Zemřel mistr tanečního umění Pavel Šmok

Zemřel mistr tanečního umění Pavel Šmok

Zemřel mistr tanečního umění Pavel Šmok

S velkým zármutkem a lítostí oznamujeme, že ve věku 88 let dnes zemřel fenomenální choreograf, pedagog, režisér, zakladatel a dlouholetý umělecký šéf Pražského komorního baletu, mistr Pavel Šmok. Pavel Šmok ovlivnil výrazně vývoj českého uměleckého tance 20. a 21. století; vedle vlastní rozsáhlé umělecké tvorby podporoval choreografické ambice tanečníků, s nimiž pracoval, a jako pedagog katedry tance Akademie múzických umění v Praze vychoval generaci českých choreografů. Jeho osobitý choreografický styl, jednoznačně rozpoznatelný, se stal v české choreografii svébytným fenoménem, ovlivňoval choreografické myšlení dalších českých choreografů a utvářel představu o české choreografii v zahraničí. Narodil se 22. října 1927 v Levoči na Slovensku, v rodině českého stavebního inženýra. Tam vystudoval i základní školu a po přestěhování do Prahy pokračoval ve studiu na reálném gymnáziu vyšší škole průmyslové. Poté nastoupil na strojní fakultu ČVUT, kterou nedokončil.
Kontakty s divadlem navázal Pavel Šmok v mládí jako herec ochotnickém divadle, v Praze po druhé světové válce např. v Divadle mladých pionýrů nebo v Divadle Na Slupi. Významnou zkušenost znamenala herecká spolupráce s Emilem Františkem Burianem; v jeho divadle D vytvořil několik hereckých rolí (1950). Inspirativní podnět Burianova pojetí divadla a režijní práce se později projevilo v choreografickém stylu Pavla Šmoka. Role vytvořené v Burianových inscenacích přinesly Šmokovi hereckou příležitost ve filmu Zítra se bude tančit všude (režie Vladimír Vlček). 
Jako tanečník a choreograf působil od 50. Let v mnoha souborech v Praze, Plzni, Ústí nad Labem, Ostravě i Brně, kromě tvořil také pro zahraniční soubory a pro českou i zahraniční televizi a film.
Důležitým předělem ve Šmokově kariéře se stalo založení souboru Balet Praha (původně Studio Balet Praha) v roce 1964; v něm měl prostor pro uskutečňování novátorských aktivit. Společně s Lubošem Ogounem, kterého se Šmokem pojilo podobné umělecké cítění, koncipovali soubor jako specificky taneční reakci na dobové dění malých studiových divadel. Nepočetný, nezávislý taneční soubor umožňoval oběma choreografům realizovat představy o podobě tanečního umění vyvázaného z područí literárních předloh a celovečerních divadelních forem; v něm mohli pracovat na vytvoření osobitého tanečního tvarosloví, pohybového kánonu, který byl schopen komunikovat jen prostřednictvím vlastních významů, odpovídajících výrazovému rejstříku tanečního média. V prostředí souboru mohli experimentovat se škálou tanečních pohybů a se způsoby jejich vzájemného vázání, hledat osobité vazby pohybem a dalšími fenomény (hudba, výtvarné umění). Pavel Šmok se v roce 1968 po odchodu Luboše Ogouna stal i uměleckým šéfem souboru. Díky převážně zájezdové činnosti doma, ale zejména v zahraničí měli tvůrci možnost dostávat se do bezprostředního kontaktu a konfrontace s mezinárodním tanečním děním a zároveň utvářeli představu o českém uměleckém tanci v mezinárodním kontextu. V letech 1970–73 působil Pavel Šmok jako šéf baletu v Basileji (Švýcarsko). Po návratu do Československa zformoval malou skupinu tanečníků, která byla zpočátku součástí Městských divadel pražských (vystupovali v divadle Rokoko), od roku 1980 působil jako samostatný soubor s názvem Pražský komorní balet. V něm Pavel Šmok navázal na činnost v Baletu Praha a vytvořil z nového souboru jedinečné taneční seskupení, které získalo značné zahraniční renomé. Choreografická tvorba Pavla Šmoka kulminovala kreacemi, které vytvořil pro tento soubor. Inspiraci a oporu nacházel v osobnostech interpretů jako byla Kateřina Franková, Vladimír Kloubek, Jan Klár, Ladislav Rajn, Johana Kavková, později Petr Zuska, Libuše Ovsová, Markéta Plzáková, Kateřina Rejmanová a další. V jeho repertoáru můžeme sledovat linie: díla na hudbu českých skladatelů; komediální tituly; zpracování hudebních partitur neurčených pro tanec, zvláště komorních skladeb Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany; osobité programní choreografie. Ze sumy kreací patřilo výrazné místo např. choreografiím Americký kvartet (Antonín Dvořák, 1977), Záskok na hudbu Franze von Suppé (1977), Pia fraus Karla Odstrčila (1974), kvartet Z mého života Bedřicha Smetany (1983), Musica slovaca Ilji Zeljenky (1983), Zjasněná noc Arnolda Schönberga (1986), Trio g moll Bedřicha Smetany (1991), Holoubek Antonína Dvořáka (1992) a Stabat opět na Dvořákovu hudbu (1995). V roce 2012 získal Cenu Ministerstva kultury za celoživotní umělecké zásluhy v rozvoji tanečního a divadelního umění v ČR a propagaci české hudby a tanečního umění ve světě.  Redakce Tanečních aktualit vyjadřuje upřímnou soustrast rodině a přátelům Pavla Šmoka. Poslední rozloučení s Pavlem Šmokem se uskuteční v pondělí 11. dubna 2016 v 11 hodin v obřadní síni v Ústí nad Orlicí.  Adresa obřadní síně: Hřbitovní 236, Ústí nad Orlicí, 562 01  Zdroj: Český hudební slovník osob a institucí

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: