Výročí Adély Pollertové
zprávy
V Čechách ještě při studiích na konzervatoři vyhrála Národní baletní soutěž v Brně (1994), kde rovněž byla oceněna za nejosobitější taneční výkon. Dále na soutěži v americkém Jacksonu ve státě Mississippi (1994) získala bronzovou medaili, cenu za nejlepší juniorský pár soutěže a za nejlepší choreografické dílo (I Feel Good, choreografie: R. Balogh). Taneční konzervatoř jí umožnila tančit roli Kláry v Louskáčkovi, Lisy v Marné opatrnosti, sólo v Balanchinově Serenádě, Grand pas de quatre, pas de deux a variace z klasického repertoáru i díla současného tance.
V roce 1995 nastoupila do Hamburského baletu choreografa Johna Neumeiera, kde se po třech letech v roce 1998 stala sólistkou. V roce 1999 získala německé ocenění mladých umělců „Dr. Wilhelm Oberdörffer Preis“. V Neumeierových baletech se představila v těchto rolích a sólech: Louskáček (Marie), Sen noci svatojánské (Helena), Nijinsky (Tamara Karsavina a Mathilda Kšešinská), Dáma s kaméliemi (Olympia), Jak se Vám líbí (Phebe), Giselle (Svatební pár a Zulma), Illusion – like Swanlake / Iluze podobná Labutímu jezeru (Princezna Claire), Romeo a Julie (Julie z herecké společnosti), Bach Suit 2, A Cinderedela Story / Pohádka o Popelce (Cizí princezna), Spící krasavice (Princezna Florina), III. Symfonie Gustava Mahlera, V. Symfonie Gustava Mahlera, Getting Closer, Mesiáš, Vaslaw, Bartók Bilder, Winterreise. V choreografii Natálie Makarové podle Mariuse Petipy v baletu Bajadéra tančila jeden ze sólových stínů, v choreografii Christophera Wheeldona sólo v baletu VIII a v choreografii Matse Eka sólo v baletech She was black a Spící krasavice.
V sezoně 2004–2005 nastoupila do Baletu Národního divadla jako sólistka. Diváci ji mohli vidět ve Svatebním páru a jako Giselle ve stejnojmenném baletu, v Tarantelle, Španělském tanci a jako Odettu a Odilii v Labutím jezeře, v romantickém Grand pas de quatre v Baletománii, jako Kláru v baletu Louskáček – Vánoční příběh, Julii v Romeovi a Julii v nastudování choreografa Youriho Vàmose, Olgu v Oněginovi choreografa Johna Cranka, Růženku v Šípkové Růžence, Zlatovlásku ve stejnojmenném dětském baletu, Popelku (širší nominace na Cenu Thálie) nebo hlavní roli v baletu La Sylphide Augusta Bournonvilla (širší nominace na Cenu Thálie).
Z moderního repertoáru tančila v choreografiích Shawna Hounsella Imprint, Petra Zusky Requiem, Ibbur aneb Pražské mystérium, pas de deux Déja vu, BREL – VYSOCKIJ – KRYL / Sólo pro tři a D.M.J. 1953–1977 (širší nominace na Cenu Thálie 2004) nebo Jiřího Kyliána Petite Mort a Last Touch. V libereckém divadle ztvárnila roli Anny v baletu Periferie choreografky Aleny Peškové, za kterou byla nominována na Cenu Thálie 2010.
Za ztvárnění Julie v baletu Romeo a Julie získala Cenu Thálie 2006. Cenu Komerční banky KOBANADI získala v roce 2009 za roli Sylphidy z baletu La Sylphide. V roce 2009 získala ocenění Philip Morris Ballet Flower Award udělované vždy jednou za rok nejlepšímu tanečníkovi za uplynulou sezonu.
Po vystudování Taneční vědy na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze a získání titulu MgA. učí nejen na této vysoké škole, ale v současné době také vede vlastní Baletní Akademii.
Oslavenkyni přejeme všechno nejlepší, mnoho zdraví a radosti do dalších let!
Zdroj: Národní divadlo, Baletní Akademie Adély Pollertové
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Zemřel Milan Sládek, průkopník slovenské pantomimy
zprávy -
Šeherezáda se na prkna Národního divadla vrací po padesáti letech, tentokrát v podání Maura Bigonzettiho
zprávy -
Scales - Taneční performance, která zkoumá propojení člověka a technologií
zprávy -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze -
Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero
recenze
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 6 dny
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 6 dny
Petr K.
To je dost trapný pokus otočit co jsem napsal přesně naruby. Realita je, že svět je přeplněn zajímavým obsahem a kdo se…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 6 dny
Roman Zotov-Mikshin
Jojo… znáte ten vtip?Starý včelař umírá a všichni blízcí jsou kolem něho a ptají se: ty jsi tak starý a moudrý, řekni…
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 6 dny
Petr K.
On tenhle pohled na kritiku občas bývá prezentován jako konec umělecké kritiky, protože krom jiného znamená, že recenze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 7 dny
Roman Zotov-Mikshin
Preference, vkus recenzenta tím pádem přináší obrovské omezení samotné kritice - dekódování umění probíhá jen skrze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 7 dny
Petr K.
Mně tahle debata přišla jako naprosto prototypická vzhledem k situaci na české současné scéně. Vzhledem k ohlasu, který…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
pierrot_le_fou
Romane, moc díky za tu první reakci. Cením si na ní zejména toho, že se pokouší otevřít prostor k rozmluvě o věci jako…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr