkou musela opustit Prahu a byly přestěhovány do pohraničí. V roce 2007 vyšla Haně Frejkové autobiografická kniha Divný kořeny, ve které otevřeně hovoří o svém vlastním mládí a hereckých začátcích včetně zkušeností s drogami a alkoholem. Vypráví o nevšedních osudech svých rodičů v pohnuté poválečné době.
Zdroj: Tantehorse
Ales Hudec
Příspěvek píšu pro orientaci případných zájemců o představení. Přikláním se souhlasně k recenzi. K cirku alá La putyka a…Krajina těla – Nezdařilá přehlídka ohebnosti a síly